To nedělání pohřbu a to i v případě kremace považuji za velice rozumné. Zejména při náhlých úmrtích se za týden pozůstalí dají jakš takš dohromady po psychické stránce a pohřbem se to vše zase rozvíří a mohou do péče psychiatrů znovu.
Otázka do diskuse. Slyšel jsem i opačné názory - totiž že na funuse mohou jít emoce ven, kdežto bez něj to člověk v sobě dusí a to není dobré. Nehledě na tom, že to může být (a bývá) i vztahem k nebožtíkovi a k okolí. I když dnes už nejsou zvykem pompézní pohřby, kdy se nebožtíkovi dával do hrobu i kůň a služebnictvo (které se před tím taky zařízlo) a nad hrobem se nasypal kopec. Jako, muselo to být dost časově i ekonomicky náročné. A to nemluvím o pyramidách, ale ty si investor-budoucí nebožtík, cáloval sám, z výsledků svého hospodaření (z toho jak dokázal zařídit řízení státu = jako své firmy, zdravím Bibiša).
Tady navíc silně sněžilo a nasněžilo dobrých 20 cm takže i pro motoristy byla cesta domů velice zajímavá. Silničáři samozřejmě zaspali
Jednak jsem nikdy nepochopil proč si každý řidič myslí, že zrovna on je ten nejdůležitější a sypač (radlice) musí jet pár metrů před nimi, dvak obvykle, z nějakých nepochopitelných důvodů, sněží na velké ploše najednou, ale silničářů zase není až tolik aby mohli být najednou všude, optimálně v obou směrech současně ... a za třetí, nejspíš i silničáři byli oslavovat Silvestra. Aspoň někteří. ;-) Ale i v Němcích měli tehdy problémy, jak se píše. To si nepamatuju. Ale kamna jsme to ráno rozehřáli. To jo. |