Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Lopuch, server nejen
pro botaniky

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Archiv klubu Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
   
[ 5906 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
anonym 12.11.2008 09:55  6156
OviGoldie 6154, na Rochota se v 5. díle údajně vypravila tuším paní kontrolorová s Hedvičkou, když se Kája vrátil po skončení VŠ studií a chystal se žádat o Zdeninu ruku. Jenže ten smyšlený výlet na Rochoty, to byla jenom záminka, a samoty ani nemusely ležet na přímé spojnici Lážov - Rochoty.

Ale pro Vaši verzi by mohla hovořit jiná, ale bohužel snad pouze jedna jediná pasáž v celém díle, ale to byste musel samoty umístit nikoliv mezi Lážov a Stříbrnou Lhotu, ale ještě dál, tedy mezi Stříbrnou Lhotu a Rochoty. Stejně jako Mníšek pod Brdy je literárním Lážovem, tak Stříbrná Lhota je (mohla by být) literárním Myšovem. O Kytín jít nemohlo, jemu autorka ponechala jeho původní název, stejně jako dalším podobným (vzdálenějším) obcím v okolí, např. Čisovicím, Zahořanům, Lišnici, Řevnicím apod. Abych se tedy vrátil k tématu - na konci 1. dílu totiž, při pouti na Sv. Horu u Příbrami, když se Kája mamince vícekrát ztratil a zase našel, tak to lidé z jejich (lážovského) procesí komentovali slovy (cituji): "Je tu! Ten se neztratí! Chodí denně přes Myšov do Lážova do školy, ten zná cesty!"

Jenže naopak pro umístení lážovských samot v tom lesním trojúhelníku mezi Lážovem, Kytínem a Malou Sv. Horou (prostor jihozápadně od Lážova) hovoří až příliš mnoho indicií. Počínaje líčením poutí přes Malou sv. Horu na "velkou" Sv. Horu (u Příbrami), výletem dětí na Dobříš, mnoha narážkami na počasí nad Babou (ze samot muselo být na hřebeny dobře vidět, tedy samoty musely být umístěny dál na jih), až po pasáž v 5 díle. kde se Kája dívá ze Skalky dolů na Lážov, a "...na ten do cípu složený šáteček, jak pěkně vykruhuje jej prostřední a zadní rybník vpravo a zahrady ostřče vlevo...Tam za těmi rybníky, kam nedohlédne, tam červenají se dvě střechy. Ta jedna u nich doma, ta druhá tam, kde je teď Zdeňa.". Podíváme-li se na mapu, pak prodloužení spojnice Skalka - Zadní rybník míří do onoho lesního trojúhelniku. Tím směrem se musel Kája dívat, aby vytušil červené střechy hájovny a myslivny...

Taky by stálo za pokus zjistit u domorodců, jestli poblíž existují místa zvaná "U zmrzlého" a "U velké louže", někde mezi Lážovem a samotami. Rozhodně alespoň "U zmrzlého" bylo zhruba na cestě mezi samotami a Lážovem. A u té "velké louže", asi kilometr víceméně rovnou čarou od myslivny, končily děti s pokusem zavádět "terefón".

Zdraví Ovi


[ 5906 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
Povinné ručení porovnání

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt