Zkazius Catrix [1112]: Vo tom žádná, klavír je při výuce nenahraditelný. Ale jakmile si člověk začne hrát s kroutítky, táhlíčky, pičbendy, kolečky, kontinuálními pedály, touchpady, breathcontrollery a dalším odpadem, tak už je ta hra úplnmě o něčem jiném. Už jen ten aftertouch vyžaduje v lecčem jiný přístup k tomu, jak na ty klávesy chmatat a kdy je pouštět. Aftertouch je něco, co v klasické klavírní technice zcela chybí a přitom je to natolik výrazný prvek, že právě tu techniku hrozně přeorává.
Proto s tvým výrokem "Kdo se chce vážněji zabývat hrou na keyboard, měl by volit plně vyváženou klaviaturu" nemůžu souhlasit. Já se chci vážněji zabývat hrou na keyboard, ale nestojím o klavírní zvuky a ačkoli tu hru na keyboard myslím opravdu vážně, budu používat VELMI ODLIŠNOU techniku hry, která si z té klavírní bere jen základ, ale vnáší tolik nových prvků, že bych se z kladívek spíš zvencnul...
Každý si musí PŘED nakupem přístroje uvědomit, co bude chtít dělat, jakým stylům se bude chtít věnovat, jakou hudbu dělat, jaký typ zvuků bude používat nejčastěji. A pak se rozhodně, zda pro jeho potřebu kladívka vhodná budou či nebudou.
Sám Jordan Rudess řekl, že na kladívkovou mechaniku hraje syntetické zvuky jen proto, že je s klavírní klaviaturou takřka srostlý, dosáhl na ní velmistrovské úrovně a hraje na ni s takovou lehkostí, že zvládne to, co většina smrtelníků ne. Například to, co ostatní řeší glissem, on stíhá zahrát normálním chromatickým sestupem. Ale ve své videoškole říká, že pro toho, kdo se nechce věnovat klavírním zvukům a bude spíš syntetikař, doporučuje spíš polovyváženou klaviaturu - ale samozřejmě kvalitní, žádný bakelitový šunt z tržnice. |