Z rotopedu taky člověk nemůže spadnout a podřít se, když uklouzne na písku, nemůže ho přejet kokot v autě, nemůže mít defekt nebo si zničit drahý kolo, není odkázanej na tu blbou náhodnou krajinu i s tím jejím blbým protivětrem a kopcama, může si naložit, když má dost sil, nebo naopak povolit řemen, když se cítí vyčerpaně, může kdykoli přestat a nemusí šlapat celou tu cestu zase domů... seriály v televizi se u toho dají prohlížet, noviny číst, zastavit se a najíst se a zase pokračovat, na tachometru člověk vidí úplně přesně úplně všechno - rychlost, ujetý kilometry, tep srdce, spálený kalorie... a taky ten rotoped může posloužit jako věšák na kalhoty, když na něm nikdo zrovna nešlape. Jenom náboženskej fanatik by si ještě v dnešní době pořízoval kolo, na kterým nemá nikdy jistotu, jestli přijede v pořádku domů, jestli ho na výletě neshihne déšť a on nebude jak prase a bude mít zkaženej celej den, jestli mu v půlce švihu nedojdou síly a on se pak nebude plahočit domů jen silou vůle, prostě je tam tisíc proměnných, na který se nedá nijak vsadit, a který normálnímu člověku vaděj, co si budem povídat, ty by tam prostě neměly bejt! A ještě tenhle mameluk provádí ty svoje středověký rituály - maže řetěz, myje kolo od svinstva, mění mu ojetý ozubený kolečka, občas lepí dušu - magor prostě. Jo to u rotopedu, panečku, to je jiná kává. Nejistota veškerá žádná, výsledek stoprocentní a údržba? Stačí jen vyměnit baterky v počítači. |