Tak, pokud máte zájem, sepsala jsem podrobnosti z naší návštěvy Hůrky: Už ráno to bylo veselý, pracně jsem vecpala obě holky do přepravky a když jsem jim chtěla dát nějaký větvičky na okusování, kdyby měly chuť, tak obě (!) zdrhly. Super zážitek ;), měla jsem tak pět minut na to, abych je pochytala, byla jsem z toho naprosto rozklepaná... ale povedlo se a já vyrazila na cestu.
Nakonec jsem jela tramvají, metrem a pak ještě autobusem. Cestu přežily celkem v pohodě, Esk dokonce pořád čučela, jak zdrhnout... Esme na tom byla hůř, v metru se přitiskla do rohu mezi dvě stěny s teatrálně umučenym výrazem :-D a zůstala tak až na veterinu.
Obě veverky doktorka (sympatická paní) se sestřičkou postupně vyndaly a zkontrolovaly jim zubiska. Měli byste vidět Esme, ještě teď se musím smát- šíleně, ale šíleně kopala a strašně pískala :-D. Eskouš zas pro změnu začal žužlat nástroj, kterým ji vyšetřovaly (a malinko si pískla, ale oproti vzteklýmu Esmoušovi... :-D). Doktorka říkala, že zuby mají (aspoň podle toho, co vidí) všechny a v pořádku.
Pak koukala na zuby, co jsem jí přinesla a zkoušela je rozpůlit. Šlo to až moc dobře, takže po poradě se sestřičkou řekla, že si nemyslí, že to jsou zuby... ehm :). Teda tvrdila, že netuší, co by to mohlo být a že by ji to asi taky vyděsilo, kdyby něco takovýho našla u osmiměsíčních činčil v kleci... Ale normální zuby by podle ní měly být žlutooranžový jen z jedný strany, z druhý jsou prej bílý (to jsem vůbec netušila), o dost tvrdší a hlavně delší- pokud by vypadly i s kořenem, tak odhadovala tak jeden centimetr! Ještě jsem jí říkala, že jsem tam už jednou s takovým "zubem" byla a sestřička říkala, že říkala ;), že to zub pravděpodobně je. Sestřička to potvrdila a říkala, že tyhle vypadají úplně stejně jako ten, co jsem přinesla předtím... Takže fakt nevím, jsem z toho trochu zmatená :)
Jinak jsem ještě využila příležitosti a bavila se s doktorkou o Eskoušově váze a začívacích problémech, říkala, že váha by jí zas tak starosti nedělala (Esme 590, Esk 370 g), ale nesmí hubnout. Další testy jsme zavrhli kvůli tomu, že se s ní momentálně nic neděje a testy jsou nespolehlivý...
Esmouše zas doporučovala (klidně i proti její vůli) zvykat na manipulaci, fixovat ji a tak... Kdyby to nefungovalo, tak opětovně "vybudovat důvěru", ehm :). Říkala, jak jí občas do ordinace přijdou lidi s andulkama, který nezvykají na dotyk a že jí umírají v rukou... veselá profese ;). Taky prý to cestování sem tam jí neuškodí, spíš naopak, prý bych měla trochu trénovat ;)
Jinak sestřička říkala, že tak krásný činčily už dlouho v ruce neměla :-D (ještě aby jo, když tam mají samý nemocný chudinky, navíc rozhodně ne takový miminka ;))
No, vyplázla jsem krásných 215 korun, ale jsem docela uklidněná : ) |
Registrace nového uživatele 
