Antony:
Určitě bych začal Kimono My House a potom pokračoval s Propaganda a Indescreet. Ta jsou i všeobecně vyzdvihována jako nejlepší, je to taková kombinace glamu a hardrocku, teatrálnosti, vtipu a originality. Jenž pak došlo k několika proměnám stylu a zvuku včetně syntetických osmdesátek a slizkého tanečního popu. V devadesátých letech to nebylo o moc lepší, ztěchto dob se mi líbí pár singlů. 80. a 90. bych tedy pro začátek vynechal. Ale vřele doporučuji řadovky po roce 2000. Balls teda ještě jede na taneční vlně, ale potom zase naprostá změna a zase vysoce originální a zvláštní hudba, pro mě geniální alba Lil' Beethowen, Hello Young Lovers a Exotic Creatures Of The Deep, hodně postavená na vokálech a opakování, ale to se musí slyšet. Velmi povedené je poslední Hippopotamus. Je dobré se kouknout i na videa z koncertů a trochu pochopit, co je zač dvojice bratrů Maelových. Ron je výborný skladatel a různé verze jejich skladeb to jenom potvrzují, ať už hrají s kapelou nebo jenom jako duo. Strašně mě mrzí, že jsem vynechal jejich koncert v Praze. Z koncertů bych doporučil záznamy z turné ke jmenovaným deskám a také z poslední doby. Na sedmdesátníky neuvěřitelná energie (je teda prava, že ostatní členové kapely jsou mnohem mladší). |
Registrace nového uživatele 
