Hynek Palla (12. prosince 1837 Praha – 24. července 1896 Plzeň) byl český hudební skladatel a propagátor Sokola.
Se starší sestrou Elišky Krásnohorské, Julianou Pechovou (1843 – 21. června 1882 Plzeň), se i oženil a měl s ní čtyři děti. Po její smrti se znovu oženil a jeho manželkou se stala Josefa (14. března 1856 Plzeň – 26. prosince 1938). V tomto manželství se narodilo dětí pět. V tělovýchovném ústavu Jana Malýpetra se seznámil s Miroslavem Tyršem a stal se horlivým propagátorem sokolské myšlenky.
V roce 1864 odešel do Plzně, kde působil jako učitel tělesné výchovy a zpěvu. Propagoval tělesnou výchovu i pro ženy a stal se prvním českým učitelem ženského tělocviku. V Plzni se stal záhy sbormistrem plzeňského Hlaholu. Založil při něm i ženský a smíšený sbor. Byl prvním náčelníkem plzeňského Sokola.
Kalašovo Pěvecké Kvarteto - České tance (úprava české lidové) americká(?) nahrávka z roku onoho.
Marie Alžběta hraběnka Šliková (německy Maria Elisabeth zu Bassano a Weißkirchen, známá také jako Elise von Schlick, 21. ledna 1792, Praha - 14. prosince 1855 tamtéž) byla česko-rakouská šlechtična z rodu Šliků. Byla činná jako klavíristka, hudební skladatelka, básnířka a provozovatelka salonu.
Byla také dámou Řádu hvězdového kříže rakouské císařovny. Žila ve svém pražském paláci na Nové třídě č. 61 (dnes Národní), kde pravidelně pořádala soukromé koncerty komorní hudby, a také v rodovém zámku v Kopidlně.
Václav Jan Křtitel Tomášek (německy Wenzel Johann Tomaschek; 17. dubna 1774, Skuteč – 3. dubna 1850, Praha) byl český hudební skladatel a pedagog v době národního obrození.
Václavův otec, Jakub Tomášek, byl zchudlý pláteník a tkadlec a vesnický amatérský muzikant. Matka Kateřina roz. Habalová pocházela ze Skutče, z tkalcovské rodiny. O základní vzdělání Václava se zasloužili jeho bratři. Václav Jan se narodil ve východočeské Skutči, tehdy okresním městě, v historickém roubeném domě, který dosud stojí v nynější Tomáškově ulici.
Vstoupil do služeb hraběte Jiřího Františka Buquoye, který mu poskytl úplnou tvůrčí svobodu a v jeho službách zůstal až do roku 1824. Smlouva mu zajišťovala plné zaopatření, roční plat 400 zlatých, navíc honorář za skladby vzniklé na objednávku. Vyučoval hudbě hraběcí děti, organizoval orchestr a připravoval provedení velkých skladeb (k tomu však došlo pouze jednou, během první zimy, kdy byl u Buqoye zaměstnán). V zimě pobýval skladatel v hraběcím paláci na Velkopřevorském náměstí (dnes francouzské velvyslanectví), v létě v Nových Hradech a na Červeném hrádku (u Chomutova). Hrabě financoval i jeho léčení v lázních, když onemocněl dnou a po odchodu do důchodu mu poskytl doživotní rentu.
Stal se jakousi žijící legendou české hudby (získal přízvisko "Pražský hudební papež"). Byl čestným členem mnoha zahraničních hudebních společností. Podle vlastního životopisu, vydaného v roce 1845, byl členem nizozemského Hudebního spolku pro zvelebení umění hudebního, dopisující čestný člen Společnosti sv. Anny ve Vídni, čestný člen německého National-Verein für Musik und ihre Wissenschaft, čestný člen dalších hudebních spolků ve Vídni, Innsbrucku, Pešti a Budíně a čestný člen Spolku ve Lvově. Významní umělci jej při návštěvě Prahy neopomněli navštěvovat (Richard Wagner, Niccolò Paganini, Klára Schumannová, Hector Berlioz).
Je pochován na historickém Malostranském hřbitově v Praze 5 – Košířích. Na pomníku s velkou Davidovou lyrou má vytesáno své životní heslo: „Jen pravda je diadémem umění“.
La comtesse Stephanie von Wurmbrand-Stuppach (Štěpánka z Vrabély), née le 26 décembre 1849 à Pozsony et morte le 16 février 1919 à Vienne, est une compositrice et pianiste hongroise. Elle est aussi connue sous le nom de Stephanie Brand-Vrabely.
Stephanie projevila předčasně vyspělý hudební talent a dostávala lekce klavíru. Svou první píseň publikovala ve čtrnácti letech a později vydala (krom jiného) kolekci třiceti písní pod pseudonymem Stephanie Brand-Vrabely.
Je to s podivem, ale nemá ani české, ani slovenské, ani německé a dokonce ani maďarské heslo, ale francouzské, anglické, perské a arabské!
Jindřich Pech (12. července 1837 Praha – 17. ledna 1905 Praha) český hudební skladatel, bratr Elišky Krásnohorské
Božena Jahnová (rozená Svobodová, 4. prosince 1840 Praha – 21. května 1902 Praha) byla česká pianistka, spolková činovnice, sufražetka a feministka dlouhodobě působící v Pardubicích, spoluzakladatelka místního ženského pěveckého spolku Ludmila, později též místopředsedkyně dívčího gymnázia Minerva, manželka chemika, spisovatele a ředitele školy Minerva Jiljího Vratislava Jahna. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako například Eliška Krásnohorská.
Roku 1902 se její manžel nakazil chřipkou provázenou zápalem plic, na jejíž následky zemřel. Jahnová se při pečování o manžela rovněž nakazila, v době jeho úmrtí (18. května 1902) byla již v kritickém stavu a krátce poté, 21. května 1902, zemřela. Zhruba po týdnu zemřel následkem stejné nemoci i jejich vnuk Jiljí Václav Pavlíček. (Tolik k neškodné chřipečce.)
Koncert: "Tichý večer (26. září 2024)
Elise von Schlik (1792–1852)
“Aus den Liedern eines Blinden”, op. 9, no. 1 (Barbora de Nunes-Cambraia, Radka Dědičová) 0:30
“Das taube Mütterlein”, op. 9, no. 3 (Barbora de Nunes-Cambraia, Radka Dědičová) 4:39
“Wolke, Wolke vielgestaltig” (unpublished vocal quartet, here: Michaela Šrůmová, Barbora de Nunes-Cambraia, Marek Žihla, Radka Dědičová) 8:54
From the personal musical autograph album of Elise von Schlik:
Václav Jan Tomášek (1774–1850)
“Der Sänger” (Barbora de Nunes-Cambraia, Michaela Šrůmová, Marek Žihla, Radka Dědičová) 11:24
Without title: “The Honour of Pure Women” (Michaela Šrůmová, Marek Žihla, Radka Dědičová) 14:27
“Der Troubadour” (Michaela Šrůmová, Barbora de Nunes-Cambraia, Marek Žihla, Radka Dědičová) 16:10
Works by Václav Jan Tomášek originating elsewhere:
“In die Ferne”, op. 92, no. 1, dedicated to Juliane Glaser (Michaela Šrůmová, Radka Dědičová) 19:02
“Auf der Wahlstatt”, op. 94, no. 3 (Marek Žihla, Radka Dědičová) 22:47
“Lied vor einem Standbilde der Madonna”, op. 96, no. 1 (Michaela Šrůmová, Radka Dědičová) 27:17
Stephanie Wurmbrand-Stuppach (1849–1919)
from Melusina (Radka Dědičová)
1. Melusine 31:09
2. Am Waldbrunnen 34:11
6. Die bösen Zungen 37:35
Songs to words by Eliška Krásnohorská (1847–1926)
Jindřich Pech (1837–1905): “Zrada jara” (Marek Žihla, Radka Dědičová) 40:49
Hynek Palla (1837–1896): “Společná” (Michaela Šrůmová, Radka Dědičová) 46:33
Jindřich Pech: “Tichý večer” (Barbora de Nunes-Cambraia, Radka Dědičová) 50:08
Jindřich Pech: “Poezie” (Barbora de Nunes-Cambraia, Radka Dědičová) 52:40
Božena Jahnová (1840–1902)
“Rodičům” (Michaela Šrůmová, Barbora de Nunes-Cambraia, Radka Dědičová) 57:00
“Dobrou noc” (Barbora de Nunes-Cambraia, Marek Žihla, Radka Dědičová) 1:00:22
“Důvěra” (Michaela Šrůmová, Barbora de Nunes-Cambraia, Marek Žihla) 1:04:05
Antonín Dvořák (1841–1904)
from Rusalka
“Čury mury fuk” (Barbora de Nunes-Cambraia, Radka Dědičová) 1:07:10
“Měsíčku na nebi hlubokém” (Michaela Šrůmová, Radka Dědičová) 1:09:47
(Hledám jednoho a vyvrbí se jich šest neznámých!) |
Registrace nového uživatele 
