|
Hmm, všichni muslimové jistě nejsou apriori "zlí", a ani se nedomnívám, že by si tady někdo něco takového myslel. Problém ovšem je v tom, že za a) těch "zlých" je mezi nimi procentuálně opravdu hodně; za b) z podstaty té jejich ideologie jsou těmi jejich imámy a ostatními vykladači víry snadno manipulovatelní a nasměrovatelní proti nám nemuslimům; c) do jejich hlav jim nikdo nevid,í a i když se navenek tváří normálně, přátelsky atd., imho v hloubi duše nás nevěřící psy nenávidí, dílem proto, že nám závidí, že se máme líp, dílem proto, že jsme prostě jiní, máme jinou nebo žádnou víru atd. A to je prostě problém. Pokud je udržíme v jejich zemích u nich doma, není to problém tak velký, pokud si je ale pustíme k nám domů, je to problém obrovský a smrtící. Navštívil jsem opakovaně několik muslimských zemí, a i když většinou se tam všichni chovali slušně, relativně vstřícně a přátelsky (i když potkával jsem i lidi, kterým z očí vyloženě čišelo, že by nás nejraději podřízli), o tom, co si o nás mysleli ve skutečnosti, si nedělám vůbec žádné iluze. A jen blázen by si dělal.
Na závěr opět má oblíbená story (ještě z Průvodce), která je ovšem i po letech tak nesmírně aktuální (respektive stále více a více):
Vyprávěl mi ještě před volbama dr. Jiří Včelař Kotas, že když byl jakožto emigrant v Kanadě,
bavil se tam s jedním dalším emigrantem, ovšem z Tunisu. Ten vnějškově přijal místní zvyky a s
Kotasem se dá se říci kamarádil, ale jednou mu prý povídá:
"Stejně vás tady všechny jednou obrátíme na víru, a kdo nebude chtít, toho zabijeme."
Kotas se ho ptá: "Já na víru nepřistoupím, to mne budeš muset zabít."
"Kamarád" pokrčil rameny.
Kotas pokračoval: "A co když budu rychlejší?"
Mírumilovný mohamedán: "No a o tom to je." |
Registrace nového uživatele 
