Asi bych měl něco napsat i k těm dalším knihám, které jsem četl:
J. Škvorecký - Prima sezóna: Poprvé se mi to líbilo, podruhé moc ne a potřetí se mi to hodně líbilo:-) Nechápu to, ale to je jedno. Při čtení té knihy vždycky dostanu chuť pustit si nějaký jazz. Je to fakt moc pěkně napsané.
B. Hrabal - Chcete vidět Zlatou Prahu?: Soubor povídek. Namátkou: Andělský voči, Bambini di Praga 1947, Baron Prášil, Automat svět... Zejména se mi líbí Baron Prášil, Hanťa, to je prostě originál:-) Všechny povídky jsou ale skvělé.
Ch. Baudelaire - Malé básně v próze: Velmi dobré čtení. Sem tam je dost cítit vliv E. A. Poea, kterého velmi obdivoval. Pozornost věnujte zejména Portrétům lásek, ty nemají chybu, ač je tam ten Poeův vliv nejvíce patrný.
K. Čapek - Krakatit: Čapek vizionářský a místy hodně psychedelický. Ovšem mně se ten "koktejl" moc líbil.
W. Whitman - Stébla trávy: Je to výbor z jeho poezie, takže to není přímo ta stejnojmenná básnická sbírka. Bargie kdysi o jeho básních řekla, že je to všeobjímající láska. To vystihuje vše. Ovšem není to zrovna lehké čtení.
E. Hemingway - Mít a nemít: Příběh chlápka, který se živí pronajímáním své lodi k rybolovu boháčů, pašováním alkoholu z Kuby do USA a různými kšefty, které nejsou zrovna legální. Neváhá podvádět ani zabíjet. Nevím, jestli je vlastně kladným či záporným hrdinou. Když už k němu člověk začne pociťovat sympatie, najednou udělá něco hnusnýho, nebo si čtenář vzpomene, co už udělal. Paralelně se odvíjejí malé velké příběhy lidí okolo, ať už je hlavní hrdina zná nebo ne. Příjemné čtení - tak nějak drsně chlapské, řekl bych:-)
M. Cunningham - Hodiny: Po všeobecném vychvalování to pro mne bylo spíš zklamání. Podle mne se autor zbytečně pitval ve zbytečnostech, které má možná dobře odpozorované on, ale já si myslím, že by je neměl podsouvat všem svým postavám (tedy tu schopnost pozorování a pitvání), protože tak moc lidí nežije a neuvažuje.
E. A. Poe - Havran a jiné povídky: Přeložil to Nezval a dost po svém si s tím podle mne pohrál, což je vidět. Sem tam je to dost krkolomné a ke správnému pochopení některých částí Havrana jsem musel sáhnout po originálu.
B. Němcová - Povídky: Těžká stará čeština, ale když se člověk dostane do rytmu, tak to jde lehce. Ovšem ty příbehy už nejsou pro dnešního čtenáře IMHO moc zajímavé.
|
Registrace nového uživatele 
