To je divný, já pořád vidím toho farmáře:-/ No nic, tak v tom případě jsem ji změnil, mno:-)
Jo, černoušky jsem četl v jedenácti, ne-li dřív. Já začínal na Sherlocku Holmesovi a pak mi to najednou připadalo už pořád stejný a tak jsem se zeptal knihovnice, jestli tam nemá něco jiného, ale stejného. Aby to bylo stejně zamotané a složité s překvapením na konci, ale modernější. A ona mi doporučila Christii. První jsem četl černoušky a jelikož jsem to celkem nepobral, tak jsem se s Agathou na chvíli odmlčel. Později jsem ji znovu ,,vzkřísil" Pěti malými prasátky (první kontakt s Poirotem), Posledním weekendem, Smysluplnou vraždou (první kontakt se slečnou Marplovou) a Vánocemi Hercula Poirota. Při těch se mi udělalo tak špatně (četl jsem to ve vánočním čase a nějak to na mě nehezky dolehlo), že jsem se zase Agathtě trochu oddálil. Pak jednoho dne jsem šel se svým strýcem do města a protože mě dlouho neviděl tak řekl, ať si vyberu nějakou knihu. V té době jsem se už stával závislým na filmech s Davidem Suchetem a detektivky se mi zase začínaly líbit. Tak jsem si řekl o Vraždu v Orient-expressu. Do té jsem se natolik zamiloval, že jsem si začal kupovat další a další a další, až jsem se dostal do tohoto stavu. Tak to byl příběh, jak jsem se seznámil a zamiloval do jejích detektivek. Proto je první Agatha, kterou jsem četl Deset malých černoušků, ale když se mě někdo zeptá, jaká je moje první, tak říkám Orient-express, protože až teprv po něm jsem jí začal ,,žrát". |