podívej se do očí vlastnímu strachu je výzva. Pro ty, kteří jsou již citliví a připraveni toto jako výzvu brát. Ti ostatní prostě zareagují v rámci muhehe a svoje muhehe zaobalí do masturbačního lesklého staniolu, ještě se tím chlubí. Tak to prosím je. Někoho to prudí, někdo nad tím tleská, jiný se soucitně usměje, další ani netuší, že by se dělo něco, čemu má věnovat pozornost. Každý jsme jedineční, každý jsme ve svém vývoji někde naprosto jinde (a zároveň svým způsobem velmi blízko, protože sdílíme stejnou planetu, jistá učební látka je nám společná, jinak bychom byli inkarnováni v jiné galaxii, na jiné planetě, v jiném společenství či v jiném paralelním vesmíru.
podívej se do očí vlastnímu strachu je výzva. Není to řešení. Je to začátek procesu. První nesmělý krůček k navázání partnerského vztahu s vlastní vnitřní moudrostí, vlastní schopností milovat, s boží jiskrou v akci nikoli v ideologických proklamacích. |