a teď tedy k trendům:cvakalové usoudí, že čb na film je něco jako umění, jako póza, a navíc TRENDY.
Vy jste fakt kokoti.
Jak může něco, co existuje už sto let a bylo to tady před digitálama a bude i po nich, bejt TRENDY?
Kapitola první - černobílá fotografie:
Černobílá fotografie existuje přes sto let, za kteroužto dobu byla dovedena téměř k dokonalosti. Nebudeme si ale nalhávat, že původně to nebyla z nouze ctnost - byla. Lidi nic jiného neuměli, stejně jako v počátcích filmu či televize tyto byly černobílé. (Dokonce mnoho fotografů své fotografie dodatečně kolorovalo:o))Tento fakt nijak čb nesráží ani neglorifikuje. Není pro to rozumný důvod. Nicméně se vyskytují názory svědčící o snaze čb fotografii glorifikovat právě z důvodů jejího historického prvenství. Soudný čtenář jistě nahlédne, že takto pojato je to pitomost.
Osobně spatřuji (ne)oprávněnost existence čb fotografií v několika polohách:
1) Onu historickou - není co dodat, starou fotku dodatečně přeměnit na barevnou prakticky nelze. Jistě lze fotku nějak dobarvit, ale s tehdejší realitou by takový pokus dozajista příliš nekorespondoval.
2) Jakožto výrazový prostředek Mistra fotografa - opět není co dodat. Stavět bariéry v umění by byla zpozdilost.
3) Jakožto produkt lidí, kteří z nejrůznějších důvodů (spojovacím článkem zde bude vkus, případně spojený s nějakou nostalgií po čb) chtějí černobílé fotografie. Nech sa páčí, aneb jak je ctěná libost. Zde bych už ale udělal přestávku k zamyšlení, proč že tito lidé vydávají odstíny šedé za normu, která by měla platit i pro lidi, kteří jejich černobílé nadšení nesdílejí.
4) Jakožto nástroj dobrých fotografů, kteří střídají barvu s šedí podle svého pohledu na scénu. Někdy skutečně je lepší černobílá než barva, jindy naopak. Názory na toto jsou rozloženy skoro pravidelně podél škály od "jedině čb" po "jedině barva". Názor na vhodnost použití čb se bude lišit u lidí jimž bude fotografie předložena opět od nuly do sta. Všichni obvykle budou mít pravdu - tu svou a pro sebe.
5) Jakožto snobsko-frikulínský způsob seberealizace, kdy tvůrce fotografie propadl bláhové představě, že čb je "in", že jedině to jej pozvedne na úroveň Velkého Umělce. Toto je trend, který pozoruji a který hodnotím úsměškem vysílajícím trochu lítosti nad trapností dotyčného. Laskavý čtenář si jistě dá tu práci a odliší tuto položku od předchozích.
Někam mezi body 1 až 5 bych ještě zařadil odbarvování fotografií z digitálů, které jsou z principu (až na málo vídatelné výjimky) barevné. Obyčejně taková fotografie ztrácí kvalitu po nějaké velmi strmé křivce, protože proces odbarvení je velice náročný (pravděpodobně je to nejnáročnější operace proveditelná s digifotko) a málokdo to zvládne alespoň uspokojujícím způsobem. Obzvláště v těchto případech se mi podezření na fikulínství dostává do krevního oběhu všemi póry. Čímž nechci říct, že i zpraseně zčernobílená fotka nemůže nést příběh či situaci schopnou mě oslovit. V některých případech snad i víc, než mistrovsky dokonalé dílo bez náplně (resp. s náplní která mi nechutná).
|
Registrace nového uživatele 
