Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Já Vánoce juchuchu
oslavím na Lopuchu!

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub SPANKING [ŽP: 4 týdny] (kategorie Sexualita) moderují Al, dawe.
Archiv

- povídání o tom, jak si oboustranně užít partnerský sexyspanking

- spankingové povídky


Základní pravidla :

Není povoleno v diskuzi se vyjadřovat hrubě a vulgárně, posměšně ironizovat protichůdné názory a osobně napadat jejich nositele. Užitečné odkazy : Netiketa na Wiki , Netiketa na LUPĚ

Sexyspanking v rámci tohoto klubu je míněn zásadně jako dobrovolná spankingová aktivita. Jakékoliv skutečné násilí či agresivní brutalita v nich je vyloučena, schvalující příspěvky budou ihned smazány. Stejně tak bude přistupováno i k doprovodným materiálům, čímž se myslí tématické obrázky a fotografie, případně odkazy na videa apod.

 

Spřátelené a zajímavé kluby
 
daweovy spankingové obrázky

sousední klub e-spanking

výprask není jenom spanking

záloha klubu spanking z Lapiduchu 2010-2016


Pomůcka pro vkládání obrázků a přímých odkazů

<a href="webová adresa obrázku nebo přímého odkazu">stručny popis nebo název</a>
<a href=""><img src=""></a>


Pomůcka pro vkládání odkazů na příspěvky

<a href="http://www.lopuch.cz/klub.php?klub=spanking&to=3981">3981</a>

Pomůcka pro zmenšování obrázků

<a href=""><img src=""WIDTH=250 HEIGHT=200 /></a>

.

 

(Ham_Handed)
 

Povídky 

Fulgur : TrestMedvědObchůzkaTajná místnost v lázníchPlácalPřišlo to z oblohyVýpraskový obchodMirčina plácačkaPauline (pokračování Obchůzky)A co to byl ten "výprask"?Discipline QuestŘetěz výpraskůPochopeníTrifekta

Tomasek_46 : Hodný chlapecKnížka

TuaVěřte nevěřte

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 3675 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
tomasek_46 Tomasek_46 15.8.2017 21:43  50800
Dohodli jsme se s Čajmrskem, že oba napíšeme povídku na přibližně stejné téma z přibližně stejné doby - konce 18. století. Tady je ukázka z té mé - celá je na Aryonově deníku

Nevěrná Zuzana

V sobotu odpoledne seděl František ve své kanceláři a pročítal účetní knihy. Tvářil se velice spokojeně. Obchody mu šly velmi dobře, byl představený cechu zlatníků, a dům na náměstí, ve kterém bydlel, budil závist u většiny obyvatel města. Jediné, co mu dělalo starosti, byla Zuzana, jeho o více než dvacet let mladší manželka a matka dvou malých dětí. V poslední době se o syna a dceru moc nestarala a péči o ně přenechávala stále častěji chůvě. Když si postěžoval jednou v krčmě, kam občas zašel s několika dobrými známými na pohár vína, jeden z jeho přátel se ho zeptal, zdali se jeho paní dobře sedí. Nechápal smysl jeho otázky, nicméně přisvědčil, že ano.
„A to je asi chyba, měl byste vzít alespoň jednou za měsíc lískovou hůl a postarat se, aby tomu tak nebylo,“ řekl přítel, který byl takovými žerty široko daleko znám, a objednal další džbánek loňského mělnického.
František sice pokládal za nutné občas připomenout služce a chůvě jejich povinnosti rákoskou, a když někdy kuchařka připálila nebo přesolila oběd, na její zadnici si pak s chutí zadováděla vařečka. Zuzanu ale pořád miloval, a i když ho její chladné chování k němu velice rmoutilo, neuhodil by jí ani květinou.
Z práce ho vyrušilo zaklepání na dveře. Zvolal „Dále!“ a vešla služka. Mírným poklesnutím v kolenou naznačila uctivý pozdrav a řekla, že by si s ním přála promluvit matka milostpaní. To bylo velmi neobvyklé, zřejmě se muselo stát něco velmi vážného. Jeho dojem potvrdila skutečnost, že tchýně měla od pláče zarudlé oči. Zuzaně se prý cestou na trh udělalo mdlo, a tak ji přivezli kočárem k nim. Asi by měla přespat dneska u nich a tak si přišla pro její noční košili. A opatrně se zeptala zetě, jestli snad náhodou není Zuzanka zase… František ji ujistil, že pokud ví, tak ne, a když služka košili přinesla, všeho nechal a spěchal s tchýní za manželkou.
Zuzaniny rodiče bydleli v malém domku na konci města. Žili prostě a byli rádi, že se jejich dcery dobře vdaly. Zuzana byla jejich nejmladší, a tak si manžela sama vybrat nemohla. Peníze na věno stačily jen pro její dvě starší sestry, a i když byla velice krásná, nezbylo jí, než vdát se za prvního, kdo si pro ni přijde. Na přepychový život si velmi rychle zvykla; žádné šaty dlouho nenosila a obsah její šperkovnice by jí záviděla mnohá šlechtična. Teď ale seděla jako hromádka neštěstí na židli a na čele měla studený obklad. Když spatřila manžela, vstala, a nechala se od něj obejmout. František ji politoval, řekl, ať si odpočine, a když jí zítra bude lépe, odveze si ji domů.
Večer, tak jako obvykle, zašel František do krčmy na džbánek vína. Dnes tam bylo neobvykle živo. Královský rychtář nařídil komisi cudnosti, aby provedla razii v jednom hostinci pochybné pověsti. Šest žen, které tam přistihli při mimomanželském obcování, bylo odvedeno do šatlavy, a zítra dopoledne je na nádvoří radnice čeká veřejný výprask. Místní doktor řekl, že musí být této exekuci přítomen, a všechny známé na ni zval; bude se prý na co dívat. Ženským budou nejprve ostříhány vlasy, a pak je žalářnice položí na lavici, zdvihne jim sukně, a našlehá na zadek metlou. Pak budou ještě týden zavřené v šatlavě. František se rozhodl, že si tu podívanou nemůže nechat ujít, a tak se ráno s ostatními vypravil na radnici.
Když kostelní zvon ohlásil desátou hodinu, žalářnice přivedla na nádvoří šest žen. Všechny byly hezké a některé i hodně mladé a ruce měly svázané za zády. Jedna po druhé usedaly na židli, a bez protestů si nechaly ostříhat vlasy. František mezi nimi poznal ženu mistra košíkáře, Markétu. Ten na ní bude jistě netrpělivě čekat s čerstvě uříznutým vrbovým prutem v ruce, a přivítání, kterého se jí od něj po návratu domů dostane, bude moc a moc bolet. Pak následoval zlatý hřeb dnešního představení. Ženy postupně ulehaly na lavici, žalářnice jim zvedla sukně a březovou metlou každé vysázela na holý zadek pětadvacet. Všechny při tom zoufale naříkaly, ale svůj trest přijaly poslušně. Věděly, že žalářnice bude mít dost času, aby si to s nimi pak v šatlavě vyřídila, kdyby se při výprasku vzpouzely.
„Mohlo by jich být sedm, jenže jedna z nich byla v pokoji sama a oblečená; říkala, že se jí cestou na trh udělal mdlo, a tak ji museli pustit. Opravdu nevypadala moc zdravě, a tak ji nechali odvézt kočárem k jejím rodičům. Asi to byla nějaká služka, prý byla oblečená ve velice jednoduchých šatech, jaké by si žádná měštka na sebe nikdy nevzala.“
al Al Happiness is a warm gun. 14.8.2017 18:53  50798
Neco na pondeli k memu svatku;-)https://xhamster.com/movies/4300091/teacher_spanks_schoolgirl_and_not_her_mother.html
al Al Happiness is a warm gun. 14.8.2017 09:22  50797
daweOpet ti zde dekuji za tvoji dalsi upravu naseho zahlavi, udelanou za obtiznych okolnosti i mimo domov z dovolene;-) Diky! Al
dawe dawe -sub/switch 12.8.2017 07:46  50796
FulgurZměny nálad patří k nemoci. Psychicky a někdy i jinak.
al Al Happiness is a warm gun. 12.8.2017 00:31  50795
FulgurDekuji ti zde za tvoji odpoved. No mi uz je od brezna 68let a jeste tady stale strasim. Se mnou se uz asi tez da jen tezko vydrzet, i kdyz se aspon snazim kritizovat tam kde je to na miste. Ale ne zbytecne a za kazdou cenu. Druzi na to vsak klidne treba budou mit i jiny a rozdilny nazor? Al
fulgur Fulgur 12.8.2017 00:20  50794
AlBylo mu 66.

A filozofické vyrovnání s jeho smrtí si myslím dokážu zařídit sám :) On to nebyl člověk, se kterým by bylo nějak jednoduché vyjít, v posledních letech byl čím dál tím víc stažený do sebe a všechny kolem sebe jenom kritizoval.
al Al Happiness is a warm gun. 11.8.2017 15:46  50793
FulgurTak to chapu a moc mne to mrzi. Kolik mu bylo let? Tez ti zde preji uprimnou soustrast. A i kdyz kazda smrt je bohuzel sice prirozenou soucasti naseho zivota, tak to jiste na bolesti i zarmutku vubec nic nikomu nikdy neubira. Tohle zde na tom nasem podivnem hologramovem matrixu existence a reality moc dobre zarizeno neni. I kdyz jista logika v tom asi je. Al
dawe dawe -sub/switch 11.8.2017 15:21  50792
Upřímnou soustrast, bůh s tebou. Přeji co nejvíce ostatního rozptýlení a čas ať utíká. Čas to trochu otupí, ale pomalu a málo.
fulgur Fulgur 11.8.2017 15:04  50791
AlMám teď hodně práce, a navíc mi minulý týden zemřel otec, takže je toho na mě moc...
al Al Happiness is a warm gun. 11.8.2017 01:30  50790
FulgurTez ti zde dekuji za tve "Dopisy z tabora". Zivot nekdy slozity jest a casto i potvora. Kde jsi opet cestoval, ze jsi se nam tu tak dlouho neozval? Minuly mesic jsme sem do zahlavi dali basen cizi a ne tvoji. Stale citatelky zdejsiho klubu nad tim asi slzy stale roji?;-( Al
tua Tua 9.8.2017 21:47  50789
FulgurPěkné. Dík!
dawe dawe -sub/switch 5.8.2017 10:00  50788
FulgurParádní příběh a ten konec, ten mě dostal asi nejvíc. Ty když dostaneš inspiraci, jsou z toho fakt geniální věci!
sharyll Sharyll 5.8.2017 09:37  50787
Fulgur Díky za tak krásný příběh. Moc jsem se u toho bavila. :-)
fulgur Fulgur 5.8.2017 08:22  50786
Kuchařka, aneb Dopisy z táboraAhoj, mami,

píšu ti tenhle dopis, protože musím, je to v pravidlech tábora. Je to tu pořád fajn a líbí se mi tu, ale Bětce už míň.
Jsme tu už tři dny a Bětka včera začala trochu vyvádět a vztekat se -- znáš ji. Ani nevím, kvůli čemu, byla to nějaká prkotina, ale vedoucí už toho měli dost a odvedli ji do kuchyně.
Když vyšla ven, tak brečela. Nechtěla mi říct, co se stalo, ale ostatní mi řekli, že když někdo zlobí, vedoucí ho vezmou k paní kuchařce a ta mu zmaluje zadek vařečkou!
Večer jsem se na to Bětky ptal, a i když nejdřív zapírala, nakonec to přiznala. Že prý si kuchařka sedla na židli a ona se jí musela ohnout přes koleno a dostala pětadvacet vařečkou. Prý to bylo horší než od táty.
Ale jinak se tady nic tak zajímavého neděje, prostě letní tábor, znáš to...

---

Ahoj, mami,

po tom nářezu, co dostala Bětka, nás začalo zajímat, jak moc se tohle děje. Dneska odpoledne odvedl jeden vedoucí do kuchyně další holku a tvářil se dost naštvaně. Přikrčili jsme se za kuchyní u okna. Nakouknout jsme se neodvážili, ale slyšeli jsme dost -- hlavně to pleskání vařečky o zadek a to, jak ta holka bulela. Chtěl jsem se jí na to pak zeptat, ale moc ji neznám, tak jsem se neodvážil. Ale u večeře byla pořád hrozně smutná, tak jsem jí dal svůj moučník, i když jsem na něj měl taky chuť...

---

Ahoj, mami,

o těch výprascích od kuchařky už tady vědí všichni. Dneska jsem si u oběda zase přisedl ke Klárce -- to je ta, co jsem o ní psal minule -- a nějaká starší holka jí řekla, že doufá, že dostala pořádně na zadek. Akorát, že neřekla "zadek", ale to druhé slovo, co mi s tátou zakazujete. Klárka zrudla jako rajče a mně se to moc líbilo. Ale vedoucímu ne -- a řekl té druhé holce, že jestli prý chce, může se o výkonnosti paní kuchařky přesvědčit sama. A ona se radši vytratila. Pak jsem Klárce řekl, že kdyby se jí ještě někdo smál, tak ho praštím sám. Nevím, jestli to ocenila...

---

Ahoj, mami,

dneska dopoledne za mnou Bětka přiběhla s očima navrch hlavy. Že prý chce kuchařka dělat k obědu bramborovou kaši. Myslel jsem si, že to si snad nezaslouží tak dramatické prohlášení, ale Bětka mi vysvětlila, že nás oba přihlásila na škrábání brambor. Že prý -- kdo ví? Když budeme mít štěstí, možná něco uvidíme.
Ale kdepak -- asi dvě hodiny jsme škrábali brambory a nic. Odpoledne jsem to říkal Klárce a ta se smála. Potom mi řekla, že ona už na tomhle táboře byla vloni a že to bylo stejné. Kuchařka prý občas někomu nařeže, ale vždycky u toho je jenom nějaký vedoucí, ostatní děti ne. Zeptal jsem se jí, jestli vloni dostala i ona, a ona trochu zrudla, ale přiznala, že prý ano...

---

Ahoj, mami,

Bětka si dneska pěkně zavařila. Měli jsme k obědu špagety, ale moc se nepovedly. Byly lepkavé a rozvařené a Bětce to nechutnalo. Prohlásila, že kdyby prý chtěla obědvat žížaly, tak si může nachytat venku. Ale bohužel šla paní kuchařka zrovna kolem a Bětčina kritika se jí nelíbila. Popadla ji za ucho a odtáhla ji do kuchyně. Celá jídelna najednou ztichla jako pěna a všichni jsme poslouchali. Paní kuchařka zavřela dveře, takže moc toho slyšet nebylo, ale že Bětka dostává vařečkou, to nám bylo jasné všem. Když ji paní kuchařka vyvedla ven, tak ještě brečela, ale rychle jí otrnulo. Odpoledne jsme se koupali v řece a nějaký kluk se Bětce smál, že jí byl pod plavkami vidět červený zadek. Strčil jsem ho do vody, ale naštěstí to nikdo neviděl, jen Klárka, a ta to určitě nepoví...

---

Ahoj, mami,

nějaké holky si zasedly na Klárku. Je to ta starší holka, co jsem o ní už psal, a ještě dvě další. Klárka má v obličeji pihy a ony se jí začaly posmívat, že vypadá jako kravinec. Je tedy fakt, že tady na sluníčku je to nějak výraznější, ale přece jenom se to dá říct i slušněji. Já jsem jí řekl, že mně se její pihy líbí, a když to jde, tak jsem s ní, a to si na ni netroufnou. Jenomže odpoledne jsme měli s klukama fotbal a ony se jí zase začaly posmívat. Klárka jednu z nich kopla do holeně, jenomže ty potvory věděly, že jde vedoucí. A ten neslyšel, co jí říkaly, ale viděl, co Klárka udělala, a tak ji popadl a odvedl za paní kuchařkou. Já jsem to zjistil až po zápase, když jsem viděl, že Klárka zase brečela. Prý dostala víc za to, že už to bylo podruhé. Hrozně jsem chtěl vidět, jestli má tak červený zadek jako když dostane Bětka, ale nenašel jsem žádný taktní způsob, jak se na to zeptat...

---

Ahoj, mami,

dneska jedna z těch zlých holek plivla Klárce do jídla. Nikdo to neviděl, jenom já, a ona nemohla říct, že to jíst nebude, protože už tak má u paní kuchařky vroubek. Řekl jsem jí, že je to v pohodě, a tajně jsem si s ní jídlo vyměnil. Potom jsem vstal, jako že si sednu jinam, ale zakopl jsem a celý ešus se vysypal na zem. Udělal jsem to samozřejmě schválně, ale zahrál jsem to tak dobře, že se na to nepřišlo, a tak jsem jenom musel za trest uklidit celou jídelnu. Ale Klárka s Bětkou mi přišly na pomoc, tak jsme to zvládli...

---

Ahoj, mami,

Klárce se dneska stalo něco příšerného! Zase jsme se byli koupat a Klárka najednou musela z vody a pádila do křoví. Ale protože měla jednodílné plavky a nechtěla si je umazat, tak si je sundala a byla v tom křoví jen tak. A ty zlé holky jí ty plavky sebraly!
A já jsem to celé viděl, protože jsem za ní koukal, jestli ji náhodou nezahlédnu bez těch plavek. Vyběhl jsem za těma holkama, a to nečekaly. Kdo ví, co bych jim provedl, kdybych je chytil, ale ony nakonec vletěly do tábora a srazily se s vedoucím, plavky pořád v ruce. No, nepotěšilo ho to. Normálně nežaluju, ale teď jsem mu všechno řekl, i to, jak se Klárce posmívaly a jak jí plivly do jídla. Chtěl jsem, aby to ty holky pořádně odskákaly.
Jenomže, jak jsme tam tak mluvili, tak jsem úplně zapomněl na ty plavky! Teprve, když se objevila Klárka, která na sobě měla jenom ručník, tak mi došlo, že jsem jí je měl asi přinést zpátky. Přišel jsem k ní a ona se ke mně přitiskla a začala naplno brečet, mnohem víc, než kdyby dostala na zadek.
A to už bylo na vedoucího moc. Začal se poptávat kolem a ještě pár dětí přiznalo, že je ty holky taky trápily. Myslel jsem, že je zavede rovnou za paní kuchařkou, ale on měl v plánu něco jiného.
Když jsme šli na večeři, tak před jídlem ty tři vyvolal, a řekl, že za to, co provedly, je čeká exemplární trest. Paní kuchařka si sedla na židli v jídelně a vzala si vařečku. A vedoucí řekl, že všechny tři dostanou pětadvacet na holou, a to přede všemi! Hrozně zbledly a začaly škemrat, ale nebylo jim to nic platné. Paní kuchařka jednu z nich popadla, přehnula ji přes koleno a stáhla jí trenky. A než se ta holka vzpamatovala, už ji začala mydlit tou vařečkou. Když to člověk vidí na vlastní oči, je to mnohem větší zážitek! A ona tak hrozně vřeštěla, že i přes to všechno, co provedla, mi jí bylo trochu líto. Ale Klárce ne. Ta se na to upřeně dívala a vypadala moc spokojeně.
Zatímco paní kuchařka řezala první holku, pan vedoucí držel ty druhé dvě, aby neutekly. Rozsudek zněl pětadvacet na holou, ale to se asi jen tak říká, protože myslím, že dostala mnohem víc.
Když ji paní kuchařka konečně pustila, začala poskakovat po jídelně a držet si zadek. Vedoucí přistrčil k paní kuchařce druhou holku, popadl tu první za ucho a postavil ji na hanbu do kouta. Viděl jsem, že zadek má opravdu tak červený, jako když je doma bita Bětka.
Koukali jsme s Klárkou, jak dostává druhá holka, a nakonec i ta třetí. U všech tří to bylo stejné -- paní kuchařka jim zadky doruda zmalovala vařečkou a ony u toho strašně řvaly. A potom jsme měli večeři, zatímco ony stály každá v jednom koutě a celou dobu vzlykaly. Najíst se mohly až po nás, a potom musely uklízet jídelnu...

---

Ahoj, mami,

tábor už bude pomalu končit, tak jenom píšu, abych ti řekl, že ty holky už další problémy nedělaly. Jedna se dokonce přišla Klárce omluvit. Říkala, že až se vrátí domů, táta jí za to určitě nařeže řemenem -- zdálo se, že to se Klárce líbilo.
Zjistil jsem, že Klárka nebydlí tak daleko od nás -- jenom ve vedlejší čtvrti. Zeptal jsem se, jestli za ní můžu někdy přijít, a ona mi dala pusu a řekla, že určitě. Pak jsem se zeptal, jestli dostává na zadek i doma -- nemyslel jsem to ve zlém, ale možná to tak vyznělo. Ale ona se jenom zasmála a řekla mi, že když někdy dostane, tak mi to řekne, a třeba i ukáže. Takže na to se těším.
Byl to moc pěkný tábor a všechno bylo skoro perfektní -- jenom Bětka se dneska zase předvedla. Prohlásila o karbanátcích, co jsme měli k obědu, že do něj namleli psa i s boudou, a když po ní paní kuchařka vystartovala, tak chtěla utéct. Paní kuchařka ji honila kolem jídelny, ale když ji chytila, tak jí jenom vlepila pár na zadek rukou, protože už se moc nezlobila.
A představ si, že ona si na to odpoledne ještě stěžovala! Že prý ji chtěla vyprovokovat, aby jí zase dala pětadvacet vařečkou. Ptal jsem se proč, ale ona jenom řekla, že to bych nepochopil. A Klárka povídá, že to se dá zařídit. Sebrala z ping-pongu jednu pálku a vydali jsme se kousek od tábora do lesa, a tam si Klárka sedla na pařez, ohnula Bětku přes koleno a vyplatila ji tou pálkou. Bětka u toho trochu kvičela, ale spíš se chechtala, a tak jí Klárka nakonec stáhla trenky a dala jí na holou. Moc se mi to líbilo a myslím, že takhle brzo přehnu přes koleno i já Klárku.
Hm, víš, mami, když si to teď po sobě čtu, tak si říkám, že tenhle dopis si radší schovám a nebudu ho posílat. Přece jenom už jsem velký a jsou věci, o kterých bych rodičům říkat neměl...

al Al Happiness is a warm gun. 3.8.2017 20:11  50785
Ham_HandedTen "hnev lidu" ma jen smysl v tom reseni, pokud na ne vytahnes se samopalem. Pisemne to jiste zadny smysl vubec nema. Al

[ 3675 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
Povinné ručení porovnání REKLAMA

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt