Den po válce Sověti bombardovali Mladou Boleslav, obětí byly stovky
Pokud to zrekapitulujeme, tak 8. května sovětské letectvo bombardovalo 32 míst, kdy z hlediska ztrát nejhůře dopadly Děčín (hrubé odhady 200 až 300 mrtvých), Hrotovice (114 místních obyvatel + 36 sovětských vojáků), Chlumec u Ústí nad Labem (84), Velké Meziříčí (35), Mimoň (28) a Frýdlant (26). Ten den ještě byla válka a letci měli za úkol narušovat německou obranu a tím pomoci postupujícím sovětským jednotkám.
Dne 9. května to pak bylo 34 míst a nálety měly zastavit ustupující Němce a jejich spojence, ve valné většině již neškodné. Objektivně vzato, ústupové cesty a dopravní uzly zůstaly i po útocích nadále průjezdné a z hlediska vojenského, jestli se to tak v té době dá ještě brát, byly počitatelným výsledkem eliminovaní ustupující vojáci a zničená technika. Zaplatilo za to však životem mnoho civilistů. Nejvíce obětí měla již popisovaná Mladá Boleslav (až 500 mrtvých, z toho přibližně 150 místních obyvatel a 350 ustupující nepřátelských vojáků a civilistů), následovaly Ždírec nad Doubravou (43), Krucemburk (28), Mělník (27), Roudnice nad Labem (25), Byšice (23), Úštěk (20), Litoměřice (18) a další.
Dle pamětí odbojáře Jaroslava Šámala vznikla už 12. května 1945 improvizovaná komise k prošetření události. Dle lokalizace hlavních dopadových ploch v místech se zvýšeným výskytem dopravní a vojenské techniky a samotných německých vojáků na hlavních komunikačních tepnách uvnitř města a na přístupových a na ústupových cestách v extravilánu města došla komise k jednoznačnému závěru a ukázala prstem na sovětské letectvo. Hned nato přišlo varování od Revolučního okresního národního výboru, ať komise ukončí jakoukoli další vyšetřovací činnost a urychleně zničí všechny vypracované dokumenty a protokoly.
Problém realizace náletu pak v roce 1965 otevřel boleslavský archivář Karel Herčík. Stalo se tak na semináři VHÚ Praha, kde hovořil o sovětských bombardérech v přímé souvislosti s náletem. Protože zde panovalo částečné politické uvolnění, tak z toho zatím neměl větší problém. Přišel však srpen 1968, následovala normalizace a v roce 1970 byl pan Herčík po politických prověrkách z archivu propuštěn. |
Registrace nového uživatele 
