Brodí se básněmi všetečná ručka,
jedna báseň je babička a druhá vnučka,
dlouhé, krátké, veselé i smutné,
dobré, špatné, zbytečné i nutné,
ručka se zastaví, majáček bliká,
zde konečně je ta hledaná replika,
ta věta vět, počátek, konec všehomíry,
napsaný perem básníka tak pěkně na papíry,
zde je ta věta, po celý život hledaná,
zde je ta věta z nebe ruce seslaná.
Chceš-li tu větu taky znát,
budeš se muset do čtení básní dát,
jen ty sama - sám ji mezi tím vším rozpoznáš!
|