zadáníKdyž jsem se dneska ráno probudil, byl v pokojíčku komplet můj tým. Obyčejně tu bývá jenom můj sbor a zpívá Zem slávy a naděje, ale dneska zpívali něco jiného. Jmenovalo se to Hodně štěstí, zdraví. Byli tady i máma a táta, zpívali druhý hlas a usmívali se mi do postýlky.
"Dneska máš velký den, ******," řekla máma. "Už je ti rok."
"Přesně tak! Všechno nejlepší!" přidal se táta.
"Id est rectus! Felicem natalem diem!" opakoval můj učitel latiny.
"Narozeniny jsou výjimčný den," vysvětlovala maminka. "Lidi kolem tebe skáčou a rozmazlujou tě a dávají ti dárky - takže je to jako normální den, ale lepší."
Vystoupil můj tiskový tajemník. "Smím-li něco říci, pane, tak vás jistě potěší, že ta narozeninová fotosérie, kterou jsme před třemi týdny nafotili v Přírodovědném muzeu, má mimořádný ohlas. Nad očekávání." |
Registrace nového uživatele 
