Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Lopuch, server nejen
pro botaniky

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub SPANKING [ŽP: 4 týdny] (kategorie Sexualita) moderují Al, dawe.
Archiv

- povídání o tom, jak si oboustranně užít partnerský sexyspanking

- spankingové povídky


Základní pravidla :

Není povoleno v diskuzi se vyjadřovat hrubě a vulgárně, posměšně ironizovat protichůdné názory a osobně napadat jejich nositele. Užitečné odkazy : Netiketa na Wiki , Netiketa na LUPĚ

Sexyspanking v rámci tohoto klubu je míněn zásadně jako dobrovolná spankingová aktivita. Jakékoliv skutečné násilí či agresivní brutalita v nich je vyloučena, schvalující příspěvky budou ihned smazány. Stejně tak bude přistupováno i k doprovodným materiálům, čímž se myslí tématické obrázky a fotografie, případně odkazy na videa apod.

 

Spřátelené a zajímavé kluby

sousední klub e-spanking

výprask není jenom spanking

záloha klubu spanking z Lapiduchu 2010-2016


Pomůcka pro vkládání obrázků a přímých odkazů

<a href="webová adresa obrázku nebo přímého odkazu">stručny popis nebo název</a>
<a href=""><img src=""></a>


Pomůcka pro vkládání odkazů na příspěvky

<a href="http://www.lopuch.cz/klub.php?klub=spanking&to=3981">3981</a>

Pomůcka pro zmenšování obrázků

<a href=""><img src=""WIDTH=250 HEIGHT=200 /></a>

PRVNÍ ZVONĚNÍ
V ANGLICKÉ (j)ELITNÍ ŠKOLE

Plavky fest zakouslé v mladé půlky
co se jen třesou lovit kluky!
A ředitel zas na jelita,
až skončí prázdnin imunita…

Z bikin jim obliny lezou holé
špulí se, vrtí… furt v jednom kole!
On, ukryt v stínu, znamená si
jména těch žákyň; pročpak asi?

V září se začnou stahovat mraky
nad těmi zadky – a gaťky taky!
Pak spustí jelit nadělení;
to bude jinčí prdelení!

Hnedka je přejde chuť hýždě špulit!
Na trestné sesli, až budou bulit
a splácet z léta mravní dluhy:
přes půlky pruhy v barvách duhy…

Zatím jen plavky řežou ty zadky
v září však začnou rákosce svátky
až „vládkyň pláží“ drzé kýty
pozbydou prázdnin imunity!
 
(Ham_Handed)
 

Povídky 

Fulgur : TrestMedvědObchůzkaTajná místnost v lázníchPlácalPřišlo to z oblohyVýpraskový obchodMirčina plácačkaPauline (pokračování Obchůzky)A co to byl ten "výprask"?Discipline QuestŘetěz výpraskůPochopeníTrifekta

Tomasek_46 : Hodný chlapecKnížka

TuaVěřte nevěřte

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu. Práva vám může přidělit moderátor klubu. Požádejte ho v soukromé poště.

[ 4091 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
tua Tua 5.6.2016 21:11  49466
Věřte nevěřteSeriál Bakaláři vyprodukoval i velké množství odpadu. Vizte čtenářský dopis, který se k ničemu nehodil:

O jedněch jarních prázdninách se rodiče rozhodli odjet na dovolenou sami a svěřili mě a mé dva sourozence na starost tetě Janě. Teta Jana byla druhá žena mámina táty - mého dědečka - ale nikdy jsme jí neříkali babičko, pouze teto Jano. Na opravdovou babičku byla moc mladá. Od dědovi smrti bydlela sama v paneláku na opačném konci města, ale tehdy se na několik dní přestěhovala k nám a bydlela v ložnici rodičů.
To jaro bylo neobvykle teplé, slunce pálilo ostošest. Chodily jsme se koupat, já a moje dvě nejlepší kamarádky. Nevím jak ony, ale já měla od mámy koupání zakázané. Tvrdila, že i když je možná venku teplo, voda je stále ledová a mohla bych nastydnout, nebo i něco horšího. Nejspíš si myslela, že bych ze skoku do ledové vody mohla dostat infarkt, což mi přišlo naprosto absurdní. Nikdy jsem od nikoho jiného než od ní neslyšela, že by se nějaké dítě utopilo, protože dostalo infarkt. Na infarkt přece umírají leda tak důchodci.
Ale vlastně mi to vyhovovalo. Předpokládám, že kdyby mi máma koupání povolila, přestalo by mě bavit. Ta voda byla vážně ledová, ale představa, že dělám něco zakázaného mě vzrušovala, stejně tak veškeré nebezpečí, ať už reálné či naprosto smyšlené.
Chodily jsme pravidelně na jedno zastrčené místo, kterému se říkalo "plovárna", i když to nikdy žádná opravdová plovárna nebyla. Ve skutečnosti to byla obyčejná hospoda, s množstvím venkovních stolů a laviček poblíž vody. Líbilo se nám tam, protože tam téměř nikdy nikdo nechodil, dokonce ani v létě tam nebylo moc lidí. Do vody se lezlo z malého čtvercového mola a někde poblíž se obvykle válelo olámané prkno od windsurfingu se kterým jsme si dost vyhrály. Muž kterému hospoda patřila si nás nevšímal, nanejvýš nás občas okřiknul abychom nedělaly kravál, ale to se stávalo jen zřídka a my si s tím příliš hlavu nelámaly. Připadalo nám, že místo, včetně mola a prkna, patří vlastně JEN NÁM.
Když jsem se vracela domů, dávala jsem si záležet, aby mi vlasy dostatečně oschly a plavky jsem schovávala do igelitového pytle ve společné kolárně. Máma o plovárně věděla. Jednou jsem ji tam na procházce neprozřetelně sama zavedla a od té doby jsem vždycky tak trochu trnula, že se přijde přesvědčit, zdali její zákaz neporušuji, že mě načapá ve vodě a co bude pak... Jenomže máma měla zřejmě dost svých starostí v práci a s domácností, než aby navíc stopovala své neposlušné ratolesti. Možná mě ta představa vzrušovala ze stejného důvodu jako představa, že bych se mohla utopit, nebo skutečnost že porušuji mámina pravidla. Prostě mi trocha rizika a nebezpečí dělala moc dobře.
Ty věci o kterých vyprávím se obvykle děly začátkem léta a končily tím, že jsem nakonec povolení ke koupání dostala, aniž by kdokoliv tušil, že jsem se koupala i před ním, jenomže tentokrát bylo teprve jaro, přestože neobyčejně teplé.
Jak už jistě tušíte, nakonec to byla teta Jana, kdo mé paranoidní představy naplnil. Teta Jana byla povoláním učitelka, třebaže v době o které vám vyprávím už na základní škole neučila a měla dost volného času. Nejspíš měla za ta léta vypěstovaný čuch na dětské lži. Den předtím si všimla mých vlhkých vlasů. Řekla jsem, že jsou zpocené - tu odpověď jsem měla vymyšlenou dávno předem, ale doposud jsem ji nikdy nemusela použít. Připadalo mi, že tomu uvěřila, třebaže jsem nebyla ve lhaní žádný přeborník. Kdykoliv jsem potřebovala lhát, musela jsem samu sebe přesvědčit, že to, co mluvím, je pravda, což vyžaduje určitou přípravu, aby se člověk nepodřekl a hlavně aby byl přesvědčivý.
Každý večer si teta Jana telefonovala s našimi rodiči, informovala je o tom jak se chováme a vyptávala se na různé věci, které nestačily domluvit před odjezdem. Bývaly to celkem pozdní telefonáty, jelikož čekaly na "večerní slevu" po 22 hodině. Tou dobou mi o prázdninách obvykle začínala večerka a tak jsme jen řekli rodičům "dobrou noc" a museli si jít lehnout. Sem tam jsem z rozhovoru utlumeného zdí něco pochytila, ale obvykle jsem usnula dřív než telefonát skončil. Dodnes si myslím, že teta Jana musela mámě cosi naznačit i když nevím, kolik jí toho prozradila, zdali se na mě předem domluvily, či jestli jednala spontánně takříkajíc na vlastní pěst. Nevěřím, že mě vystopovala jako nějaký zkušený indián co si všímá zlámaných větviček a polehlé trávy, i když připouštím, že jako malá jsem mívala sklony považovat dospělé za všemocné a vševědoucí, za jediný homogenní organismus, který si vzájemně naprosto rozumí a ve všem se shodne.
Druhý den se teta objevila na plovárně. Poručila mi, abych okamžitě vylezla z vody a já poslechla. Jak jsem se šourala po žebříku vzhůru, popadla mě za ruku a dost nešetrně mě vytáhla k sobě na molo. Holky koukaly dost vyjeveně a pomalu se vydaly za mnou. Teta mě začala hubovat. Šermovala nade mnou ukazovákem a vyhrožovala, že večer všechno poví mamince. Potom mi poručila, abych se převlékla, že s ní půjdu domů a že mám domácí vězení. Posadila jsem se na trávník vedle svých věcí. To už přišly na řadu i obě mé kamarádky - plnohodnotný výslech - dovednost osvojená během desetiletí učitelské praxe. Myslím, že z nich vytáhla úplně všechno, včetně čísla bot, jmen babiček za svobodna a jejich nejoblíbenější barvy. Koutkem oka jsem zaznamenala majitele restaurace, který vyšel na zápraží aby se podíval co se to u všech všudy na jeho zahrádce děje. Bylo naprosto zjevné, že teď se převléknout nemůžu, ale teta Jana si to vyložila tak, že trucuji. Možná jsem ale doopravdy trucovala, protože jsem si narazila žebra o zábradlí schůdků, když mě tahala z vody. Připadalo mi, že je to její vina a že by se mi měla omluvit. Byla jsem zvyklá, že se mi dospělí za neúmyslné ublížení vždycky omluvili. Taky jsem začínala mít vztek, že mě znemožnila "před holkama" a že nám dělá ostudu na "naší" plovárně. Objala jsem si rukama kolena, rozhodnutá zůstat sedět na místě, dokud teta Jana neodejde, třebaže jsem věděla, že z toho bude ještě větší malér, který si nakonec určitě odskáču. Jenže teta beze mě odejít nemínila. Zničehonic přestala se všeobecným hudrováním a hubováním na naši nezodpovědnost a lehkomyslnost, vztyčila se přímo nade mnou a oznámila mi, že dostanu na zadek, jestli se nezačnu převlékat, než napočítá do tří. Tohle jsem znala od mámy, byla to osvědčená metoda účinná v 99 případech ze 100. Nasupeně jsem k ní vzhlédla a začala bručet něco o tom jestli ví, že jsem se praštila, když mě tahala z vody. Byla jsem přesvědčená, že tohle je můj tajný trumf, že mi zkrátka nemůže takhle vyhrožovat, když mě předtím neúmyslně praštila a ani si toho nevšimla. Byla jsem přesvědčená, že se mi musí nejprve omluvit, a teprve potom můžeme pokračovat v diskuzi, samozřejmě s ohledem na mé neprávem utržené příkoří. Dospělí jsou přece spravedliví!
Dál vím už jen tolik, jak mě táhne k lavičce, jak pištím když se posadí zády ke stolu, jak se snažím bránit, když si mě ohýbá přes kolena a jak strašně mě překvapí ta první rána přes mokré plavky. Holky mi později potvrdily, že to nebyl žádný symbolický výprask, ale pravých pětadvacet a říkaly, že ten pán se prý celou dobu díval a usmíval a že je to určitě nějaký slizký úchyl a že už bychom tam neměly chodit. V tom jsem s nimi celkem souhlasila, i když přítomnost úchyla mi nevadila tolik jako skutečnost, že mě viděl v tak nedůstojném postavení. Ať si je třeba úchyl, stejně mohl mít dost slušnosti a dívat se jinam! Taky říkaly, že moje teta určitě není normální, že je nemocná, když mi něco takového provede, navíc takhle veřejně, že se to prostě nedělá a že je to možná i protizákonné. Řekla jsem, že je to bývalá učitelka, ještě za "komunistů". Myslela jsem, že tím je to jasné, protože jsem často slýchala mluvit dospělé o "komunistech" a ti se při takových řečech vždycky tvářili, jakože "tím je to jasné" a "tím se to vysvětluje". Jenže holky byly zkrátka celé žhavé povídat si o tom co viděly a víc než ochotné vjet si vzájemně do vlasů pro takovou pitomost, jako jestli je pravda, že jsem po "tom" měla na zadku vidět i otisky prstů, když mě po "tom" teta Jana sama svlékla plavky a strojila do šatů. Bylo mi strašná hanba a dělalo se mi z toho mdlo. Navíc mi obě tvrdily, že na ně to doma neprasklo a že ony nedostaly, což já zase vím, že minimálně v tom prvním případě určitě lhaly. Možná že tušily, že se jich na to zeptám a tak se na mě dohodly.
Jenže to všechno se odehrálo až později, když mi konečně vypršelo domácí vězení - nakonec nebylo tak dlouhé, jak jsem se obávala. Ten večer se totiž stalo ještě něco dalšího. Začalo to tím, že teta Jana nečekala na "slevovou" hodinu, ale zavolala rodičům už o půl deváté, krátce potom co jsme dovečeřeli. Následoval krátký rozhovor s mojí mámou, u kterého jsem byla mimořádně celou dobu přítomná a ze kterého jsem ke své hrůze pochopila, že máma tetu Janu podrobně instruuje, jak a čím nás obvykle trestá, když zlobíme anebo něco provedeme. Hrůzné bylo především to, že za celou tu dobu teta mamince vůbec neřekla to podstatné a maminka si tudíž myslela, že jsem potrestaná ještě nebyla. A co bylo ještě horší a později úplně nepochopitelné i pro mě, že když jsem jí pak dostala ke sluchátku, neřekla jsem to ani já. Snad jsem se příliš styděla, jelikož mi do té doby nikdy nikdo jiný nenaplácal a už vůbec ne jinde, než v mém vlastním pokoji. Bylo to vždy takříkajíc "mezi námi", beze svědků a - upřímně řečeno, obvykle mi stačilo výpraskem jen pohrozit.
Jenže krátce potom, co teta Jana vyřídila i ostatní telefonáty (nepochybně volala Mirčiným a Radčiným rodičům) a potřetí s cinknutím zavěsila sluchátko... krátce potom se zničehonic objevila v mém pokoji s vařečkou, s máminou "nechvalně proslulou" vařečkou v ruce a řekla, že ji maminka pověřila, aby mě potrestala v jejím zastoupení. Chovala se úplně jinak než na plovárně, byla docela klidná a zdálo se, že si tu situaci skoro užívá. Moje zoufalé námitky odbila s tím, že "tamten výprask" jsem si klidně mohla ušetřit, kdybych bývala poslušnější a provedla hned napoprvé, co mi nakázala. Bylo to jako blesk z čistého nebe. Ve vteřině naplněné prozřením jsem si uvědomila, proč teta Jana nikdy neměla vlastní děti, proč se dala na učitelskou dráhu a možná i to, proč se od nich maminka, krátce poté co se děda znovu oženil v tak brzkém věku odstěhovala. Mezitím se teta posadila na postel vedle mě a poklepala si vařečkou na nohu. Byla neuvěřitelně milá, něžná, téměř jakoby se se mnou chtěla pomazlit, nebýt toho, že mi zrovna posunkem zcela jistě naznačila, abych se jí sama a tentokrát bez odmlouvání položila přes kolena. Kapitulovala jsem s důrazným předsevzetím, že jí neudělám tu radost a nezačnu brečet a škemrat o slitování. Obvykle už jsem v takové chvíli před mámou přinejmenším natahovala. Chystala jsem se jí přelézt přes klín a usadit se tam, s nohama na peřině a hlavou na polštáři, ale ona si poposedla, donutila mě vstát a opět si mě položila tak, abych měla nohy mezi jejími stehny. Netušila jsem, proč to dělá, ale spolupracovala jsem až do chvíle než mi vyhrnula noční košili. To mě znejistilo, protože tohle máma nikdy nedělala. Instinktivně jsem po košili hmátla, ale moje zápěstí se ocitlo v železném stisku, který znemožňoval jakýkoliv další pohyb. Stáhla jsem půlky v očekávání první rány, která ovšem nepřicházela. Po chvíli jsem se konečně odvážila ohlédnout přes rameno. Teta byla bledá, ruku s vařečkou si tiskla k hrudníku a lapala po vzduchu. Zjevně se jí těžko dýchalo, večer byl ještě dusný. Pak se přivřené oči náhle otevřely a po tváři se jí rozhostil blažený úsměv plný zadostiučinění. Ucítila jsem na zádech její prsty a dřív než jsem pochopila k čemu se chystá, stáhla mi kalhotky jedním svižným pohybem pod zadek a s pomocí několika dalších trhnutí sklouzly až pod kolena, načež mi uzamkla nohy v pevném sevření.
A to je vše. Naštěstí se mi nějak podařilo vykroutit dřív, než definitivně ztuhla. Mámina "oblíbená vařečka" tolik štěstí neměla. Bylo to celé až příliš bizardní, než abych se nerozplakala, třebaže jsem tetu Janu nijak zvlášť nemilovala, spíš naopak. Zlé jazyky tvrdí, že jsem oplakávala ten ztracený výprask, který jsem prý moc a moc potřebovala a teta Jana že byl jediný člověk, který to vycítil a byl víc než ochotný mi ho dát. Skutečně VÍC než ochotný! Ke své vlastní smůle. Anebo štěstí? Když jsem tuhle historku o mnoho let později vyprávěla onomu muži, který doopravdy vlastnil "naši plovárnu", přiznal se - dědek uslintaná - že o krásnější smrti jakživ neslyšel.
dawe dawe -sub/switch 5.6.2016 07:02  49465
Hezky, a dnes bude ještě líp zřejmě. Za básničku není zač. Trochu jsem zmenšil font.
al Al Happiness is a warm gun. 5.6.2016 05:40  49464
daweDekuji ti tady za dalsi upravu naseho zahlavi a vylepeni sem te nove basnicky od Fulgura. Al
al Al Happiness is a warm gun. 5.6.2016 05:38  49463
Ke VsemOpet tu bylo vcera nejak prazdno? Zase venku hezky ci nejaky svatek tam u vas v Cesku? Al
al Al Happiness is a warm gun. 3.6.2016 19:55  49462
FulgurDekuji ti tu za tvoji dalsi basnicku do naseho zahlavi. Ten konec je kulhavy a se mi zda trosku nedoresen, ale jiste nam to zde obohati tu nasi zahradku kde roste vse i tresen;-)Al
fulgur Fulgur 3.6.2016 16:39  49461
Přejděme k létu, vyjeďme hladce
Za vodou, za sluncem, na ty atrakce
Prázdniny blíží se, na dveře klepou
Vyjeďme na čundr s dívenkou lepou

Kolik jen fotek si přivezem z cesty!
S řekami, jezery, vískami, městy
A stranou dáme si fotky těch krásek
Co si pak vlepíme do deníku lásek

Žel naše choutky jsou poněkud vedle
Když dívka zazlobí, přehnem ji hnedle
V lese či u cesty kalhotky stáhnem
V případech vážnějších po proutku sáhnem

Když dívka zazlobí, bude to štípat
To už je tenhleten spankerský případ
To naše řešení na všechny boly
Je pěkně seřezat zadeček holý

Zadek řádně vyšpulený
Zmalujem, až je červený
Nepomůže naříkání
Proti tomu potrestání

Hodně těchhle letních lásek
Nedožije zimy
Prý že na ně berem pásek
Jenomže - co s nimi?
dawe dawe -sub/switch 3.6.2016 15:45  49460
Tak se má exekutor ohnout nebo si slečnu na něco postavit, aby to neměla šikmé :-). No ty přesahy taky moc nemusím, neříkám trochu, když to ujede, stane se, ale tohle je lajdáctví.

Ta rovnoměrnost jak povídáš, to asi používá málokdo a tohle by mi tolik nevadilo. Je to i o razanci úderu a tloušťce rákosky, pořádná se těžko na kousku prohne.
cmrdos cmrdoš - Cmrdošova dočasná stránka 2.6.2016 19:28  49459
daweAdd 10.: Šikmé vedení ran je jistě důsledek velkého výškového rozdílu. Ale ani ten by nevadil, kdyby se exekutor postavil tak, aby konec nástroje (nejspíš rákosky) dopadal na vrchol vzdálenější půlky. Takhle si holka bude léčit modřiny na kyčli, kde nejenže je tenčí a zranitelnější kůže, ale i blízko pod povrchem kost. Někdo jiný (třeba Petula) namítne, že na tom nezáleží, když jde o trest (byť hraný). Mně ale ano.

To není z mé hlavy, ale tuhle zásadu vyslovil už před mnoha lety (snad ještě na Průvodci) Pavel Šťastný, který nás, začátečníky školil, jak správně používat rákosku. Druhá zásada je postavit se tak, aby rána dopadla nejprve na bližší půlku zadku a tu vzdálenější zasáhl konec rákosky díky jejímu pružnému ohnutí. Tím se docílí rovnoměrnosti stop aniž by bylo nutné přecházet ze strany na stranu (a Petule kazit prožitek).
dawe dawe -sub/switch 2.6.2016 18:13  49458
cmrdošDíky, už jsem ani v reakce na tu starou sérii nedoufal.

3. Kouzelnické série malované mě moc baví, je to zajímavá představa
8. No rozhodně čím větší ploch tím víc možností a snese možná víc ran
9. řekl bych, že ona je malá, ale on bude taky spíš větší postavy, takže asi obojí, ale víc bude ona mlaá než on velký si myslím :-)
10. Stopy se mi líbí, ale nelíbí se mi šikmé vedení ran. Takže půl napůl
11. jako není špatný, to by museli posoudit jiní to porovnání :-D

Díky za reakce, ono pak je i o čem diskutovat když se někdo chytí.
cmrdos cmrdoš - Cmrdošova dočasná stránka 2.6.2016 17:52  49457
dawe [49418] k předchozí sérii:
1. Na mne působí erotickým nábojem i příslibem zajímavých zážitků (třeba jí ty gatě i spadnou...)
2. Malované výprasky se mi moc líbí. Lze tak znázornit fantazie, které jsou ve skutečností nereálné. Takto nějak jsem si svého času představoval Bylinu s jejím bratrancem.
3. Ilustrace vhodná tak k pohádce Obušku z pytle ven.
4. Hezký zadeček.
5. Nelíbí se mi.
6. Moc hezký zadeček, kvalitně zpracovaný, zajímavé nástroje.
7. Tento typ zadečků se mi obecně nelíbí, ale zpracovaný je hezky.
8. Moc hezké. Chtěl bych mít taky takový zadek. Mám zvrhlou představu, že čím větší a masitější zadek je, tím přijemnější musí být dostat na něj výprask. Al to tu dokonce kdysi i fyzikálně zdůvodnil.
9. Je ta holka tak malá? Nebo on tak velký?
10. Zadek pro výprask jako stvořený, ale to provedení je žalostné. Exekutor to vyloženě odflákl (nebo odflákal).
11. Opět nádherný mužský zadek. Nedostižný sen.
dawe dawe -sub/switch 2.6.2016 17:35  49456
Altentokrát máš pěkné rýmy ;-)
al Al Happiness is a warm gun. 2.6.2016 16:24  49455
FulgurDnes rano jsem te zde nakukovat kolego tez videl. Ale nic jsi nam sem nenapsal do vyberu vkusu i jidel? Dnes uz je dne druheho cervna. A chybi nam tu do zahlavi nova basnicka aspon od tebe jedna? Pokud by jsi na ni nasel inspiraci? Tak ti zde jiste pochvalime vsichni tvoji hezkou i svedomitou praci;-) Al
al Al Happiness is a warm gun. 2.6.2016 16:18  49454
dawe + PetulaTak ja mam rad symetrii a tu malbu rakoskou na zadku beru jako umeleckou praci,ktera by se pak mohla primo "zaramovat" uzkym podvazkovym pasem a povesit nekam do obrazove galerie, i kdyz v realite to jiste nikdo jiny neuvidi,ale mi to dava pozitek z dobre vykonane i presne prace, coz s tou rakoskou je opravdove umeni, ktere zvladne i po letech praxe jen malo kdo. Al
dawe dawe -sub/switch 2.6.2016 14:01  49453
Petula symetrieNo vida, nestřídací preference, paráda, hezky se nám to vyvažuje :-).

Jinak jsem rád, že se někomu nelíbí, leckdy se i mě něco líbí napůl. Tady se mi ale líbila, možná i kvůli tomu nástroji ...
petula Petula 2.6.2016 12:57  49452
DaweVšak Ti jí nikdo nebere. :-) Líbila se Ti, visí tu. Proti gustu... Víš jak.

A co se asymetrie týká, já osobně teda střídání stran nemám ráda. Jak vyplácející přechází ze strany na stranu, tak mi to vadí. A výsledný efekt - no a co. Pokud to někdo nezvládne symetricky z jedné strany, čemu to vadí? Na výstavu s tím člověk nejde. A koneckonců i umění bývá nesymetrické. :-)

[ 4091 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
Povinné ručení porovnání REKLAMA

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt