Koupil (a přečetl) jsem si knihu "Jaderné zbraně: nejvyšší forma zabíjení" od Vladimíra Pitschmanna. Musím říci, že z ní mám trochu rozporuplné pocity.
Je sice parádně napsaná a velmi informativní, co se jaderného zbrojení týká, ale zase autor zde předkládá dost ošemetné závěry ohledně motivací. To co na jedné straně Američanům vyčítá, Sovětům promíjí a to obvykle s poukazem že byli "druzí" a "vyprovovokováni" k jadernému zbrojení. Takže když na jedné straně oceňuje, že někteří američtí vědci, podílející se na vývoji jaderných zbraní pociťují morální pochyby, absenci tohoto na straně Kurčatova nijak negativně nezhodnotí.
Takže sice píše, že je třeba historii zbavit nánosů mýtů a démonizace, ale sám ji v některých případech podporuje. Kdyby zůstal jen u toho, čemu velmi dobře rozumí, bylo by to pro knihu nejlepší, protože právě tyhle pasáže jsou výborné, když hodnotí historii, není to zrovna ideální. Alespoň že autor do různých odbočujících hodnocení nespadá často a soustavně, ale stojí spíše na okraji celé knihy. |
Registrace nového uživatele 
