Dovolím si rozohňující se debatu...... rozmělnit svými dojmy z četby únorové XB-1 (než zapomenu, o čem povídky byly).
Snad každého člověka se špetkou fantazie někdy napadlo, jaké by to bylo, kdyby se svět kolem něj nečekaně změnil (třeba jedete domů a – ouha – váš dům tam nestojí a nikdy nestál, nebo tam dům stojí, ale čeká vás v něm úplně jiná rodina). No a ¼udovít Plata se na tohle téma rozhodl napsat povídku. Čtení to špatné není, jen škoda, že se ich-formní hrdina nesnaží se svým osudem alespoň trochu bojovat (jako třeba hrdina Eganovy Bezpečnostní schránky, což je povídka námětově hodně podobná). Ale i tak působí Proměnlivý svět svěže a neokoukaně, což se rozhodně nedá říct o Zachráncích kulturního dědictví (viz níže). Zklamání tohoto měsíce se jmenuje Hypnotéka. Po Dopisu z pekla a Molokai jsem čekal temný, syrový příběh pohrávající si s náboženskou tématikou a dočkal jsem se klasického ikaristického vepřa-knedla i s nezbytným popisem kocoviny a cynickým vtipálkovstvím hlavního hrdiny. Co se Zavaření týče, je mi jasné, že žánroví čtenáři zmlsaní bombastickými space-operami, nově podivným new weirdem a českou akční školou (ten termín jsem si přečetl v jedné z recenzí a moc se mi líbil) musí ohrnout nos. I já ho ohrnu, ale v principu jsem rád, že se na stránky XB-1 může dostat i povídka, ve které není fantastika cílem ale jen prostředkem pro jakous takous společenskou kritiku.
Téma okouzlených Wergenů se pro mě dostatečně vyčerpalo ve Touze po Langalaně (které navíc disponovala zajímavější zápletkou i postavami), takže jsem V ostré záři... nedokázal zkonzumovat bez pachuti nastavované kaše na jazyku. To Stav chaosu byla povídka podle mého gusta (termodynamika je SF-autory dost přehlížena; ono se s ní hůře machruje než s kosmologií nebo kvantovkou). Jen se, stejně jako u Dveří, nedokážu zbavit pocitu, že kostra příběhu mohla být originálnější. Do Mluvčího dřevěného moře jsem se nejdříve nemohl začíst (asi díky kombinaci bizarně-originálního světa s civilním, nadhledem sršícím způsobem vyprávění), ale pak se z toho vyklubala jednoznačně nejlepší povídka čísla. Absint, elektřina ve dřevě, srandovní jména a kohoutí souboje - člověk by ani neřekl, že to může držet pohromadě...
|