Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Což takhle
dát si Lopuch?

Lopuch.cz
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Koutek temné poezie [ŽP: 12 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje Šéf Lopuchu.





čas ten zastaviť sa nedá
pondelok utorok streda
ráno obed večer
noci dni minúty
a tok času hučí
tečie tečie tečie

čo bolo neplatí
len nové záplaty
na kúsku ničoho
neskoro neskoro

let vpred mení sa v pád
raj na såz údolie
radosť šťastie na strach
a čas začal bolieť
netečie nehučí neletí
bolí bolí bolí
naveky



...po delší době změna...trocha poezie od SARIN...
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 2024 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
ygnor 2.4.2008 16:54  2591
Kouzelná lampa
Kdopak jí svíral?
Někdo má pocit,
Že zbyla jen díra

Kouzelné vlasy
Kdopak je vískal?
Byl jsem to já
A ztracená pýcha.

Kouzelný strom
Kdo pod ním sedal?
Nečekej odpověď
Běda nám běda
nula nula všetko je tak, ako má byť 29.3.2008 22:48  2590
Okolo ticho...
len teraz neviem,
či ma lieči a či zabíja...
vraj v ňom prehovára svedomie
alebo niečo iné...
sama
sama
tichá
dráma...


ygnor 26.3.2008 13:03  2589
Zdi kolem vlhké
Kaluže krve
Šeptám si: "Vydrž!
Brzi to bude..."
spinetti 24.3.2008 05:07  2588
Návraty horší jsou než rozchody
kysele čpí špinavé podchody
náhoda na štěstí nevěří
milosrdné je příšeří.

Rozhovor bolí víc než hůl
v nehybné řece trčí kůl
doteky jsou jak uštknutí
rozbité cihly pod sutí.

A kůže svědí jako čert
tělo se snaží prodrat ven
utéci, zakrýt se tichou tmou
před duší lhaním děravou ...
sarin Sarin 23.3.2008 21:06  2587
Jazvy sa hoja ťažko, pomaly.
Lekár čas sa snaží...áno snaží...veď prešlo zopár liet.
Tak prečo to tak bolí a páli?
Prečo mávajú tieto dni nekonečnú slanú príchuť?
Prečo stále...stále cítim sladkú vôňu tvojho dychu?
Prečo počujem zvonkohru tvojho šibalského smiechu,
ozvenu slov, ktorými si vykúzlila prvú vetu?
Prečo? Veď nežných zvedavých beláskov už dávno niet...
josie 21.3.2008 14:59  2583
gvi: tak to mě lehce dostalo..
gvi 21.3.2008 14:53  2582
Až uzraje čas,
vyměním křížek
za měsíční znamení
se štírem na krku
vyrazim do tmy,
jenom tak, sama
na baru budu pomalu upíjet

( a bude-li někdo chtít,
půjdu s ním utratit noc
a naposled vzbudit se v objetí)

a jestli ne,vyrazím sama,
nočními ulicemi, s rukama v kapsách
nohy nechám plést, kam se jim zachce,
a za svítání už budu dál,

jako bych tu nikdy nebyla...

A pak?
Pak už nebude nic,
mé poslední sbohem
bude veliký flám...
spinetti 21.3.2008 04:49  2581
Noční nasrání
horší než ranní
když tě prohání
anální
nutkání.
josie 20.3.2008 10:31  2580
Case: to tě ve tři ráno chytla taková nálada a napsal jsi to nebo už bylo napsáno?
spinetti 20.3.2008 05:00  2579
You can smile
a little while
despite all
this football
it plays with us
the life jackass
case Case Greatest comedy of the generation of - blah blah ever to do a thing on a thing. 20.3.2008 04:02  2578
So you can't live like this
And you can't leave like that
Still, you can't lie like this
Yet you can't die like that
You can't go quite like this
But you can't just quit like that
Though you can't cheat like this
You can't face shit like that

So...what the fuck CAN you do?
idunn 19.3.2008 18:33  2577
spinetti - no tak v současnosti máš mnohem lepší básničky, teď to je ono!! piš dál! Krchovský by už potřeboval někým vystřídat

case - to je dobrý a jsem zvědavá na další
spinetti 19.3.2008 03:59  2576
Kdysi jsem psal básně temné
smrt to bylo téma věčné
dnes jsem rád že ještě žiju
černou duši však nesmyju...
Zkusím tedy k tématu
něco veršů nechat tu.


Klečíš na hraně stolu, který nevrhá stín
vlasy vlní se na zem, ruce spuštěné v klín
hledáš kam dopad výkřik, posel vyřčených vin
nožem ho hrudi bodáš, v poli nášlapných min.

A já stojím ve dveřích, které už nejdou otevřít
ruce zaťaté v pěst, před sebou válečný štít
plamen touhy neuhas, k zemi krkavec slít
v mrtvých očích emocí nezbylo místo pro klid.

Je konec. Zbalil jsem kufr vzpomínek
na tvoje slzy i na můj vztek
na výlety plné výčitek
na břehy podemletých řek
a zavřel kapli z péřových dek
před níž jsem měl
a nepoklek.

Konec. Zítra stejně jako dnes vezmu své kůrky z ošatky
odkrojím plíseň z okoralého srdce bez lásky
namažu máslem jej lží medově sladké oplatky
a usnu, v zatuchlém bytě zpátky u své matky.


Inu, musím upřímně říci
že do tohoto koutku asi nepatřím
zhasila chmurnou mou svíci
radost, oblačné duše acylpiryn.
vitsoft 19.3.2008 00:35  2575
Mé hrady stavěné byly jen z písku,
v podhradí plný plech bábovek napečen.
K zdobení užil jsem dřevěnou třísku,
s pískovým cukrem jsou tak sladičký...
Mé trauma začlo, když bábovičky
rozšlapal sousedů zlobivý chlapeček.
gvi 18.3.2008 21:19  2574
Case: wow
[ 2024 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt