PepaPepo, kamaráde, to já moc dobře vím, míchat a masterovat dobře je těžký a míchat a masterovat dobře pro různá zařízení zároveň už je umění.
Před časem jsem měl možnost (myslel jsem že mám možnost :-)) zasáhnout do výsledné podoby druhé desky Kabaretu Dr. Caligariho (Hry pro Marii, výborná hudba, mimochodem), ale přes všechnu snahu se mi to nepodařilo. Probíral jsem s kapelníkem, jak vypadá dobrej zvuk, poskytl příklady (a byla to tvrdá hudba, ne jazz, protože Kabaret hraje nahlas), ale bylo to marný, marný, marný. Oni to prostě chtějí mít nařvaný, protože nechápou, že úderná hudba neznamená mizivou dynamiku – a nebo znamená, na telefonu, notebooku a tak.
Zvukař (Stanislav Valášek ze studia Šopa) se kapely ptal, jestli to chtějí namíchat na telefon, malý aparát, nebo velký aparát. Zbytek si domyslíte. Výsledkem je krásná krabička s parádníma ilustracema, která nám leží v knihovně, protože ji nikdy nebudu poslouchat – a to ne proto, že ji znám z koncertů skoro zpaměti, ale proto, že na čemkoli jiným, než je telefon nebo notebook, se to dá s obtížema; a poslouchat hudbu s obtížema, to přece nemám zapotřebí.)
(Tím se nechlubím, jenom chci poukázat na žalostný stav odvětví.) |