To Athos:
Tvoje poslední věta: Nahlas říkám - šel bych do toho se mi zamlouvá. Dokonce ji často potvrzuji. Bohužel se již méně zamlouvá mé peněžence. Pokud např. za Brno je rozdíl výdaje-příjmy minus 32.000,- Kč, běžné skotské tancovačky minus cca 5 - 10.000,-Kč, přestane Tě tato věta celkem saturovat. Pokud na lidech však vidím na lidech, pro které to dělám, že je to baví, finanční náklady mne zas tak moc nevadí (příkladem mohou být třeba letošní skotské hry, kde jsem doplácel 220.000,- Kč a přesto jsem spokojen, púrotože to splnilo účel, jaký jsem si do začátku dal - udělat z toho akci, která si na skotské hry hrát nebude, ale skotskými hrami skutečně bude (svědčí o tom i reportáž z televize BBC, kde skotské hry na Sychrově vychválili do nebes). Problém je však z lidmi. Pokud něco děláš a lidi, pro které je to primárně určeno, o to nestojí, po určité době Tě to začne prudit a unovaovat. Pokud Ti samí však o den či dva později si začnou stěžovat, že se tady nic neděje a kdy konečně něco zase uspořádám (přestože o akci věděli), přímo Tě to nas... (a to se mi vskutku stalo). A pokud se jedná o Zlín či Děčín - je to o lidech, kteří se prostě přišli bavit. A co se týká vesnice - Mlázovy jsou díra světa (to prosím nemyslím pejorativně, ale geograficky, neboť lidé jsou tam velmi příjemní) o pár číslech, kde nejbližší město jsou Klatovy vzdálené cca 12 km bez autobusového spojení (na rozdíl od Ždánic, kam jezdí Pražská integrovaná doprava). Přesto na skotský večer sem do místního "saloonu", který má kapacitu cca 60-70 lidí, se na skotský večer narve skoro 150 lidí, kteří hned od počátku začínají tancovat (s ohledem na velikost taneční plochy je to výraz téměř eufemistický). Někteří se pokoušejí o skotské tance, které je (samozřejmě v nejjednodušší formě) naučím, jiní prostě tančí to, co umí. Výsledkem ale je nikoliv skotská snobárna (přišel jsem v kiltu, umím skotské tance - kdo je víc), ale skutečně dřevní lidová zábava - tedy to, co je prapůvodním významem slova ceilidh - společenské setkání s hudbou, tancem, povídáním a přátelským posezením a nikoliv prahobyčejná tancovačka.
Opět jsem se rozkecal. Ale toto téma je mi velmi blízké a proto mne velmi mrzí, pokud vidím námahu či snahu jiných o vytvoření nějaké pravidelné možnosti si zatancovat (viz např. snaha Dalibora a spol. o pravidelné skotské tancování) a na druhé straně absolutní nezájem lidí, kteří potom tvrdí, jak je tato hudba či tanec baví a jak pro něj dýchají kdy se budou konat další špicové akce atd., atd. Akcí jsem sám neudělal málo a přesto mohu vyjmenovat lidi, kteří se takovýchto (nejenom mých) akcí pravidelně účastní a kteří o tom neustále kecají (ty prvních bych mohl napočítat na prstech rukou). Pokud se nezmění přístup lidí, bude skotských (a potažmo i irských, keltských a podobných akcí) jako šafránu. |