Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Zelený je lopuch,
fotbal to je hra...

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Nelze jinak než... [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje pingu.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 17.7.2009 01:34


...si to zapsat

Můj nejoblíbenější spisovatel William Saroyan se v jedné knize zamýšlí:

"Hodně se cituje, hodně se traduje. Vypráví se mnoho nejrůznějších příběhů,
sepisují se dějiny, podávají se zprávy, uvádějí vysvětlení,
ale řekl vůbec někdy někdo něco?"


Pokud vás něco při četbě natolik upoutává, že si to zapisujete jako já, budu ráda, když se o to podělíte.
Vypisování při četbě je mojí dlouholetou posedlostí a zajímá mě, jestli tímto syndromem trpí ještě někdo jiný.


       
Hranice jsou neomezené - nemusí se jednat jen o zápisky z literárních děl, mohou to být jakékoli oblíbené výroky.
Když budete mít chuť nebo nutnost svůj výběr nějak okomentovat a zdůvodnit, budu jen ráda.

Dávejte sem vše, co vás někdy rozesmálo, dojalo, ohromilo, okouzlilo, rozplakalo, rozčílilo...
nebo vás to prostě jen zaujalo.

Teď mě napadlo, že to ani nemusí být výroky slovní, ale i obrazové nebo zvukové.
Můžete tu odkázat na oblíbené výtvarné počiny nebo hudební lásky, které vám někdy "něco" sdělily...
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 229 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 6.7.2013 00:11  2846
Charlie ChaplinZajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 5.4.2013 13:55  2845
Hypertext, Jakub Čermák (CD Démon v Paříži)mží ještě sníh
anebo mží už hvězdy
kde v mžení řeči stává pevnost anděla?
v řeči, již člověk nikdy neubrzdí
docela...

něco se děje i neděje
nejspíš je falešná naděje
hypertextu
na konci světla zvětral
další tunel
jazyk se sune
jako hlína
jako vědomí
v kterém se převaluje stud
protože vždycky jsme to my
kdo může svět vést jinam
a zatím vzdáváme se
cizímu tělu
cizímu údělu
cizímu městu
jenomže cizí nikdy nebude naše
a naše nikdy nebude cizí

hranice mizí
vždycky jen na chvíli
záblesk jen málokdy objeví cestu
"byli jsme opilí, byli a nebyli
do posledního dechu..."
něco se děje i neděje
a naši nechuť
dál provází hlad
náš věrný had
který se jak voda
smýká v rýhách paměti
v hlubokých jizvách
po laskavých gestech
a bodá

drží nás pevně na nejeden steh

oheň se teprv rozžíná
a už je větrem škrcen
dívám se na to očima
ale zas vidím jenom srdcem
domi Domi When things go wrong don´t go with them 29.11.2012 14:36  2844
Benjamin ofc
domi Domi When things go wrong don´t go with them 29.11.2012 14:36  2843
Banjamin FranklinDemokracie je, když dva vlci a jedno jehně hlasují, co bude k večeři. Svoboda je, když dobře ozbrojené jehně odmítá hlasovat.
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 21.11.2012 00:21  2842
Virginia Woolf – The Early Journals 1897–1906But the books are the things that I enjoy — on the whole — most. I feel sometimes for hours together as though the physical stuff of my brain were expanding, larger and larger, throbbing quicker and quicker with new blood — and there is no more delicious sensation than this.
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 7.11.2012 23:15  2841
John RuskinA nyní, pánové, nezapomeňte, že jsem vás tu neučil kreslit, ale pouze se dívat. Dva lidé procházejí přes tržiště Clare Market, jeden z nich vyjde na druhém konci a není o nic chytřejší než předtím; ten druhý si všimne snítky zelené petrželky, která visí přes okraj košíku prodavačky másla, a odnáší si s sebou mentální obrázky krásy, kterých pak po mnoho dní využívá ve své každodenní práci. Chci, abyste takovéto věci viděli.
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 21.10.2012 14:40  2840
Viktor Fischl - Hovory s Janem Masarykem Já nejsem velký čtenář. Mám málo času a moc starostí. Pro vnitřní hygienu mám muziku a starosti zaháním detektivkami. Ale mám několik knih, ke kterým se vracím vždycky znova. Vojna a mír, Babička, Turgeněvovy povídky, něco z Dickense, Rollandův Jan Kryštof a ovšem Bible. Tam najdete všecko. Básně jsem vždycky četl jenom česky. Protože poezie je pro mě zas především muzika, a i když se dohovořím jinak, muziku slyším jen v češtině. Máme velkou poezii. Škoda, že se to nedá lehce překládat. Je to nejlepší, co český génius vytvořil. Aspoň tak dobré jako Dvořák, Smetana a Martinů. Jenže ti se dostali do světa, protože muzika se nemusí překládat. Já mám pár básniček od Máchy, Erbena, Halase, poslední sbírky Viktora Dyka - on byl sice prase v politice, ale básník byl velký -, které si čtu vždycky znova a znova. Mám je pěkně pohromadě v jednom koutě knihovny. Já bych bez nich těžko žil. Jednou, až dám vale politice, dám se do čtení a budu číst moc knih, které jsem měl číst už dávno. Ale zatím se spokojím s tímhle svým malým výběrem, který dobře znám. Já jsem se s těmi několika knížkami moc skamarádil. Máme si toho moc co povídat. A tak to má, myslím, být mezi člověkem a knížkou. To se ví, já každému radím, aby četl mnohem víc než já. Ale pro toho, kdo nemá moc času a kdo má moc starostí na zádech, můj recept - pár knížek, se kterými se člověk spřátelí - není asi nejhorší.
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 21.9.2012 01:43  2839
Neil Young- "Vrabeček"Neil Young ("Až budem starší, zbavíme se nejistoty? Nebo jen všechno shoří v nemilosrdném slunci?")

"Vrabeček"

(parafráze textu N.Y. z knihy Jaromíra Pelce "Láska je kytarové sólo")

"Kamarádi jí říkají Vrabeček.
Poletuje kolem všech,
poletuje ulicemi, kde si hrají děti
v karmínovém západu slunce,
pelichá, pírka se zvolna snáší
k zemi, pod nohy chodců,
pod kola aut.

Vrabečku, neodlétej.
Léto přechází v podzim
a někdo nás utěšuje:
Koneckonců, nejlepší roční období je zima.
Chtěl bych mu věřit,
ale začínám mít strach.
Vrabečku, zůstaň ještě s námi."
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 12.8.2012 18:25  2838
Arundhati RoyTo love. To be loved. To never forget your own insignificance. To never get used to the unspeakable violence and the vulgar disparity of life around you. To seek joy in the saddest places. To pursue beauty to its lair. To never simplify what is complicated or complicate what is simple. To respect strength, never power. Above all, to watch. To try and understand. To never look away. And never, never, to forget.
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 27.4.2012 01:33  2837
Jakub Čermák- Vodka (píseň) "Aby nám nezbyl z revoluce jenom strávní stát a exekuce, kde rovně stát je zase výkon a nechtít lhát je exotikou. Aby nám nezbyl ze Sametu výprodej outfitu v outletu a dlouhý noci na Netu. Abychom neměli ke čtení jen letáčky z Penny marketu, abychom nečetli v jazyku jen text a jeho logiku. Abychom nechránili city tenkými štíty smailíků..."
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 30.3.2012 00:37  2836
Citáty pro mě, co jsem teď objevila- nedá mi to nepodělit se. :o)

"zivot je nekdy plny bolesti,rad bych ti pomohl,ale nemam jak.
zkus se venovat necemu co te bavi,aby jsi nacerpala silu a nebud na sebe tak prisna.
res jenom to co mas pred nosem-vyser se na nejaky techniky,ezoteriku a podobny veci a najdi pro sebe cestu.a ikdyz ji nevidis-nekdy je potreba udelat prvni krok a verit,ikdyz je pred tebou jen tma,vzdy se nakonec ukaze cesta.
je to tvuj zivot,ver si a zkus vykrocit do neznama,zkus se otevrit moznosti,ze vse bude fajn a otevrit se novym moznostem.)a nezapomen dychat.)"

"Mozna,kdyz se dostatecne do hloubky uvolnis do toho,co jsi napsala,zjistis,ze to,po cem touzis,uz davno mas.
Vsechny ty myslenky,pocity,lidi atd.ktere vnimas jako jednotlive stripky kolem sebe,s celou rozmanitosti a neuchopitelnosti,to vse tvori dohromady jedno celistve zrcadlo.
A pokud si dovolis prijmout vse,co prave ted kolem sebe vnimas jako zrcadlo,skutecne to rozpoznat jako sama sebe,objevi se pred tebou jedna hluboka,neomezena realita.
A pokud ji skutecne uznas jako zrcadlo sebe sama,zjistis,ze ty jsi touto jedinou hluboku realitou a ze to,co jsi vnimala jako sama sebe,jako ja,bylo pouze jednim stripkem teto reality."

"ono to chce cas
netlac na sebe,cim vic se s duverou uvolnis,tim vic s lehkosti se vse muze dit.
nekdy,kdy nejak zijeme treba dvacet let,tak nemuzem chtit,aby se to zmenilo za par dni.
nejaky proces muze trvat klidne nekolik let,proste se ucis ze sveho zivota a hledas optimalni reseni.
vcera v tom,co jsme si psali,bylo zhustenych hodne moc informaci,ktere bych normalne asi uvolnovsal hodne po kouskach a ne naraz-to je vyhoda i nevyhoda internetove komunikace.
takze to ber jako inspiraci a klidne se k tomu v klidu vracej a zkus si to prozkoumat.na vsechno je dostatek casu,nemas kam spechat.)"

"z toho co pises si myslim,ze si vedes dobre.)

anyway-to ze ten pocit se treba ani nemusi zakladat na pravde muze byt klidne pravda-ale tobe muze byt uplne jedno,jestli si to ti lidi mysli nebo ne,jestli je to jenom tvoje predstva,jestli je to pravda nebo ne.
pravda je to,ze v ten okamzik citis strach z neprijeti,ze samoty?...nebo neco jineho

dulezity si je uvedomit,co se v tobe v ten okamzik deje a nepoprit to,nedat to pod koberec,nerict si-to neni skutecny,odejit od toho...ale uvedomit si,ze v ten okamzik se neco deje,co se deje,kde se to deje a plne se tomu otevrit

uvedomit si,jak se citis v tvem tele,kde ses ztazena,uvedomit si tu emoci,co tam je
a je jedno jestli tim ses,nebo nejses,jestli to prichazi zevnitr,z tve minulosti-hlavni je,ze v ten okamzik to tam je-a ted co s tim?.)
Bud s tim muzes plne zustat,neresit co,proc,jak,ale proste byt s tou bolesti,
plne ji prozit a uvedomit si jeji koren
-to uvedomeni prijde ruku v ruce s prijetim te bolesti.
A nebo na to muzes jit z druhyho konce a rict si fajn,ja preci nejsem ta bolest-kdo tedy jsem,co se tady deje,kdo to citi atd.
obe dve ty cesty vedou do stejnyho bodu
ze se budes snazit neverit te myslence je fajn,ale jde o to,jestli to neco meni na tvem strachu ci pocitu co zazivas.
to ze te napada,znamena,ze tam je ta tendence,zes prozila neco,co pokazdy kdyz se objevi neco podobnyho,v tobe zacne rezonovat.
a to,ze si budes rikat,ze to neni pravda,na tom nic nezmeni-naopak to muze vest k popreni reality,takove jaka v dany okamzik je a oddalit se od prijeti te situace.
Ty vlastne neco citis.neco,co se ti nelibi,ale abys to necitila,to popres,reknes si-nebudu tomu verit,neni to tak.
Ale pokud to tak neni-proc by ses citila neprijemne a chtela by ses citit jinak?
CHtit byt nezavisla je super.
A tato touha muze vychazet z tve duse a muze byt kvalitou,kterou se mas naucit.

Trik je v tom,ze vetsinou nase nejvetsi dary jsou ukryte v nasich nejvetsich pruserech.
Takze tato touha muze byt zaroven zpusobena,zes kdyz jsi treba nekomu verila,nekomu na kom jsi byla zavisla(nebo ani nebyla,treba jsi ho proste jenom mela rada),te neprijal a dejme tomu opustil(jenom tak polemizuji.)
A ty jsi si rekla-od ted uz nikdy nebudu nikomu verit a budu co nejvic samostatna,abych se nemusela dostat do stejne situace,kdy nekoho zacnu mit blizko a on me zradi.
A je to v poradku.Nase dary a touhy duse se musime nejak naucit rozpoznat a nekdy se to deje skrze nas zivot zpusobem,ze se chceme od neceho vymezit,ze prozijeme neco a hledame reseni.
Postupne to jde rozuzlovat,kdy zari ma skutecna touha duse po svobode a kdy se chci vyhnout bolesti a tim i kousku reality..

Kazdopadne ted to pisu hodne obecne,na to abych ti mohl treba poradit nejak konkretneji bych te musel vic znat,musel bych s tebou byt a v klidu si pokecat.))
A omlouvam se za gramatiku..noc.))"

margot margot 27.2.2012 00:35  2835
Kåre Holt – Kdo dřív Mladý Roald Amundsen hraje karty se Smrtí. Je mu pětadvacet a je kormidelníkem na lodi Belgica. Výprava, kterou vede baron Adrien de Gerlache, má prozkoumat vody kolem jižního pólu. Podle módy své doby nosí kormidelník tenký knír a pěstěnou kozí bradku. Jeho vysoké čelo je pokryto hojnějším vlasovým porostem, než známe z pozdějších dob. Kajuta je malá, neuklizená a je v ní těžký vzduch. Loď zamrzla v ledu. Venku rachotí ledové kry. Stavějí se kolmo, jiné kry je lámou na kusy, drtí na kaši, stlačují do moře a mačkají na boky lodi, takže přepadají na palubu. Loď i muže obklopuje temnota. Věčná temnota. Roald sedí na kraji lůžka a hraje karty se Smrtí. Mladý vědec Danco dostal kurděje a brzy zemře. Tvář má žlutou. V šeru kajuty svítí jeho rudnoucí oči. Křičí: „Hraj se mnou karty! Brzy umřu!“

Každá výprava, která se vydává do neznámých končin, potřebuje peníze. Jeho teda také. Nemá ještě jméno, avšak i jako světoznámý badatel musí jít cestou žebráka. Muž v botách nepropouštějících vodu si otře tuk z prstů, osuší se pečlivě starými novinami, přistřihne si velkými nůžkami vousy a zjistí, že si musí vyměnit kalhoty. Uchýlí se za několik beden a vymění si zároveň tvář. Když si bere tuhý límec, udělá na něm mastnou skvrnu. Jako praktickému muži se mu však podaří obrátit zatracený límec naruby. A stane se pokornou, napůl podlézavou osobou, nalézá patolízalská slova, v předklonu vchází do těžkých dveří, v předklonu odchází. Lichotí zámožným, když jim naznačuje, že peníze jsou důkazem mravní síly. Při odchodu si v průjezdu odplivuje. Ztratí něco ze své duše.
Začne v něm růst chladné pohrdání lidmi. V peněžní tísni žije až do konce života, a aby tento nedostatek zakryl, nosí tuhý límec.
Když líčí svobodu u majáku na ostrově Faerder, je šťastný člověk. A tu – výjimečně – nalézá pravá slova pro pravé city. Na útěku před peněžními nesnázemi, chráněn rozbouřeným mořem a fjordem, s několika muži, kteří s ním rádi a poslušně jdou vstříc dobrodružství – teď se cítí šťasten.
V umění přezimovat je mistr. Jeho vztah k ledové pustině je stejný jako vztah věřícího ke krucifixu. Strach ze smrti nezná. Nebo možná zná příliš dobře. Chladně však tento problém promýšlí. Ví, že strach ze smrti je výzva k boji. Zvětšuje riziko neúspěchu, proto musí být překonán. Když mluví o smrti, málokdy používá velkých slov. Před posledním nepřítelem – nebo přítelem – vnucuje svému chudému jazyku poslušnost.
Malá osobní neštěstí jeho obtíže ještě zvětšují. Malá, nebo velká? Zlomená ruka není nic strašného, avšak na ledě, bez lékaře, s tuhnoucím ramenem, tam je zapotřebí mít k trénování paže železnou vůli. Každý den, každou noc ji musí dostat trochu výš. A led se láme, led se kupí, unavení muži chrápou, posloucháš říhání překyselených žaludků, kolem sebe máš nevrlé tváře, nic se neděje, dny jsou jako šedivé zmrzlé brambory, všechny příběhy byly už pověděny, všechny vtipy druhých zestárly, vyčichly – a paže bolí. Zkus ji pak zvednout trochu výš než včera.

Tušíme, že je teď, ke konci svého života, zlomeným člověkem. Zkrušila jej fyzická námaha, bouře nad jihopolární pevninou a bezmezná ctižádost, které potřeboval, aby mohl udělat to, co udělal a čeho nikdo jiný nebyl schopen. Stojí před námi nahý, s poskvrněnou ctí. Tuší tvrdý soud dějin.
V tom je však na omylu.
Jeho génius nás mrazí, jeho lidskost není hluboká. Zaplatil však cenu vítězství a vyhrál. Nebo prohrál. Setkáváme se s ním jako s mužem, který vládne svému srdci, který zamlčel své plány dostat se první na místo, kde před ním nikdo nebyl a kde nikdo neměl co dělat Je velký ve svém osamocení. Poražený Roald je bratrem každého z nás.

Nevíme, co plánoval. Můžeme však tušit, že se svým stářím nepočítal. Je mu teď šestapadesát let. Přinutil své tělo k maximálnímu výkonu jako nikdo jiný. I on má jen jedno srdce. Ať je velké, nebo ne, má osvětlit hádanku, na niž nikdy nedostaneme odpověď. Sláva je věc, která snadno zajde. Má-li se udržet při životě, musí se pořád obnovovat. Poslední nátěr, velkým, ušlechtilým stylem – a pak odejít? Smrt může být dobrou reklamou.
Umírá a dělá poslední tah.
Myslel na Scotta, když umíral?
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 26.2.2012 12:51  2834
Haruki Murakami - Kafka na pobřeží"Jím pomalu a dívám se při tom oknem do ulice. Nádražím prochází velká spousta lidí. Mají na sobě nejrůznější oblečení, v rukou zavazadla, spěchají sem tam, nejspíš každý míří za nějakým svým cílem. Chvíli se na ně tak dívám. Pak mě z čista jasna napadne, jaké to asi bude za sto let.
Ode dneška za sto let tu už nejspíš všichni ti lidé (včetně mě) dávno nebudou. Bude z nás prach a popel. Jak o tom tak přemýšlím, přijde mi to čím dál víc zvláštní. Všechno mi naráz začíná připadat jako nějaká prázdná iluze. Stačí, aby se do toho trochu opřel vítr, a všechno se rozletí kdovíkam. Podívám se do svých rozevřených dlaní. Na co se vlastně teď takhle dřu a plahočím? Proč musím žít takovouhle mizérii?
Nakonec zavrtím hlavou a přestanu se dívat ve."

"Naše srdce žijí shonem každodennosti a většina toho, co je skutečně důležité, odchází z našeho vědomí jako vyhaslé hvězdy. O tak příliš mnoha věcech musíme den co den uvažovat, tak příliš mnoho nových poznatků si musíme osvojovat. Nové směry, nové znalosti, novou techniku, nová slova... Současně ale existují věci, které zapomenuty nebudou, byť by uplynulo jakkoli mnoho času a byť by se dělo cokoliv. Jsou vzpomínky, na které čas nemá vliv. Existují věci, které si neseme v sobě jako kameny svorníky, které završují a drží pohromadě klenbu pod nimi."
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 9.2.2012 19:07  2833
http://www.prahamestoliteratury.cz/aktuality/24-prozradte-sva-literarni-tajemstvi/
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 15.1.2012 12:27  2832
Samotáři"Ale určitě je tahle země pekně zkurvená.
No tak to každopádně. Ostatně jako jakákoliv jiná země."

"Rozchod.? Když se s někym rozejdete, tak u toho člověka necháte kus duše. A ta bolest tady, to je jak vám ta duše chybí. Jak bloudí, jak je u někoho jinýho. Ona se vám pak vrátí, ale to trvá dlouho. Někdy ty kousky duší vidim na lidech jako takový malý modrý světýlka. Kousky duší lidí, který vás měli rádi a už nemaj."

"Tady je to super ne.
Tobě se to tady zdá super?
No jasně, ne?
Počkej, v celym vesmíru je 42 civilizací a my sme na posledním místě.
Čim se... čim se to měří?
Morálná vyspělost."

[ 229 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
Povinné ručení porovnání REKLAMA

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt