Dva, pro mne neznámí, našinci:
Georgius Juraj Zrunek, OFM, rodným jménem Josef Zrunek (19. března 1736 Vnorovy – 3. června 1789 Nižný Šebeš [Alsósebes, dnes Nižná Šebastová]), byl moravský františkánský mnich, varhaník a hudební skladatel.
Josef Zrunek se narodil ve Vnorovech v rodině místního regenschoriho Karla Zrunka. Studoval na piaristickém gymnáziu v Kroměříži a na jezuitském gymnáziu v Trnavě. V roce 1753 vstoupil v Hlohovci do františkánského řádu. V roce 1755 přijal řeholní jméno Georgius. V letech 1755 až 1757 studoval filozofii v Nižné Šebastové a v letech 1758 až 1761 teologii v Hlohovci. Na kněze byl vysvěcen v roce 1760. Poté působil jako varhaník v klášterech v Žilině, Beckově, Skalici, Gyöngyösi, Vácu, Kremnici, Bardejově, Okoličném (část města Liptovský Mikuláš), Pruském, Prešově a nakonec v Nižné Šebastové, kde umřel (nevyléčil se ze žloutenky).
Missa Prima in F pro Festi Natalitiis
Missa II. pro Festi Natalitiis (1766)
Harmonie pastoralis (ze sborníku E. Paschy, autorství připisováno Zrunkovi)
Tota pulchra (opět prý ne Pascha, ale Zrunek - viz ↓)
Georgius Juraj Zrunek - stránky, které Zrunkovi zrobil Aaron Giles ze Seattlu(!).
Edmund Pascha, původně česky Páska nebo Paska, užívající pseudonym Claudianus Ostern (1714, Kroměříž – 6. května 1772, Žilina), byl slovenský františkán, kazatel, varhaník a hudební skladatel moravského původu.
O jeho rodinném původu a dětství není nic známo. Již v rodném městě se ale mohl seznámit s františkány. Jeho bližší kontakt s řádem však probíhal spíše skrze klášter v Uherském Hradišti patřícímu do uherské salvatoriánské provincie františkánů. Do této provincie totiž náležel a v ní působil již od svého vstupu do řádu v dnes slovenském Hlohovci v roce 1731, kdy obdržel řeholní jméno Edmund. Současně se stal klerikem připravujícím se na kněžství. Jako i ostatní františkánští klerici a kněží studoval v klášterní škole filozofii, konkrétně v klášteře v Beckově, a následně teologii v Uherském Hradišti. Po ukončení studia a vysvěcení na kněze působil jako Jako kněz, kazatel a varhaník v řadě klášterů salvatoriánské provincie na Slovensku, mimo jiné v Prešově, Pruském, a v Žilině. Byl značně nemocný. Po řadu let trpěl nadměrnou lámavostí kostí nebo dnou, kvůli čemuž byl chromý (chodil o berlích) a postižen i na rukou, z čehož lze odvodit jeho pseudonym Claudianus (z latinského Claudus = chromý). V závěru svého života onemocněl rakovinou. Zemřel v žilinském klášteře 6. května 1772.
Ke třístému výročí narození chystala Mincovňa Kremnica vydání pamětní stříbrné mince v hodnotě 10 €. Emise však byla zrušena.
1.Vánoční mše F dur (z Harmonia pastoralis)
Ano, Vánoce tu budou co by dup!
(Ovšem kdy dokončím prosinec ...) |
Registrace nového uživatele 
