King Crimson - Larks' Tongues In AspicStejně jako předchozí desky KC jsem i toto jsem poznal někdy ke konci devadesátých let a nyní to byla taková obnovená premiéra po mnoha letech. Pamatuji si, že se mi to celkem líbilo, ale když jsem si ho před pár dny pustil, nějak jsem se divil, proč. No teď jsem si to pustil přes sluchátka a je to jako úplně jiná deska, protože opět vyleze spousta detailů a zvuků. Ani tohle se nedá poslouchat je tak jako kulisa a chce to víc se na to soustředit. nebo to alespoň pustit hodně nahlas, aby z toho nebyla slyšet jenom půlka. Trochu bych možná ubral těch housliček v titulní skladbě, ale jak přitvrdí kytara, tak je to fajn. Mnohem víc se mi ale líbí druhá část v závěru desky, ta už je hodně úderná a agresivní a je to skvělé. Myslím, že právě odtud mnoho kapel inspirovaných KC čerpalo. Book Of Saturday má hezkou melodii, kterou táhne Wettonův skvělý hlas. Exiles je také pěkná, ale zkrácení by ji možná trochu prospělo. Easy Money mě nikdy moc nebavila a při tom zvuku po "easy money" si vždycky vzpomenu na písničku René, já a Rudolf :-), i když spolu samozřejmě nemají nic společného. Teď se mi ale i tato líbila, ne bez výhrad, ale dobrá. Talking Drum je sice dlouhá a stále se tam opakuje stejný rytmus, potom si tam na pozadí začne poletovat kytara a housle. Celá skladba zesiluje a graduje a stává se stále hlasitější a agresivnější, až náhle za nepříjemného skřípání přejde v již zmiňovanou druhou část titulní skladby. Deska určitě není moje srdcovka, ale proti předchozím dvěma se mi tady toho mnohem víc líbí, než nelíbí. Hodně se mi tady líbí baskytara a bicí s množstvím perkusí. Samozřejmě Wettonův hlas, i když tady toho zase tolik neodzpívá, nebo alespoň ne v takovém tom stylu, kvůli kterému se stal jedním z mých nejoblíbenějších zpěváků. Nemám potřebu mít CD ve sbírce (zatím), ale jo, líbí se mi. |