BODJo, než to Z zas rozbije.
Zdeněk Sýkora (1920–2011): Linie č. 56 (Humberto), 1988; Muzeum umění Olomouc
Z. Sýkora, český malíř, se narodil se 3. 2. 1920 v Lounech. V roce 1945 začal studovat výtvarnou výchovu a deskriptivní geometrii na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Tento obor byl záhy přesunut na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde Sýkora od roku 1947 začal působit jako asistent a v letech 1966 až 1980 následně jako docent. Od šedesátých let dvacátého století vyučoval výtvarnou výchovu také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od ztvárnění krajiny postupně dospěl k uměleckému stylu – abstrakci. Okolo roku 1962 namaloval své první strukturální obrazy, které jsou tvořeny elementy vloženými do rastru. V roce 1964 vznikly ve spolupráci s matematikem Jaroslavem Blažkem první programované struktury s využitím počítače. Od roku 1973 vyvíjel Zdeněk Sýkora nový systém založený na náhodnosti, který byl základem liniových obrazů, na jejichž tvorbě se od roku 1985 podílela také jeho manželka Lenka. Od druhé poloviny 60. let minulého století se začal objevovat na velkých mezinárodních výstavách konstruktivního umění. Jako jeden z mála Čechů se zúčastnil prestižní přehlídky „documenta“ v německém Kasselu. Jeho díla jsou zastoupena v řadě světových i českých sbírek. Zdeněk Sýkora zemřel 12. 7. 2011. |
Registrace nového uživatele 
