Protektor- kino
- Čekal jsem papírem smrdící dialogy, afektované/nemastně-neslané/přemrštěné herectví a kýčovitě stylizovanou retrokameru. Nešel bych na to nebýt toho, že jsem viděl trailer, ze kterýho jsem měl mimořádně dobrý dojem. Po sto minutách filmu jsem odcházel zrubán, jako nikdy. Jak je najednou možné, že herci mluví jako lidi, a ne jako mluvící stroje? Jak je možné, že dialogy jsou realistické a příběh zajímavý? Čím to, že kamera konečně připomíná film světové úrovně? (ne poprvé, ale do nebes vychvalovaný Tobruk jsem neviděl). Zapomeňte na hřebejkovsky nebo svěrákovsky laskavý filmeček, u kterého si babičky řeknou : Jo jo, to byly doby. Ten film jde na dřeň tématu, není idylizujcí pohádkou o hrdiném českém odboji, ani mravokárným vztyčeným prstem, jaký že to sou ti Češi poseroutkové. Myslim, že tohle je jeden z nejlepších filmů novodobé české filmografie, a marně hledám, co mu vytknout. Největší devízou filmu jsou obrazové prostředky, kulisy a kostýmy - tohle je hodně vysoko nad českým průměrem, v podstatě se to dá srovnat s málokterým filmem, který tu vznikl (snad Normal, ale nepůsobí to tak lacině, jako v Normalu).
- 100 (původně jsem dal devedesát, až jsem si vzpomněl na dvě krásná odhalení hrudníku a přitlačil jsem) |