Bratři EbenovéPoprvé jsem Bratry Ebeny viděl 13. června 1981 na fantastické akci v Kladně s názvem Galafortna. Přiznám se, že moc si toho nepamatuju, jen, že byli pouze tři, a že se mi vystoupení líbilo. Podruhé to bylo 21. ledna 2009 v Kolíně. Mrzí mě, že jsem si neuložil emaily, které jsme si s Markem psali v té době. Zval mě na festivaly, měli tenkrát nové album Chlebíčky, a lákalo mě, co Marek říkal – že je to prý naživo docela nářez. Ale já chtěl vidět samostatný koncert, takže jsem si počkal až do toho Kolína – a dobře jsem udělal. Od léta 2008 jsem poslouchal dokola všechny čtyři desky, a pak napsal dlouhou recenzi. Koncert byl pro mě veliký zážitek, a předčil dokonce moje očekávání.
Ten páteční, ve Švandově divadle, byl hodně podobný, zároveň ale i v něčem jiný. Překvapila mě absence Jiřího Veselého, na jehož postu hrál Jaromír Honzák. Je neobvyklé, až zarážející slyšet z úst Marka sprosté slovo – když jsem se ho o přestávce ptal, odpověděl, že se na to Jirka vysral, hehe. Odešel do důchodu, nechal si jen Stromboli – a důvod? Nemohl na pódiu kouřit svou dýmku. I když už sedmý rok nekouřím, tak jeho rozhodnutí chápu. Kapela hodně zjemnila, řekl bych, a není to určitě jen změnou byskytaristy (už v Kolíně hrál Jaromír Honzák některé skladby na kontrabas). I Jiří Zelenka hraje nějak měkčeji, víc potichu, a celá kapela zněla jakoby méně rockově, ne tak tvrdě, jako před patnácti lety. Což mi ale vůbec nevadilo, protože zvuk byl náramný, čistý, všechno bylo krásně slyšet a taky rozumět každému slovu. Hlavní „hvězda“ je samozřejmě stále Marek, autor hudby i textů, ale kapela je skvělá, úžasná, taková usazená. Výborné – jako vždy – je Markovo povídání mezi písničkami – vtipné a inteligentní.
Když jsem psal tady v klubu o posledním albu, zmiňoval jsem jako jeho vrchol skladbu Clafoutis, která mě překvapila, protože je instrumentální (na sedm) a napsal ji David. Zajásal jsem, když ji zahráli naživo, protože pro mě byla i vrcholem koncertu. A nejen z Davidovy reakce, když jsem mu nadšeně skladbu chválil, nejen z přídavku Hezké to bylo, kde je úžasný text, ale celkově z celého vystoupení mě nejčastěji napadalo slovo pokora. |
Registrace nového uživatele 
