taipanTak to je tedy síla! :-(
“K pořadu České televize “Právo na zbraň”
Když mne oslovil Jiří Leschtina z pořadu Reportéři ČT, přišel s pokornou žádostí o pomoc. Fňukal, že chtějí natočit reportáž o držení zbraní, ale jak řeknou, že jsou reportéři z Česká televize, tak se s nimi nikdo nechce bavit. Po vysvětlení, že lidé mají prostě špatné zkušenosti, protože investigativní novináři je vždycky očernili a prezentovali jako psychopaty a militanty, nastala smršť ujišťování, že on takový není, že chce natáčet objektivně a nestranně atd. Tak jsem věnoval svůj čas a úsilí, abych mu pomohl, přemluvil jsem několik málo lidí, kteří byli ochotni i po těch špatných zkušenostech mluvit před kamerou, domluvil střelnici (kterou jsme platili my) a věnoval jim celý den.
Výsledek jste viděli sami.
K tomu, co v reportáži zaznělo, se vyjadřovat nebudu, o tom si jistě každý udělá obrázek sám. Možná ale stojí za to říct, co tam nezaznělo. Nezaznělo ani slovo z půlhodinového rozhovoru se mnou, kde jsem vysvětlil, proč nám evropská směrnice vadí, jaký je účel ústavní změny a jakým způsobem přesně (včetně paragrafových odkazů na základní smlouvy EU) tato změna eliminuje špatné důsledky směrnice. Zadání bylo jasné – divákům se musí říct, že ústavní změna nepomůže, tečka. Také tam nezaznělo, že v redakci Charlie Hebdo teroristé použili špatně znehodnocené zbraně, později nelegálně opravené, a zbraně teroristů v Bataclanu byly automatické, pocházející z jugoslávských válek. Jiří Leschtina naopak v reportáži tvrdí, že šlo o poloautomatické zbraně – a vědomě tím lže, protože tohle jsem mu říkal. Lidem je prostě potřeba říct, že Evropská unie zakazuje ty zbraně, kterými se vraždí. Co na tom, že je to lež – od toho si přece Českou televizi platíme.
Částečně je to i moje chyba, protože mne to mělo napadnout. Nabízel jsem mu pro reportáž se zástupcem klubů vojenské historie, na které směrnice dopadne také; to ale odmítl, že historie ho nezajímá, že on chce ty poloautomatické pušky. A že kdyby to mohli natáčet raději s chlapem než s ženskou (protože ze ženy s dítětem se militant dělá dost špatně). Když pak během rozhovoru na kameru několikrát řekl “já bych potřeboval, abyste řekl…”, bylo mi už jasné, co je to za lidi – ale bohužel už bylo natočeno.
Reportéři ČT tedy opět předvedli, jak vypadá novinářská etika v podání České televize. “Řekněte co chcete, my si co chceme vybereme – a když neřeknete to, co chceme slyšet, najdeme si někoho jiného, kdo to řekne.” Bohužel se zase ukázalo, že ti, kdo čekali podraz a pošpinění, měli naprostou pravdu.
Proto prosím rozšiřte tuto zprávu mezi držitele zbraní i jejich příznivce, ať všichni vědí, co mohou od reportérů ČT čekat.
|
Registrace nového uživatele 
