napovedaPosledním večerním trajektem přeplouvají záliv a přes nízké mraky strašidelně probleskuje měsíc. Loď hladce propluje pod temnou, mohutnou konstrukcí mostu Bay Bridge, který vyhlíží přísněji a vážněji než jeho červený, k turistům vstřícnější bratranec.
Trajekt přistane u oaklandského přístavu mezi skladišti. Vezou si kola, která si koupili na rohu ulic Turk a Leavenworth od chlapíka, co si říkal Ruskej Mike. C*** si přivlastnil elegantní zelený bicykl značky Schwinn a na P××× zbylo lehké modré plážové kolo s nízkým banánovým sedlem. Šlapou do pedálů a blíží se ke staveništi ve West Oaklandu. Není těžké ho poznat: vyčnívají z něj hladké betonové sloupy, které zatím nemají co podpírat a trčí do prázdna, leží tu hory rezavě červených vyztužovacích drátů, které čekají, až je někdo vetká do betonu, a poblíž dřímá řada rypadel.
Všimnou si Hectora, který si to v rádoby policejní uniformě líně šine dokola po obvodu drátěného plotu. Zdálky mu dají znamení, potom se opatrně přiblíží a ze stínu zašeptají festina lente. Hector zavrčí, mávnutím jim pokyne, že můžou pokračovat, a přitom se jim ani pořádně nepodívá do tváře.
Ústí tunelu se rozevírá jako obrovská zející tlama. Okolo jeho kovových rtů povlávají odpadky. Spíš než projekt městské dopravy to připomíná starodávnou hrobku. Zatím tu nejsou položené koleje. Místo nich se ze staveniště svažuje široká, zaplevelená cesta, na níž jsou vidět stopy pneumatik v místech, kudy projížděly náklaďáky.
Nejsou tady žádná světla. Oba jsou ale připravení. C*** zvedne tábornickou svítilnu a pověsí si ji na řídítka. „Jdeme na to?“
P××× se nadechne a klidně odpoví: „Řekl bych, že můžeme vyrazit.“ |
Registrace nového uživatele 
