PegasBe rozhodně poslech zasluhuje. Osobně PAIN OF SALVATION vnímám jako pokračovatele přínosu AYREON, kteří také byli v lecčems objevní. Epická forma prog metalu v se té době už celkem rozjížděla, třeba SHADOW GALLERY byli výjimeční. PAIN OF SALVATION navázali, a posunuli tuto odnož stylu o kus dál. Na Be slyším jisté vlivy Into The Electric Castle obohacené o spoustu dalších vlivů, které tam Lucassen neměl. Gildenlöw pracoval s tématy více do šířky, dával jim víc vrstev a méně bombastičnosti. Právě v období Be byli dost jedineční, existovala spousta prog metalových kapel, ale žádná nebyla schopna tak čistě sloučit tvrdé rytmy a originální melodiku. Jsou novátorští, přitom stále přístupní. Pokaždé v jejich skladbách cítím, jakoby tam jely dvě různé melodie ve vtipné harmonii, chvilku spolu, chvilku proti sobě. To jsem jinde nezažil. Ostatně, pro nějaký přínos si ho museli vybrat do The FLOWER KINGS, kde skladby, v nichž se výrazněji projevuje, považuji za nejzdařilejší v jejich kariéře vůbec.
Bosse mám naposlouchaného solidně, ale tam to prostě nesepnulo tak, jako u Dot. Ten rezonuje extrémně. |