King Crimson - Happy With What You Have To Be Happy With + The Power To BelievePodobně jako u Vroom a Thrak Fripp servíruje EP předkrm a teprve po něm plnohodnotnou desku. A podobně jako na Thrak jsou tady krátké a cappella vocoderové vsuvky, které mi připadají naprosto zbytečné.
Happy With What You Have To Be Happy With
Bude, She Shudders a I Ran nehodnotím. Titulní skladba svým sebeparodickým textem možná dokládá, že i Belew si uvědomoval, že na předchozí desce chyběly písničky a teď je potřeba nějaké vymyslet. Tohle je pěkný nářez a rozhodně dobrý začátek. Mie Gakure je pěkná atmosférická krajinomalba, dlouhá tak akorát. Akustická Eyes Wide Open je nádherná, i když možná na King Crimson možná moc normálně zaranžovaná písnička. Hodně se mi tady líbí perkuse, celé je střízlivé a aranžmá nechá vyniknout Belewův zpěv. Shoganai je taková milá vzpomínka na začátek Larks Tongues In Aspic I, ale nikam nevede. No a třetí hodně dobrý song je Potato Pie, který se zase vrací ke zlověstnému crimsonovskému zvuku 70. let. Tichá pasáž s kytarovým sólem jako by vypadla z The Letters. Takovýhle stylový návrat vítám. Novou tvorbu narušuje živák Larks Tongues In Aspic IV (vč. instrumentální verze Coda) z předchozího alba. Ten je docela pěkný, kytarová sóla se povedla i naživo. Závěrečné Clouds je koláž.
No, tři fakt dobré písničky celkem na 15 minut, zbytek řekl bych "taháme čas". Celkem to má 34 minut, což už je skoro jako normální album, ale moc jsem tenhle produkt nepochopil. Je to spíš takové druhé CD s bonusy... celkově určitě slabší než Vroom. Na druhou stranu na Power to Believe se pak opakují jenom dvě věci... tak hodnotit to samostatně asi nebudu. Musím říct, že třeba Sus-tayn-Z I a II a Superslow, které vyšly jako bonusy na The Power To Believe, jsou zajímavější než většina ostatního materiálu tady.
The Power To Believe
Tohle album jsem si moc nevybavoval a nic jsem si o něm nemyslel. Teď už si myslím. Určitě prospělo slyšet ho v kontextu předchozích alb.
Úvodní popěvek beru na milost, protože je to celkem dobré intro k Level Five, dobré instrumentálce, na které mě nejvíc baví bicí. Opět to má blízko k Larks a trochu i Red, ale přes určitou míru opakování si myslím, že je to povedenější než podobné skladby na Construkction of Light. Eyes Wide Open v električtější a možná i učesanější verzi. A pořád je to výborná písnička. Elektrik je bohužel už zase variace na něco, co jsme slyšeli, tentokrát Construkction of Light z posledního alba. Podle mě to není tak dobré. Facts of Life má dlouhé intro, ale písnička je to moc dobrá, hudebně pestrá, s krátkým ale divokým kytarovým sólem.
The Power To Believe II (překvapivě na stejném albu jako I) je asi nejzvláštnější věc na desce. Orientální melodie klávesoidně znějící kytary evokují trochu raného Wrighta a potom konečně smysluplné využití těch vocoderových zpěvů v kombinaci s nádhernou atmosférou a rytmikou. Jedno z nejsilnějších míst na desce. Na vysoké úrovni pokračuje Dangerous Curves, takový moderní Talking Drum/Devil's Triangle. Téhle linie crimsonovských instrumentálek jsem se ještě nepřejedl. Happy With What You Have To Be Happy With je taky pořád dobrá. The Power To Believe III je úplně jiná než dvě předchozí. Připomíná improvizace ze Starless and Bible Black. Moc pěkné. The Power To Believe IV už je jen taková klidnější dohra.
Je to dobré, místy až výborné, o něco lepší než Construkction, ale je slyšet, že styl King Crimson přelomu tisíciletí se už trochu vyčerpal. Na tomhle albu je už jen malý posun vpřed, pokud jde o styl a celkový zvuk. Je tady víc atmosférických instrumentálek než geometrických kytarových propletenců a možná oproti předchozímu albu lze zaznamenat moderněji znějící (ale také méně osobitě crimsonovské) bicí. Belew napsal písničky, které jsou lepší než minule (ale jsou jen tři, s Potato Pie čtyři), Fripp se pokusil znova udělat všechny možné instrumentálky, co už nahrál... se střídavým úspěchem.
Takže celkově bych dal opět 3,5/5, nebo skoro 4/5. Nevím, jestli ještě někdy vznikne nějaká další studiová deska KC, ale pokud ano, tak bude určitě s téměř dvacetiletým odstupem zase dost jiná. |
Registrace nového uživatele 
