eh, tak ta naše potvora (Esme) si zase dělá z koberce záchod... je to pěkně na houby, protože mě pak vždycky popadne vztek, honim ji po celym bytě a nakonec ji chytim, veverucha zapiští a vzápětí je v kleci- což po tom, co za ní lezu po kolenou a tiše na ni mluvim, lákam na křížaly, atd. (prostě složitý proces ochočování ;)), není úplně ideální, to skoro můžu začít všechno znova...
naštěstí jsem se dneska překonala, pomalu jsem za ní chodila a ráznym, ale pořád ještě ne vzteklym hlasem jí nakazovala, aby okamžitě fičela do klece... nejdřív vypadala, že se mě dost bojí (asi přece jenom nějakou paměť mají), ale když jsem se pak chvíli nehejbala, tak se naštěstí rozeběhla a za chvíli opravdu do tý klece skočila... huh
nakonec jsem ji ještě chytila v kleci a pomordovala ji v náručí (jednak to doporučovala veterinářka, aby si na tenhle druh kontaktu zvykala, jednak to byla tak trochu pomsta za ty nervy :)), za což byla nakonec ještě odměněna a kupodivu (!) ani tak moc neprotestovala... obešlo se to bez jakýchkoli zvuků nevole a víceméně i bez kopání :) akorát si nejsem jistá, do jaký míry to bylo tím, že už si zvyká a tím, že byla po výběhu (a hlavně po tý závěrečný části) tak vyflusaná...
joo, veveruchy jsou radost (občas) :) |
Registrace nového uživatele 
