A ještě dovolte můj rychlý překlad jednoho zajímavého článku:
Knihy naslepo aneb proč knihkupci kupují tituly, o kterých nic nevědí
Autorka: Noreen Malone
Vyšlo: 17. července 2008 ve Slate magazínu
Nová kniha typu „prozradím na celebritu úplně všechno“, tentokrát od Christophera Cicconeho o životě s jeho sestrou Madonnou, se na knižních pultech objevila před pár dny. Říká se, že její vydavatel, Simon Spotlight Entertainment, ji prodával obchodníkům „naslepo“, tedy bez informací o tom, kdo ji napsal, o kom pojednává a zda má vůbec potenciál vyvolat „smršť touhy po drbech“. Proč knihkupci takhle riskují?
Protože „knihy naslepo“ jsou skoro vždycky velmi úspěšné. Pokud už nakladatel sahá k tomuto způsobu prodeje, jako by tím zároveň sliboval, že v rukávu ukrývá silné eso. Zároveň si tak zajišťuje, že až do vydání takového blockbusteru neunikne přespříliš atraktivních informací. Běžně se s nabídkou připravovaných knih posílá obchodníkům nejen název, ale také mnoho dalších detailů, často dokonce i ukázky. Pokud se tedy vydavatelství uchýlí k prodeji naslepo, knihkupec si může být jistý, že se téměř určitě jedná o obrovský hit.
Zmíněná praxe je nejvíce spojena s knižním klubem Oprah Winfreyové [vlivná a bohatá americká moderátorka a mediální celebrita, která dokáže prodat cokoliv jen tím, že produkt podpoří, za což si velmi pravděpodobně nechává platit horentní sumy]. Kdykoliv se Oprah rozhodne podpořit nějakou knihu nápisem „doporučuje knižní klub Oprah“, je informace předána vydavateli, aby mohl připravit takto označený paperback, ale vše je tajné, dokud knihu nepředstaví sama Oprah. Mezitím nakladatel prodává připravované nové vydání jen s informací, že se jedná o další výběr Oprah, ale knihkupci netuší, jaký titul od jakého autora objednávají. Dozvídají se to až za pár měsíců ve chvíli, kdy k nim objednané výtisky dorazí. (Velké knižní řetězce si mohou vyjednat výjimku vázanou na přísné mlčení: v Borders přiznávají, že název znají ještě před oficiálním oznámením, v Barnes & Noble se k tomuto odmítli vyjádřit.)
Někdy se jedná o prodej na „polo-slepo“, např. za situace, že knihkupec objednává novinku od známého úspěšného autora bez toho, aby věděl, o čem bude – často proto, že ještě není hotová. Nový titul Michaela Moora je takto velkoobchodně nabízen od května, pouze na základě jeho jména, přitom ještě nyní, v červenci, není dopsán. [Tady ale autorka trochu přeháněla, protože kniha „Mike's Election Guide 2008“ nakonec vyšla na konci srpna, standardní čtyři měsíce od první zmínky, včas před prezidentskými volbami.] Nakladatel Michaela Crichtona začne nabízet jeho novou knihu někdy v tomto období navzdory tomu, že je určená až na prosincový předvánoční trh. Obchodníci si včasným objednáním zajišťují první pozice v procesu tisku, rozvozu a naskladňování, aby obdrželi první možné výtisky.
Obecně lze říct, že jen velmi málo knih předchází taková prestiž, aby si vysloužily podobné zacházení, a vydavatelé si pochopitelně nemohou dovolit dávat svoji pověst u obchodních partnerů v sázku tím, že by naslepo nabízeli následně neúspěšné tituly. Proto se takto prodávají jen knihy těch nejlepších a nejprodávanějších autorů nebo „horké klepy“ o nejznámějších celebritách.
Někdy to ale selže. Neslavně proslulá pseudo-zpověď O. J. Simpsona, „Pokud jsem to udělal“, byla prodávána naslepo dnes již zkrachovalou firmou ReganBooks a následně zrušena, než stihla dorazit na knihkupecké regály. Obchodníci dostali za svoje objednávky náhradní plnění, ale mnoho z nich se cítilo zrazeno. William Morrow nabízel v roce 2006 naslepo svoji knihu „vše o princezně Dianě od jejího sluhy“, ale protože už téměř vše prozradil v předchozím bestselleru, knihkupci se nutností předobjednávky naslepo cítili obelháváni. Jenže – všichni se shodují na tom, že prodej naslepo nemohou ignorovat ani kdyby chtěli, protože by jednoduše mohli propásnout nový knihkupecký svatý grál… |
Registrace nového uživatele 
