Dnes jsem dočetl "Příští" a - velké zklamání. Já přečetl od Crichtona téměř vše, a bylo to buď úžasné, nebo aspoň slušné, a jen jedna kniha špatná (Člověk na konci). Příští je druhá špatná..
- Ta kniha je neuvěřitelným způsobem roztříštěná. Nemá žádný pořádný příběh ani hlavního hrdinu. Je tu ohromné množství, mnoho desítek postav, že by to vydalo na celou ságu (ale nemá to ani 400 stran). Kniha má 100 kapitol, a snad žádná postava se nevyskytuje ve více než deseti z nich. Každou chvíli jsem musel listovat třeba sto stran nazpět, abych si připomněl, v jaké situaci jsme prohnaného byznysmena "X" opustili (v lepším případě) nebo "kdo je sakra tenhle doktor "Y", byl tam už někdy?"(v horším případě). To že se některé postavy jmenují stejně (dvě různé děti jménem Jamie, dvě různé ženy jménem Lisa, většinou uvedení do příběhu bez příjmení či jiného odlišení) tomu nijak nepomáhá.
- Je tu asi tak pět větších a dvacet menších podzápletek, které spolu souvisí jen velmi chatrně, anebo vůbec. Často se nějaká podzápletka vynoří jen na jednu nebo dvě kapitoly, odehraje se a zase zmizí, a vy marně pátráte jaký to mělo smysl (kromě toho, že Crichton chtěl nějak upozornit na všechny myslitelné problémy a rizika spojené s genetikou, tak prostě vlepí doprostřed knihy kapitolu o loserovi neprávem zatčeného za bioterorismus, a na jiné místo zase kapitolu o doktorovi, kterého přijde vydírat dcera, o které vůbec nevěděl, že ji má, protože kdysi pouze daroval sperma na pokusy. A někam jinam vlepí zase něco jiného)
- ani na konci to nezačne dávat velký smysl (nebojte, žádné spoilery nenásledují, neboť tu není co vyspoilerovat). Některé dějové linie se sice nějak ukončí, ale spousta toho zůstane nedořečeného. Něco se narychlo odbude pár větami, pár postav na konci zničehonic dost hloupým způsobem zemře (asi nevěděl, co s nimi), a spousta linií není zakončena vůbec, prostě se v jistou chvíli přestanou objevovat. Nejmarkantnější je to s linií s rodinou Wellerových a dr. Robertsem - ta se v první půli knihy objevuje relativně často, až to vypadá, že by mohlo jít o jednu z hlavních linií příběhu, ale už v půlce knihy prostě najednou zmizí a už o nich neuslyšíte.
- a to jsem nemluvil o tom, že některé motivy jsou poněkud hloupé (zejména šimpanz) a mnohé postavy jsou jak ze špatného akčního filmu (Bordem, Gordon...). A vložené novinové články jsou nejprve zajímavým zpestřením, ale když se objeví podvacáté, tak už ne.
Je sice hezké, že chce Crichton předávat světu nějaká poselství ohledně ožehavých problémů současnosti, ale příště by měl buď nejprve vymyslet pořádný příběh, anebo napsta literaturu faktu. Ale tohle už ne. |
Registrace nového uživatele 
