zadání"Já už mám dost těch vašich atentátů!" zaječel hystericky. "Atentáty! Atentáty! Atentáty! V noci chci spát, a ne bojovat s vrahy! Proč to nejde zařídit, aby atentátnící chodili ve dne? Jste na kočku ministr, R***! Ještě jedna taková noc a dám vás uškrtit!" (Don R*** se uklonil s rukou přitisknutou k srdci.) "Po atentátech mě bolí hlava!"
Najednou se odmlčel a zadíval se na své břicho. To byla vhodná chvíle. Komornící chvilku zaváhali. Především bylo třeba upoutat na sebe pozornost. R***** vytrhl komorníkovi pravý střevíc, klekl si před králem na jedno koleno a začal střevíc uctivě obouvat na tučnou, hedvábím potaženou nohu. Byla to odvěká výsada rodu R***** - vlastnoručně obouvat pravou nohu korunovaných hlav říše. Král na něj zíral kalnýma očima. Pak v nich zableskla jiskřička zájmu.
"Á, R*****! Vy ještě žijete? Vidíte, a R*** mislíbil, že vás uškrtí!" Uchichtl se. "To je na kočku ministr, ten R***. Pořád jen slibuje. Slíbil, že vymítí rebelii, a rebelie sílí. Prošpikoval celý palác nějakými šedými hulváty ... Já jsem nemocný člověk, a on dal pověsit všechny osobní zaříkávače." |