SlonRODINNÝ ŽIVOT
Slon je živočich rodinný. Žije ve větších skupinách s přesně danou hierarchií. Nejčastěji se sloni sdružují do takzvaných klanů, které tvoří příslušníci jedné rodiny. Klan pak obvykle vede nejstarší (či ,,společensky nejdůležitější“) samice. Často se sloni vyskytují ve stádě, v němž už jsou přítomni i dospělí samci (a jeden z nich někdy stádo vede). V době sucha se stáda sdružují dohromady. Samotářsky žijí jen staří samci (samice zůstávají ve stádech). A zvláštní skupinou jsou stáda dospělých samců – někdy bývají útoční.
Soudržnost slonů se projevuje ve všech okamžicích života, tedy například i při porodu. Samice, jejíž březost trvá v průměru dvacet dva měsíce (nejdéle ze všech savců), se před porodem oddělí od stáda. Ale často se stává, že ji záhy doprovodí i další samice a odrostlejší mláďata, aby ji chlácholily a utěšovaly. Po porodu se musí mládě co nejdříve vzdálit od místa, kde se narodilo. Jinak by se mohlo stát snadnou kořistí šelem, které přilákal pach. A protože čerstvě narozené slůně nedokáže pořádně běhat, matka s ostatními samicemi ho odstrká a odnese. Mimochodem, jedině mláďata jsou v podstatě ohrožena jinými druhy zvířat. Jinak je jediným nepřítelem dospělého slona člověk.
Mláďata vyrůstají v jakési sloní ,,školce“ – vždy pod dohledem jedné nebo více samic. To jsou babičky, matky i tetičky, které se starají o skupinu mláďat, jež se při pochodu drží vždy uprostřed stáda. A když se stádo pase, na mláďata, které si zatím někde stranou hrají, pokaždé jedna samice dohlíží.
Zcela ojedinělé je chování stáda k poraněným nebo nemocným členům ,,rodiny“. Zoologové a přírodovědci často v přírodě pozorovali, jak zraněného slona jeho příbuzní podpírali, aby ho doprovodili do bezpečí. Při ohrožení dokonce začnou svého druha bránit. U zastřeleného zvířete stádo často prostojí celé hodiny a snaží se je postavit na nohy a přivést k životu. Mrtvého slona pak stádo přikrývá větvemi.
|
Registrace nového uživatele 
