Nedávno jsem objevil docela zajímavou knížku rozhovorů s futurology,politology a vědci:“Obavy a naděje“. Pokud byste měli zájem,tak sem můžu pár zajímavých částí přepsat.
Například rozhovor s L.C.Thurowem,který předpovídá nový středověk:
„…čím je společnost starší, tím méně je ochotná investovat a západní společnosti stárnou. Je-li někomu 65 let a vyrostl v přesvědčení, že se žije jen proto, aby získal co nejvíce pro sebe a aby měl v životě co největší spotřebu, pak nemá smysl dělat si starost, jakou výchovu zajistí stát dětem ani v jakém stavu budou za třicet let silnice. Již dnes hlasují důchodci ve Spojených Státech proti výdajům na školství, výzkum a infrastrukturu. A představují osmadvacet procent aktivních voličů, protože mladí spíše k volbám nechodí. Není proto divu,že jsou politici citliví na hlasy voličů, kteří očekávají od státu vydávání peněz na penze a zdravotní péči, a ne na školy, silnice a dobývání vesmíru. Proto jsou výdaje na školství každý rok menší. Zatím nikdo neschválí zákon o zrušení veřejného školství. Ani penzisté s takovým požadavkem v dohledné době nevystoupí, ale tím, že si vynutí každý rok snižování rozpočtových výdajů na školství, se k likvidaci veřejného školství postupně dospěje.
Určitě i v Polsku, kde učitelé vydělávají relativně stejně málo jako v USA, ve školách učí a vychovávají děti nikoli ti, kteří by to dělali nejlépe, ale ti, kteří nemohou najít žádnou jinou práci. Veřejné školy se určitě časem změní v malou sociální džungli. V delším výhledu to nezachrání ani ochranka u vchodu ani detektory zbraní, ani psi vycvičení na vyhledávání drogy ve školní tašce. Pokud se skladba rozdělování veřejných výdajů nezmění ve prospěch investic do budoucnosti - tedy mezi jiným i do školství , pak budou školy stále méně učit a stále víc demoralizovat. Za nějaký čas sami rodiče odmítnou posílat své děti do veřejné školy, protože to bude jen nebezpečná a demoralizující ztráta času.A soukromé školy si bude moci dovolit jen málo lidí. Zánik veřejných škol povede - podobně jako ve středověku - k tomu, že vznikne propast mezi nepočetnou vzdělanou a zámožnou elitou a většinou propadlou do analfabetismu. A tuto většinu bude stále obtížnější přesvědčovat, aby se vydávaly peníze nejen na veřejnou osvětu, ale i na silnice, komunikační systémy nebo na ochranu životního prostředí.“ |