Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub SPANKING [ŽP: 4 týdny] (kategorie Sexualita) moderují Al, Dawe.
Archiv

Dawův spankingový občasník

- diskuze o tom, jak si užít spanking - výprasky na zadek, spankingové povídky, obrázky


Základní pravidla :

Není povoleno v diskuzi se vyjadřovat hrubě, vulgárně a napadat diskutovatele. Užitečné odkazy : Netiketa na Wiki , Netiketa na LUPĚ

Spanking v tomto klubu je míněn jako dobrovolná aktivita, s tichým souhlasem. Jakékoliv příspěvky schvalující skutečné násilí budou smazány. 

 

Spřátelené a zajímavé kluby, odkazy

best spanking pictures - poslední 4 příspěvky viditelné i bez přihlášení

bdsmlr

výprask není jenom spanking

spankingová seznamka

 

Pomůcka pro vkládání odkazů

<a href="webová adresa obrázku nebo přímého odkazu">stručný popis nebo název</a>

 

Vybrané starší povídky 

Fulgur : TrestMedvědObchůzkaTajná místnost v lázníchPlácalPřišlo to z oblohyVýpraskový obchodMirčina plácačkaPauline (pokračování Obchůzky)A co to byl ten "výprask"?Discipline QuestŘetěz výpraskůPochopeníTrifekta

Fulgur : Fulgurovy povídky - 75 spankingových povídek - formát txt

Tomasek_46 : Hodný chlapecKnížka

Sherudan : Vánoční dárek

Tomasek_46 : Tenkrát na západě, Venkovský doktor

Sherudan : Douchová

Fulgur : Legenda o Malinové čtyřce

 

20.7.2020 nás navždy opustil Al, zakladatel a moderátor tohoto klubu. Ale, děkuji ti za vše.

 7067621356146675

                               (vrrattko)

 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: gqrfjtu
[ 5273 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
dawe Dawe spank sub/switch 15.6.2016 17:25  49521
Já myslel, že se to nějak bude rýmovat nebo že to bude nějaký hezký ... :-). Ale jo, díky, je to takový, no, normální :-)
al Al Happiness is a warm gun. 15.6.2016 15:59  49520
FulgurJiste to je jen otazkou nazoru. Ja se preklady zde nezivim jako ty. Ten vtip jde prekladat v mnoha verzich,jak jsi si jiste vsiml, tak ja jsem tam vlozil to "Time honor(ed)profession" jen pro lepsi pochopeni, coz v tom tvem puvodnim textu vubec nebylo. Klidne by se dalo rici i to,ze kolik lidi, tolik je moznych ruznych prekladu a ja jsem to tu psal jen tak na rychlo co mne zrovna napadlo a to hlavni jadro onoho vtipu to jiste obsahuje, jak v te moji verzi,tak i v te tve. Nic mene ti tu dekuji i za tvuj nazor. Al
fulgur Fulgur 15.6.2016 13:40  49519
AlTolik let v Americe a vidím, že ti pořád nejdou členy :D

Opravil bych to takhle:
"What is the difference between a prostitue and a whore? Being a prostitute is a time-honored profession -- being a whore is a disposition."
al Al Happiness is a warm gun. 14.6.2016 22:20  49518
daweAl 49515 : přelož ;-)


"What is the difference between prostitute and the whore? The prostitute is a time honor profession and the whore is a type of personality"! Al

dawe Dawe spank sub/switch 14.6.2016 17:01  49517
Fulgur 49511 : to ti přišlo velmi správně! :-)

Tomnasek_46 49512 : se sprostými slovy sed musí šetřit, ale občas ho použít nevadí a je mnohdy opravdu nejvýstižnější viz. J. Cimrman

Fulgur 49513 : první vtip, opravdu pěkné a pravdivé, rozhodně to u nás platí

Al 49515 : přelož ;-)
al Al Happiness is a warm gun. 14.6.2016 15:21  49516
Tomas_46Ano ja s tim popisem i hodnocenim zde celkem plne souhlasim. Jazyk je k tomu aby se uzival spravne a vetsinou nektera slova i vyrazy jinak nez vulgarne vyjadrit opravdu ani nejdou. Al
al Al Happiness is a warm gun. 14.6.2016 15:18  49515
FulgurA nejen to, ale ten vtip krasne pujde i jde jako jeden z mala i prelozit do anglictiny!;-)Al
al Al Happiness is a warm gun. 14.6.2016 15:13  49514
FulgurTak ten prvni vtip se ti vazne povedl a ten jsem tu zatim neslysel a ani neznal. Moc vystizne! Al
fulgur Fulgur 14.6.2016 12:02  49513
To mi připomíná dva vtipy:

Jaký je rozdíl mezi prostitutkou a kurvou? Prostitutka je povolání; kurva je povaha.

A druhý: Jaký je rozdíl mezi Italem a Slovákem?
Když přijede Slovák do Říma, řekne: "Kurva! Samá madona!"
Když přijede Ital do Bratislavy, řekne: "Madona! Samá kurva!"
tomasek_46 Tomasek_46 14.6.2016 11:58  49512
Fulgur + daweAno, to slovo se do té situace opravdu báječně hodí.
Ono je to, konec konců, jen jedno ze synonym, používané pro část lidského těla, ze kterého prudérní náboženství udělalo tabu. Existují ne zrovna moc frekventované výrazy snad pro všechny části lidského těla a mnoho jiných věcí, o kterých někdo rozhodl, že jsou buď nespisovné a nebo expresivní. Jejich knižní použití - stává-li se tak zřídka, zpravidla umocní popisovanou událost. Moc hezky to napsal F.R.Čech ve své novele "Ruský týden". Omlouvá se tam za některé vulgární výrazy, ale říká, že mnohdy to jinak nejde. Uvádí příklad:
Čeština má však některé skvostné a jadrné výrazy, které nahradit nelze, i když si lámete hlavu jak chcete. Uvedu příklad - kurva zasraná!
Cožpak je možné pro tato dvě slova najít synonymum nebo jiný výraz? Aniž bych porušil smysl, který je každému naprosto jasný? Kurva zasraná! Slyšíš, jak to zvoní? Slyšíš to úderné kladivo jazyka českého? Takto popsanou dívku si každý z nás okamžitě vybaví se
vším, co k ní patří! Nic se nemusí dodávat! Toto označení dokonce vypráví o dotyčné celé příběhy. V totalitním režimu bych musel použít výraz - pokálená lehká žena! Vnímáte tu blbost? A stejně je
to chabé a impotentní, vždy nakonec - pokálená žena není kurva zasraná!


A naopak:
V italském filmu ze sedmdesátých let minulého století "Zatčen na hranicích" je protagonista Alberto Sordi zatčen na italsko - francouzských hranicích kvůli nějaké staré kause, ve které figuroval naprosto počestně. Teď žije (tuším) v Anglii, má anglickou manželku a jede s ní do Itálie na dovolenou. Nakonec se všechno vyřeší, jenže s typickou italskou "rychlostí". Po jedné návštěvě ve vazební věznici se ptají jeho ženy, jak pokračují jejich obchody. A ona, která umí italsky velice špatně, říká, že jestli jejího manžela brzy nepropustí, tak všechno v zadku býti.
Je patrné, že v té souvislosti ten spisovný výraz působí mnohem mocněji, než kdyby to správně přeložila tak, jak to nejpíš myslela. (Mimochodem: proto si to také asi 40 let pamatuji.)
fulgur Fulgur 13.6.2016 23:29  49511
daweJá ten termín "prdel" normálně moc nepoužívám, ale tady mi přišlo, že se tam báječně hodí :)
dawe Dawe spank sub/switch 13.6.2016 20:45  49510
Fulgur hlasováníHlasuji pro Understanding ;-)
dawe Dawe spank sub/switch 13.6.2016 20:42  49509
Fulgur 49507Její zadek byl v prdeli. :-D :-D :-D To je věta! Paráda, no to nemá chybu :-D. To mě fakt pobavilo. Jinak standardně dost dobrá povídka, zase jiná, zase výborná. Tři výprasky v jednom, to nemůže být v té rodině náhoda :-). Je to krásné tohle číst. Děkuji ti za povídku i překlad, obojí muselo dát spoustu práce. Je krásné se na chvíli začíst a vnímat jen děj, který mě vtáhne a chvíli nevnímat nic jiného, na nic jiného nemyslet, jen na ten příběh. Takhle udržet v ději a v zájmu mě dokáže málokdo. Rowlingová s Pottrem, ty a Tolkien s jeho Hobitem, vše v knižní podobě samozřejmě.

Ještě jednou díky, ani nevíš jak fajn to pro mě bylo.
fulgur Fulgur 13.6.2016 11:01  49508
Hlasování - updateHand for Hire: Ham_Handed 1/4
Discipline Quest: Ham_Handed 1/4
Observations about the Suati Tribe and Language: Ham_Handed 1/4
Right Tool for the Job: Ham_Handed 1/4
Trifecta: Sharyll 1
Understanding: Tua

Discipline Research Club -- spankingově zaměřený klub na střední škole v Japonsku. Momentálně 4 kapitoly, někdy bych se k tomu rád vrátil.

Geomancer -- moje nejstarší "oficiální dílo" (před ním byly nějaké fanfikce, ke kterým se už vracet nechci). Je to fantasy příběh ze světa, který je výprasků plný, a je to prakticky plnohodnotná kniha; má 26 dílů plus ještě první kapitolu doplňků, který už jsem nedodělal. Dokonce má i ilustrace.

Hand for Hire (zatím 8 dílů, nevím, zda se k tomu ještě někdy vrátím): Maminka vychovávající tři dcery si zlomí ruku a svěří jejich disciplínu studentovi z vedlejšího bytu.

Kallipygmalion (3 díly, 1 už je česky): krátké rozmarné povídky o oživlé soše

The Spanker Chronicles (zatím 3 kapitoly): hrdina se ocitá v alternativním světě, aby tam svými spankerskými schopnostmi zlomil kletbu. Dost ujeté.

Worlds: Něco, co jsem začal dřív o paralelních světech, ale nějak už se mi nepovedlo jít dál než k první kapitole.

Are There Red Sakuras, Too? -- příběh z Japonska napsaný do soutěže k obrázku

The Atonement Club: klub pro vyplácení dam, které to potřebují.

The Naughty List: příběh z dystopické budoucnosti, kde světu vládne Santa Claus.

Observations about the Suati Tribe and Language: antropologická zpráva o jistém zvláštním domorodém kmenu.

Right Tool for the Job: nepříliš chytrý chlapík najatý kvůli disciplíně zaměstnankyň jedné společnosti.

Sexual Relations: VELMI podivná a experimentální povídka o tom, jak se pokus o robotickou disciplínu ošklivě zvrtl.

Sisterly Secret: Další nesmírně podivná povídka, která byla zčásti inspirovaná knihou Douglase Hofstadtera "I Am a Strange Loop".

The Trifecta: Podivný příběh o jednom mentorovi a třech dívkách.

Understanding: VELMI podivná povídka o výprasku a mimozemšťanech.

Visit to the Spanking Store: Pokračování Výpraskového obchodu
fulgur Fulgur 13.6.2016 11:01  49507
Řetěz výprasků"Paní Perkinsová!"
Julia se otočila. Její šéfová, paní Grayová, se na ni dívala s otráveným výrazem ve tváři.
"Ano?"
"Můžete mi vysvětlit, co se stalo s panem Daiem?"
Tohohle rozhovoru se Julia děsila celý den. Ano, MOHLA vysvětlit, co se stalo... ale také moc dobře věděla, že její vysvětlení nebude dostačující.
"Došlo k... nedorozumění?"
"Překvapila jste ho na toaletách! Jak je tohle 'nedorozumění'?"
"Já... bylo mi špatně, měla jsem naspěch a spletla jsem si dveře..."
"Jste zaměstnanec, paní Perkinsová, a to zaměstnanec s nízkým postavením! Vy nemáte co chodit na toalety pro klienty!"
Takže to je proto? pomyslela si Julia. Ne proto, že to byly PÁNSKÉ toalety?
Ale to byla celá paní Grayová. Protokol a správné chování pro ni byly vším.
"No..." Rozhodla se, že problém s pohlavím zmiňovat nebude. Možná, že paní Grayová žádné problémy s pohlavím neměla. Byla to pětačtyřicetiletá stará panna. Možná ani NEVĚDĚLA, že mezi muži a ženami je nějaký podstatný rozdíl.
"Tohle probereme v mé kanceláři."
Samozřejmě, že proberou. Přesněji řečeno, probere to ona. Julia bude převážně plakat.
Paní Grayová triumfálně vstoupila do své kanceláře a vytáhla ze zásuvky plácačku.
Opravdu. Opravdu koupila plácačku, jen pro svou sekretářku. A byla to silná plácačka, lesklá a černá, pravděpodobně velice drahá.
Julia by dala přednost tomu, kdyby ty peníze byly prémie pro ni, ale musela přiznat, že to BYLO docela impresivní. Hřálo ji to u srdce.
A bohužel také v pozadí.
Nemělo smysl to protahovat. Sundala si svou těsnou sukni, chytila okraj kancelářského stolu paní Grayové, vystrčila pozadí a zavřela oči.
Ucítila, jak se přes její pozadí přelévá studený vzduch, když jí hbité prsty její šéfové stáhly kalhotky. Bylo to zvláštní, ale nebylo v tom vůbec nic sexuálního. Paní Grayová by pravděpodobně mohla vejít na scénu pornofilmu a zcela z ní vysát cokoli erotického. Zůstala by tam jen skupina mužů a žen, kteří si shodou okolností zároveň zapomněli oblečení.
Julia se usmála.
Plácačka zasáhla její holé pozadí.
Julia vyjekla.
A znovu, a znovu.
Julia se rozplakala.
Paní Grayová byla byznysmenka, která nestrpěla žádné nesmysly, a výprasky, které udílela, byly také samý byznys a žádné nesmysly.
Někdy se Julia cítila poctěna, že byla podle všeho jediným zaměstnancem, ke kterému se paní Grayová chovala takhle.
A někdy se cítila, jako by ji šikanovala.

"Předpokládám, že další podobné problémy už nebudou," řekla paní Grayová.
Julia stála, svírala si holé pozadí, a po tváři jí stékaly slzy. Bylo to dlouho, co si naposled vysloužila výprask, a zapomněla, jak moc to bolí.
"Je mi líto, že jsem vás musela vyplatit," řekla paní Grayová. "Ale chápete, že to bylo nezbytné, že ano?"
"Ano, paní Grayová," zavzlykala Julia.
"Běžte na toaletu -- toaletu pro ZAMĚSTNANCE, paní Perkinsová -- a upravte se," řekla paní Grayová. "Skončily jsme. Tato záležitost je vyřešena."
Uložila černou plácačku zpátky do zásuvky.
Julia sebrala sukni, vytáhla si kalhotky, aby mohla snáz chodit, a odešla z místnosti.
Nikdo jiný v tuto chvíli v patře nebyl. Paní Grayová byla ohleduplná a neseřezala by ji, kdyby to mohl slyšet někdo jiný.
O pár minut později tepání v Juliině pozadí polevilo natolik, že si mohla natáhnout sukni bez cukání.

***

"Ahoj, mami!"
Julia se otočila. "Joan?"
Její patnáctiletá dcera ji objala. "Měla jsi dobrý den v práci?"
"Hmm... ani ne," povzdechla si Julia. "Měla jsem takové malé... nedorozumění s šéfovou."
Z té připomínky ji znovu zasvrbělo pozadí.
"Aha, chápu... no, jde o to, že..."
"Ano, Joan?"
Joan opravdu doufala, že její máma měla dobrý den. Tím by se to usnadnilo.
"Tady," zamumlala a dala jí dopis. "Ze školy..."
Takže, ano, asi nebylo pravděpodobné, že by z toho vyvázla snadno.
"Dělám večeři," řekla Julia. "Nechci si ještě umývat ruce, tak co kdybys mi to přečetla?"
Joan si povzdechla a otevřela dopis. V podstatě nemusela, znala jeho obsah zpaměti.
"No, informují tě, že..."
"Že?"
"Že tak... jako... trochu... propadám z matiky."
"Ale? Vážně?"
Vzala to překvapivě dobře, pomyslela si Joan.
"No, jo, a taky, že... nedělám domácí úkoly."
"I když jsi mi nikdy nezmínila žádné problémy?"
"No, jo..."
"Velmi zajímavé. Stojí tam ještě něco?"
"No, že potřebuju tvůj podpis."
"To není to JEDINÉ, co ode mě potřebuješ," řekla Julia. "Propadáš z matematiky? Vždycky jsi v ní přece byla dobrá!"
"Teď děláme kvadratické rovnice," řekla Joan. "Prostě mi je hlava nebere."
"Tak jsi mi měla říct, a já bych ti pomohla."
"Ty máš pořád tolik práce... a já se styděla. Pořád mi říkáš, že musím být chytrá... nechtěla jsem ti říct, že jsem hloupá."
Julia si povzdechla a umyla si ruce, aby mohla svou dceru pořádně obejmout. "Miláčku, to je mi líto. Nejsi hloupá jenom proto, že nedokážeš pochopit kvadratické rovnice."
"Díky, mami..."
"Samozřejmě, je to vážný problém a já nejsem vůbec ráda, že to zašlo až tak daleko."
"Ano..."
"Takže se obávám, že tohle si žádá výprask."
Těchhle slov se Joan hrozila.
"Opravdu musíš?"
"Ano, Joan, opravdu musím."
"Už jsem se poučila, mami! Prosím!"
Byla to hanba, dostat v patnácti na zadek. Ale možná ještě větší hanba bylo prosit maminku, že nechcete dostat na zadek.
Julia sáhla do kuchyňské zásuvky a vytáhla vařečku.
Už pouhý pohled na ni způsobil, že Joan vystoupily slzy do očí. Teď už nebylo úniku. Její zadek byl v prdeli.
"Uděláš to teď?" zeptala se.
"Hm, hádám, že bych měla," řekla Julia. "Můžeme počkat po večeři, jestli chceš..."
"Ne..." povzdechla si Joan. "Radši teď."
Strašně nerada čekala na výprask.
Rozepnula si džíny a stáhla je ke kolenům. Vzala za kalhotky a stáhla je taky, protože bylo vyloučeno, naprosto vyloučeno, že by si je snad mohla nechat. Její matka se posadila na židli a Joan se, v tanci matky a dcery, který si za ta léta nacvičily, přehnula přes koleno s vyšpuleným holým zadkem -- dokonalá pozice pro pořádný výprask.
Juliino vlastní pozadí vysílalo připomínky výprasku, který během dne dostala ona sama. Ale tohle bylo něco, co se muselo udělat, bez ohledu na její vlastní nepohodlí.
Poplácala zadek své dcery vařečkou a zvedla ji do vzduchu.
"Počkej, mami, nebij mě, prosím!" zapištěla Joan. Styděla se za to, ale vždycky se zdálo, že těsně předtím, než výprask začal, ztratila všechno odhodlání.
Její máma si toho samozřejmě nevšímala.
Vařečka započala své dílo na Joanině zadku.
Joan se rozbrečela.

O celé věky později Julia jemně zvedla vzlykající dívku ze svého klína a objala ji.
"Je mi líto, že jsem ti musela nasekat," řekla. "Ale tenhle výprask jsi potřebovala, že ano?"
Joan nemohla mluvit, a tak jenom přikývla.
"Pomůžu ti s matematikou a tvoje známky se zlepší, dobře?"
Další přikývnutí.
"Protože jestli propadneš, budu to muset opakovat, a to ty nechceš, že ne?"
Důrazné vrtění hlavou.
"Dobře. Večeře bude hotová asi za půl hodiny. Zatím běž do svého pokoje."
Joan se neobtěžovala s natahováním džínů nebo kalhotek. V tuhle chvíli rozhodně nechtěla, aby se jejího zadku cokoli dotýkalo. Opatrně se vykolébala z kuchyně a zamířila nahoru.
Julia se usmála.

***

"Co to provádíš?"
Sedmiletá Suzie se otočila. Ve dveřích stála její starší sestra.
Kruci! Suzie se vykradla ze svého pokoje, protože si chtěla hrát na objevitele -- a právě zkoumala divokou džungli v šatníku své sestry.
Ve své fantazii pokládala křik zezdola za volání jihoamerických ptáků, ale teď si uvědomila, že ho měla brát jako varování -- její sestra byla doma a nebyla zrovna šťastná.
Stáhla si svůj objevitelský klobouk do tváře. Třeba ji její sestra nepozná?
"Suzie, co děláš v mém pokoji?"
Joanina tvář byla pořád ještě uslzená, ale už nebrečela. Byla ale od pasu až po kolena nahá, protože nepočítala s tím, že na cestě do svého pokoje, kde se bude moci po výprasku zotavit, někoho potká.
Ale v tuhle chvíli se nějaké zotavování nezdálo pravděpodobné.
"Ty malej spratku!" zavrčela. "Úplně jsi mi rozbordelila oblečení!"
"Snažím se je zkatalogizovat!" vypískla Suzie.
"Proč je můj červený svetr na zemi?"
"To není svetr, to je zuřivý červený had!" řekla Suzie. "Chtěl mě uštknout, ale já jsem se s ním prala a vyhrála jsem!"
"No to vidím..."
"No... zlobíš se na mě, ségra?"
"Suzie, teď jsem přišla domů. Měla jsem problémy ve škole a máma mi NAŘEZALA! Velkou vařečkou! A teď chci jen trochu klidu a míru, ale jak se zdá, tak nemůžu mít ani to!"
Suzie začala vzlykat. Začala si uvědomovat, že udělala chybu. Měla jít zkoumat dopoledna, když byla sestra ve škole.
Joan se v její fantazii náhle proměnila v kmen rozzuřených domorodců. Suzie znesvětila jejich posvátné místo a oni ji zajali. Teď čelila soudu kmenového náčelníka.
A náčelník se obrátil pro radu ke svým bohům.
"Mami! Suzie se vkradla do mého pokoje a hrozně mi tu rozházela oblečení!"
A blesk udeřil z čistého nebe a sopka -- musí tam být sopka, jinak to není pořádná džungle -- zaburácela, a bohové odpověděli:
"Je to pravda, Suzie?"
Domorodci museli neohrožené objevitelce podstrčit nějaký lektvar pravdy, protože Suzie zašoupala nohama a smutně řekla: "Ano, mami..."
Julia si povzdechla. Vyšla po schodech a podívala se na ten nepořádek.
"Suzie, co se stalo naposled, když ses vkradla do pokoje své sestry?"
Suzieny ruce sjely k jejímu zadečku. "Dala jsi mi na zadek, mami."
Julia se zamračila. Její mladší dcera byla dobré dítě, ale ta její zvědavost vždycky působila rodině problémy.
"A co jsem řekla, že se stane příště?"
"No... nevím?"
"Řekla jsem ti, že jestli tě tu Joan znovu najde, může tě potrestat, jak uzná za vhodné."
Bohové vyslovili svůj soud.
Když se bohové vrátili do svého podzemního domova v sopce (Suzie si představovala, že vypadá jako tajná základna hrdinů z jednoho kresleného seriálu, který sledovala), náčelník kmene ohlásil, že neohrožená objevitelka půjde na nucené práce a uklidí oblečení. Dostane ještě jedno poslední jídlo, a potom bude obětována na oltáři Postele starší sestry.

"Takže, jak to vypadá teď?" zeptala se Julia při večeři.
"No, Suzie se podařilo dát většinu mého oblečení zpátky," povzdechla si Joan. "Ale ví, že jsme ještě neskončily, viď, prcku?"
"Prcku" bylo dobré, pomyslela si Suzie. Mnohem lepší než "ty malej spratku". Joan se na ni už nezlobila, a to bylo dobré.
Ale chtěla jí nasekat na zadek, a to bylo špatné.
"Prosím, prosím, já budu hodná," škemrala.
"Ne," řekla Joan. "Máma řekla, že tě můžu potrestat, jak budu chtít. A ona si zaslouží na zadek, že ano, mami?"
Julia si povzdechla. "Je mi líto, Suzie. Už předtím jsi za to dostala. A možná je čas dát tady Joan nějakou zodpovědnost."
"Ale to bude bolet..." nafoukla tváře Suzie.
"Já už jsem dneska dostala!" řekla Joan. "Takže mi věř: VÍM, že to bude bolet. A taky vím, že si to opravdu, opravdu zasloužíš!"

Po večeři Joan pomohla své mladší sestře s koupáním. Suzie se líbilo, když ji její starší sestra koupala, ale věděla, že potom udělá další věci, které se jí rozhodně líbit NEBUDOU.
Jakmile byla venku z vany a v pyžamu, Joan ji vzala za ruku a odvedla ji zpátky do svého pokoje.
Džungle byla tmavá a neohrožená objevitelka smutně sledovala oltář Postele starší sestry. Byla úplně sama a věděla, že je s ní konec.
Joan si sedla na postel a pomohla své mladší sestřičce sednoud si vedle ní.
"Víš, proč dostaneš na zadek?" zeptala se.
Suzie přikývla. "Protože jsem zkoumala tvůj pokoj... a nadělala nepořádek."
"Správně. Tak pojď, ohni se mi přes koleno."
Suzie ráda seděla své sestře na klíně. Ležet přes něj přehnutá... to už tak pěkné nebylo.
Joan jí stáhla spodek od pyžama.
Suzie začala vzlykat.
Joan byla v koncích. Jak to její máma dělá? Jak může nasekat na zadek tak roztomilé holčičce?
Napnula dlaň a pořádně svou sestru plácla.
Suzie se rozbrečela.
Ale Joan ji plácla znovu.
A znovu.
Plácla ji jenom desetkrát, ale to jí úplně stačilo.

Když bylo po všem, Joan Suzie znovu natáhla spodek pyžama, vzala ji do náruče a odnesla ji do jejího pokoje.
"Je mi líto, že jsem ti musela nasekat," řekla Joan. "Nezlobíš... nezlobíš se na mě, že ne?"
Suzie jí dala ruce kolem krku. "Ne, ségra. Taky je mi líto, že jsi mi musela dát na zadek!"
Joan se zasmála. "To se vsadím, prcku."
Políbila svou sestru na čelo. "Dobrou noc a sladké sny."

***

"Vojíne!"
Vojín Barbie se otočila. To byla generál? Co může chtít?
Generálova ruka ji zvedla a položila ji na postel.
"Vojíne, jsem VELMI nespokojena s tvým chováním!"
"Ale generále... generále Suzie!"
"Zajaly mě nepřátelské síly!" řekla generál se slzami v očích. "Mučili mě, víš, nevýslovným způsobem! A měla jsi TY dost slušnosti na to, abys spustila záchrannou akci? Ne! Jenom ses tady flákala, zatímco mi ségra dávala na zadek!"
"Při vší úctě, generále, byl to zasloužený trest..."
"Ticho!" zapištěla generál. "Nedovolila jsem ti mluvit! Za tvoji insubordinaci a zbabělost tě odsuzuju ke... sto ranám!"
"Ne, generále, prosím!" Vojín Barbie by padla na kolena, ale neměla v nich klouby. Místo toho zjistila, že je ohnutá v pase s vyšpuleným zadkem. A generál ji začala pomalu svlékat.
"Nezasloužíš si nosit tyhle šaty!" peskovala ji. "Proč nemáš pořádnou uniformu?"
"Já žádnou uniformu nem... au!" vyjekla vojín Barbie, když ji generálův prst plácl přes zadek.
"Žádné výmluvy! Sto ran kartáčem!"
Generál se chopila kartáče. Byl určený k česání dlouhých, hebkých vlasů vojína Barbie, ale po několika vlastních zkušenostech generál zjistila, že kartáče na vlasy mají i jiné využití.
Umístila vojína Barbie do správné pozice na postel.
"Ne, generále, prosím!"
"Ticho! Nebo přivedu desátníka Kena! Nechceš, aby tě viděl takhle, že ne?"
Ne, to vojín Barbie nechtěla. Pravda, i když byla úplně nahá, na jejím těle nebylo vlastně nic, za co by se před Kenem měla stydět, ale i tak nechtěla, aby ji viděl takhle, když ji generál trestá.
Zaťala zuby a připravila se.
Kartáč začal dopadat na její zadek.
Vojín Barbie se dala do pláče.
Plakala, zatímco se kartáč zvedal a padal.
Dveře se náhle otevřely. Vojín Barbie i kartáč zmizely pod přikrývkou.

"Co se děje, Suzie?" zeptala se Julia. "Ty ještě nespíš?"
"No... ještě ne," řekla Suzie.
Objala maminku. "Ségra mi dala na zadek..."
"Já vím."
"Trošku to bolelo," popotáhla Suzie.
"Jenom trošku?" zasmála se Julia. "Tak to jsi dopadla ještě dobře! Možná bych ti taky měla trochu nasekat, aby se to vyrovnalo?"
"Néééé," zakňourala Suzie, ale její máma se zasmála a Suzie věděla, že si dělá legraci. To by neměla, pomyslela si. Výprask, to není žádná legrace.
"To teď budu dostávat na zadek od ségry?" zeptala se.
"Já nevím," řekla Julia. "Chtěla bys?"
"Já vůbec nechci dostávat na zadek," pěnila Suzie. "Ale... když budu zlobit... tak mi to nevadí. Jenom nechci, aby se na mě zlobila."
Julia se usmála. "Uvidíme, co půjde. Ale prozatím... běž spát."
Další pusa na dobrou noc, a dveře se znovu zavřely.

"Tak dobrá, vojíne Barbie! Kolik jsem ti zatím dala ran?"
"Co?" Vojín Barbie se zhrozila. "Já... já jsem je měla počítat?"
"Samozřejmě, ty vojáčku-hlupáčku! Jak si to asi mám pamatovat JÁ? No dobře, když si to nepamatuješ, začneme od začátku! Sto ran!"
"Néééééé...!"
A výprask začal nanovo.

"Je mi líto, že jsem ti musela nasekat," řekla generál Suzie. "Ale jsem tvůj nadřízený důstojník, mám pravdu?"
"Ano, paní," zafňukala vojín Barbie.
"A ty jsi moje podřízená, a když já rozhodnu, že potřebuješ na zadek, tak dostaneš na zadek!"
"Ano, paní!"
"Tak, a teď tě opřu tady v koutě s rukama nahoře. Zůstaneš tak, a žádné drbání zadku! Až ráno vstanu, tak to poznám! A pak ti dám další výprask!"
"Ne, prosím, generále! Cokoli, jen to ne!"
A zatímco generál Suzie pomalu usínala, vojín Barbie smutně fňukala v koutě, nahá a s bolavým zadečkem.

***

"Caroline!"
Paní Grayová se otočila. "K-Kdo je tam?" zeptala se.
Všimla si, že vypadá nějak menší. Už nebyla upjatá, přísná byznysmenka. Teď byla malá holčička, možná osmi-, možná devítiletá.
Tohle je sen, pomyslela si. Sním.
Přistoupila k ní obrovská, nahá panenka Barbie. Ohnula svými umělohmotnými pažemi rákosku.
Měla hlas její učitelky z první třídy.
"Caroline, bylo mi řečeno, že máš nějaké nevyřešené problémy," řekla.
Poklepala rákoskou na sukni paní Grayové -- předpisový školní typ. Sukně se rozplynula.
"Zdá se, že máš nějaké potlačené fantazie," pokračovala panenka. "Fantazie o moci... a o bezmoci."
Další poklepání rákoskou. Předpisové bílé kalhotky se rozplynuly."
"Nikdy to nikomu nepřiznáš," řekla panenka Barbie. "Ale já to vím. Předstíráš, že ty Juliiny výprasky jsou pro tebe jen byznys, ale obě víme, že to není pravda. Víme, že je tam něco víc."
Rákoska zasáhla hýždě paní Grayové a zanechala na nich červený pruh.
Paní Grayové vystoupily slzy do očí.
"Víme, že někdy jste to vy, kdo dělá chyby."
Rákoska znovu dopadla.
Paní Grayová vyjekla bolestí.
Panenka Barbie se sklonila a zašeptala jí do ucha:
"A jestli s tím nic neuděláš, tak co. Pořád jsem tu já. Seřežu ti zadek rákoskou, dokud nebudu spokojená. Dokud nebudeme obě spokojené."
Paní Greyová se rozplakala.
Nevěděla, jestli to jsou slzy potupy nebo radosti.

***

"Paní Perkinsová!"
Julia se otočila. Zdálo se, že paní Grayová má dnes dobrou náladu.
"Ano?"
"Jenom jsem vám chtěla znovu říci, že je mi líto, že jsem vás včera musela vyplatit."
"Aha! To je v naprostém pořádku, paní Grayová."
Paní Grayová zaváhala. "Myslím jen na vaše dobro."
"Já vím, paní Grayová. A také tak ty výprasky beru."
"Poslyšte, byla byste ochotná..."
"Ano?"
"Nic," zamumlala slečna Grayová. "Je tu takový... speciální projekt, o kterém přemýšlím. Ale to nespěchá. Může to počkat."
Julia se na ni zmateně podívala. "Uvařím kávu, paní Grayová, chtěla byste také šálek?"
"Ano, prosím."
Poté, co Julia odešla, otevřela paní Grayová zásuvku a zadívala se na plácačku.
Jednoho dne bude mít dost odvahy na to, aby se jí zeptala.
"Paní Perkinsová, myslíte, že byste mě dokázala rozplakat?"

[ 5273 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt