No Vantage Point byl imho sračka...ale ukázky mě přesvědčily o tom, že případě Babylonu by to nemuslo být tak strašný. Babylon Requiem a Entering New York City zní velice slušně, až skoro elegicky (i když se jedná o stokrát omílanou vatu pořád dokola). Akorát se bojím, že to bude zase pár slušných momentů a zbytek nezáživná akční rutina... (příklad Rover Chase která zní jako VP).
No dost se to tu vyhrotilo... Ve svých začátcích v soundtracích (zhruba v letech 2003-2006) jsem vyloženě žral všechno od Zimmera, Gregsona-Williamse či Powella...s každým na každý vydaný soundtrack od nich jsem vyčkával s velikým očekáváním, byli pro mé uši bohy...ovšem postupem čase mě začal jejich zavedený a dokola omílaný styl nesmírně iritovat (příklad ambiciózních Powellových třetích X Menů, kteří byli v konečném důsledku pro mě zklamáním) a také po Gregsonových rutinních, odfláknutých kompozicích v roce 2007 (Deja Vu, Number 23) jsem si začal čím dál více uvědomovat že jsem moje dloutrvající nadšení v tvorby MV/RCP se vypařuje jako pára nad hrncem... Netvrdím, že jde ve 100% o sračky, to vůbec ne (skutečně se mi velice líbil The Dark Knight, nebo i všeobecně opovrhovaní Transformers !), ale druhým rokem jsem opatrnější setkávám- li se s výtvorem co z jejich továrny na filmovou hudbu vzejde. V poslední době však dávám přednost spíše takovému Jerrymu a Joelu Goldsmithovi, Michaelu Giacchinovi, Chrisi Youngovi či legendárním Rozsovi a Jarremu. Ale všechno je věc názoru.
Ramina Djawadiho skutečně nemám rád (Iron Man byl otřesnej!, PB slátanina), bohužel i Orvarsson se moc zatím nepředved. |