Můj deníčku... aneb Zpověď psychopatova
13.2.
Můj deníčku, konečně mám zase objekt! Je to objekt ženského
pohlaví.
Náhodou jsem vedle něho seděl v kině. S potěšením jsem sledoval příběh
tragické, nenaplněné lásky a objekt plakal, až to stříkalo na všechny
strany.
2.3.
Podivil jsem se, že objektu je teprve jedenadvacet let.
Připadal mi starší. Po zbytek schůzky si objekt hryzal spodní ret.
18.3.
Řekl jsem objektu, že jeho klobouček je opravdu hrozný. Objekt velmi trpěl.
29.3.
Objekt měl kabelku, která naprosto nešla k šatům. Upozornil jsem jej na to. Objekt trpěl strašně.
11.4.
Pochválil jsem objektu nové šaty, protože šly opravdu pěkně ke kabelce. Pak jsem polil objekt červeným vínem. Objekt zuřil, což není tak pěkné, jako když trpí.
27.4.
Dnešní nedělní odpoledne bylo překrásné. Seděli jsme v parku a já objektu ukazoval všechny ženy, které byly lépe oblečené a upravené než on.
Objekt nepříčetně plakal. Život je krásný.
28.4.
Obávám se, že bych mohl objekt ztratit.
7.5.
Hrozba nabývá konkrétní podoby. Jakýsi N.N. věnoval objektu
prsten.
Prsten jsem upustil do kanálu.
8.5.
Nešlo to jinak. Musel jsem koupit pěkně drahý prsten. Trpěl
jsem středně. Objekt netrpěl vůbec. Připadá mi to zvrácené.
12.5.
Mám další nápad, jak si objekt udržet. Přivedl mě na to objekt sám, aniž by to tušil.
31.5.
Dnes jsem se s objektem oženil. Trpěl jsem. Objekt netrpěl.
Teď ale na něm budu dělat pokusy 24 hodin denně.
2.6.
Objekt mi řekl, že má příšerný klobouk. Musel jsem mu dát
peníze.
3.6.
Objekt si pořídil doplňky k šatům. Musel jsem mu dát peníze.
4.6.
Objekt si pořídil šaty k doplňkům. Musel jsem mu dát peníze
5.6.
Jako 3.6.
6.6.
Jako 4.6.
7.6.
Nemohl jsem dát objektu žádné peníze.
8.6.
Dnes mě vzal objekt do parku a ukazoval mi všechny ženy, které byly
lépe oblečeny než on. Potřebujeme peníze. Po práci budu chodit na
nádraží skládat vagóny. Tajně jsem plakal.
15.6.
Objekt mi ukazoval ženy, které jsou upravenější a nevypadají
tak utahaně jako objekt. Oznámil mi přibližnou částku, kterou bude
potřeba, aby se to zlepšilo. Budu muset skládat vagóny i v noci. Plakal jsem veřejně.
21.6.
Vyprávěl jsem všechno mamince. Vyslovil jsem podezření, že
jsem obětí sadistky. Matka mi řekla, že má žena je normální, tak nevím.
Velmi trpím. |
Registrace nového uživatele 
