Konstatuji. Pro sebe. Tak, jako každý. Našel jsem své pamětihodné výroky:
Zvuky, které SWANS produkují, pro mne nepatří do množiny "hudba", tak jak ji mám definovanou. Už od třetihor, přinejmenším, co pamatuju. Připouštím ale, že existují lidé, co tohle za hudbu považovat chtějí. Jejich volba, já ji nesdílím.
U tohoto sonického happeningu (dokument náhodného hlomozu nepovažuji za hudbu) je to ale stejně jedno.
Slyšel jsem v životě celkem dost hudby, včetně extrémní hudby. Slyšel jsem i dost různého rámusu. Tohle vypadá úplně přesně jako rámus, neboť předmětné zvuky postrádají atributy hudby a naopak oplývají vším, co rámus definuje. Právě absence umu a záměrnosti ve zvukovém projevu, to je definice rámusu. Nahrávka přestavuje dokument rámusení. Opakuji, že tomu někdo chce říkat hudba, prosím, máme svobodu názoru. Ale atributy hudby se tu zcela prokazatelně nenacházejí. Můžu třeba hromadu odpadků na smetišti označovat jako výtvarné dílo, ale tím se výtvarným dílem nestane.
Jde o ideu uměleckého díla. Já intuitivní vyluzování maniakálně nahodilých zvuků, byť podle občasných a zdánlivých schémat (která, když chceme, objevíme v libovolném chaosu), za uměleckou tvorbu nepovažuji.
Což je sice pravda, na tom se nezměnilo nic, ale Krakonoš chybí.. :) |