LarksDíky všem za hezké postřehy a Pepovi, že to celé spočítal - nevěděl jsem, kolik je tam uchylností, ačkoli je jasné, že to nebude na 4 hehe.
Já jsem Larks slyšel v rámci tohoto kolečka asi podruhé v životě, ale dal jsem ho tak 4x. Je to pěkný album. Ale přijde mi, že jestliže Fripp na Wake a Lizard postupně hledal formu, kterou k dokonalosti vyladil na Islands, tak na Larks hledá to, co se k dokonalosti ještě ladilo na dalších albech.
Velkým přínosem je ta basa (dosud asi nejlepší) a samozřejmě hra Bruforda i Frippa. Wetton zpívá parádně - mám rád ten jeho zpěv, jakoby mu měly vybouchnout hlasivky. Na živácích z té doby je to vidět hehe. Vlastně se mi líbí všechny zpívané skladby. Do dřívější snovější polohy KC ani pozdější uvolněné s Belewem by se Wetton moc nehodil.
Co mi na tom albu vadí jsou některé instrumentální pasáže D. Crosse - ne proto, že hraje na housle, ale že jsou takové bez nálady muzicírování. Proti tomu, jak hrál Tippet či na Islands Collins s těmi dalšími dechaři, to je prostě takové zbytečné.
Taky tam pořád cítím jisté předvádění - co vše je ta kapela schopna zahrát - na úkor smyslu / příběhu. Možná se to změní poslechy, ale to album mi nepřijde zdaleka tak koherentní jako Islands ani Red. Jakoby už ten název symbolizoval tu rozlámanost a fragmentaci. A je tam málo momentů, které na mne působí hodně emotivně.
Dal bych tomu tak 3.5/5 - zhruba na úrovni Wake of Poseidon, horší než Islands (o dost :))
|
Registrace nového uživatele 
