Písnička pro dnešní denVilemína Pruská = Friederike Sophie Wilhelmine von Preußen = Wilhelmine von Bayreuth (3. července 1709, Postupim – 14. října 1758, Bayreuth) byla rodem pruská princezna a sňatkem bayreuthská markraběnka a hudební skladatelka.
Narodila se jako nejstarší ze čtrnácti dětí pruského krále Bedřicha Viléma I. a jeho manželky Žofie Dorotey Hannoverské, dcery budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a jeho zapuzené manželky Žofie Dorotey z Celle. Jejím bratrem byl pruský král Bedřich Veliký, jednou ze sester švédská královna Luisa Ulrika Pruská.
Vilemína vyrůstala na puritánském, strohém až spartánském dvoře Bedřicha Viléma I., postrádajícím veškeré příjemnosti, jež byly vlastní ostatním panovnickým dvorům soudobé Evropy. Její otec neviděl smysl v planém napodobování francouzské versailleské módy a stylu života, jež by ruinoval zemi, a namísto toho všechny příjmy země směřoval k budování silné, dokonale vyzbrojené a vycvičené armády; co zbylo, skončilo v pokladnici v podzemí berlínského zámku. Vilemína byla, podobně jako její bratr Fridrich, naprostým opakem otcovým jak povahou, tak svými zájmy – byla intelektuálně založená, se zájmem o umění, hudbu, literaturu; bystrá, vysoce inteligentní, s výjimečným hudebním nadáním se dusila v nejen prosté, ale především hrubé atmosféře postupimského dvora.
Za sedmileté války se aktivně účastnila diplomacie, působíc jako oči a uši svého bratra Bedřicha Velikého v jižním Německu až do své smrti v roce 1758. Až do konce s ním pilně korespondovala; jeho dopisy sestře jsou svého druhu diagnózou jeho psychického stavu po dobu trvání války. V jednom z posledních dopisů Bedřich píše: "...vidím v tobě jediný vzor dokonalosti v tomto mizerném století."
Vilemína zemřela 14. října roku 1758, v den, kdy její bratr Bedřich Veliký utrpěl porážku od rakouských vojsk v bitvě u Hochkirchu. Bedřich, zdrcený její smrtí, vybudoval v roce 1768 v Sanssouci u Postupimi Svatyni přátelství (německy Freundschaftstempel), v níž umístil Vilemínin pomník.
Sonáty, triosonáty a divertimento
Concerto (g-moll) â Cembalo Obligato hrají Rakušáci
Konzert für Cembalo und Streicher ono je to vlastně totéž, jen tady hrají našinci, ale možná zajímavé porovnat, jinak je to dost populární koncert, nahrávek je povícero
árie "Senza aita" (Martesia) z opery Argenore (1740)
árie "Dirò she pic fedele" (Martesia) z opery Argenore (1740)
árie "Destrier che all’armi usato" (Ormondo) z opery Argenore (1740)
árie "Come o dio" (Palmida) z opery Argenore (1740)
obsah: L’Argenore oder Argenore (1740), laut Libretto-Titel eine Tragedia, ist eine fatalistisch konzipierte Opera seria von Wilhelmine von Bayreuth. |
Registrace nového uživatele 
