Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Nudou jsi opuch?
Navštiv Lopuch!

Lopuch.cz

Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Nelze jinak než... [ŽP: 24 týdnů] (kategorie Literatura) moderuje pingu.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 28.7.2019 17:46


...si to zapsat

Můj nejoblíbenější spisovatel William Saroyan se v jedné knize zamýšlí:

"Hodně se cituje, hodně se traduje. Vypráví se mnoho nejrůznějších příběhů,
sepisují se dějiny, podávají se zprávy, uvádějí vysvětlení,
ale řekl vůbec někdy někdo něco?"


Pokud vás něco při četbě natolik upoutává, že si to zapisujete jako já, budu ráda, když se o to podělíte.
Vypisování při četbě je mojí dlouholetou posedlostí a zajímá mě, jestli tímto syndromem trpí ještě někdo jiný.


       
Hranice jsou neomezené - nemusí se jednat jen o zápisky z literárních děl, mohou to být jakékoli oblíbené výroky.
Když budete mít chuť nebo nutnost svůj výběr nějak okomentovat a zdůvodnit, budu jen ráda.

Dávejte sem vše, co vás někdy rozesmálo, dojalo, ohromilo, okouzlilo, rozplakalo, rozčílilo...
nebo vás to prostě jen zaujalo.

Teď mě napadlo, že to ani nemusí být výroky slovní, ale i obrazové nebo zvukové.
Můžete tu odkázat na oblíbené výtvarné počiny nebo hudební lásky, které vám někdy "něco" sdělily...
  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help

Nemáte právo psát do tohoto klubu.

[ 237 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 15.1.2012 12:27  2832
Samotáři"Ale určitě je tahle země pekně zkurvená.
No tak to každopádně. Ostatně jako jakákoliv jiná země."

"Rozchod.? Když se s někym rozejdete, tak u toho člověka necháte kus duše. A ta bolest tady, to je jak vám ta duše chybí. Jak bloudí, jak je u někoho jinýho. Ona se vám pak vrátí, ale to trvá dlouho. Někdy ty kousky duší vidim na lidech jako takový malý modrý světýlka. Kousky duší lidí, který vás měli rádi a už nemaj."

"Tady je to super ne.
Tobě se to tady zdá super?
No jasně, ne?
Počkej, v celym vesmíru je 42 civilizací a my sme na posledním místě.
Čim se... čim se to měří?
Morálná vyspělost."
ubi Ubi 3_33_33 - 2640 15.1.2012 08:40  2831
Lothar-Günther Buchheim - PonorkaChci se do oběda ještě trochu rozhlédnout po ponorce a projdu centrálou dopředu.
Kromě poddůstojníků, kteří mají kóje zde, sídlí ostatní členové osádky - včetně velitele a důstojníků - v přední části lodi. Velitel má kóji za zeleným závěsem hned za přední přepážkou centrály - pár skříněk na stěně a stropě a maličký psací stolek, spíš psací desku, to je všechno. I velitel má co dělat, aby se tam vešel. Uzavřené komůrky po obou stranách chodby, obvyklé na parnících, tu nejsou. Velitelův ,,pokoj“ je nejblíž centrály. Koutek hydroakustika a radiocentrálu má hned naproti.
Potom přijde - dál vpředu - důstojnická jídelna, kde zároveň sídlí první strojní důstojník, jeho zástupce - druhý strojní a první a druhý strážní důstojník.
Matrace, na níž bude velitel s prvním důstojníkem sedět při jídle, je vlastně důstojníkovou kójí. Lůžko nad ní, přes den zvednuté, je kójí druhého strážního důstojníka. Kóje prvního strážního a druhého strážního důstojníka na protější stěně jsou výhodné, protože se přes den nemusejí odklízet: první strážní a druhý strojní důstojník se na ně ve volném čase můžou natáhnout.
Stůl přišroubovaný k podlaze je z chodby vysunutý doleva. Je zařízený pro čtyři lidi: pro velitele, prvního strojního a oba strážní důstojníky. U jídla nás však bude šest. Zástupce prvního strojního je pátý. A já šestý.
Ve vedlejší místnosti šikovatelů, která je od důstojnické jídelny oddělená jen skříňkami, sídlí vrchní kormidelník Kriechbaum, oba vrchní strojníci Johann a Franz a loďmistr Behrmann.
Pod prkny podlahy je umístěn první akumulátor, který je spolu s druhým akumulátorem pod místností poddůstojníků zdrojem energie pro plavbu pod hladinou.
Příď je od jídelny šikovatelů oddělená přepážkou, která je tlakuvzdorná. Přestože se podobá jeskyni, lze ji ještě nejspíš označit za místnost. Přesně vzato je to kombinovaná dílna a skladiště torpéd a zároveň bojový prostor. Jeho přesný název proto také zní ,,přídní torpédový prostor“. Žije tam většina osádky. Na každé straně je po šesti kójích, vždy dvě nad sebou. Spí v nich námořníci,
,,lordi“, ale také obsluha torpéd, radisté a strojníci.
Strojníci mají kóje po dvou, protože chodí na šestihodinové směny. Ostatní, kteří drží hlídky po čtyřech hodinách, se střídají vždy tři na dvou kójích. Nikdo nemá kóji sám pro sebe. Když jeden vstane, protože začíná jeho hlídka, lehne si do jeho pelechu ten, který se právě vrátil. A přesto je kójí nedostatek. Od stropu se kolébají ještě čtyři závěsná lůžka.
Kdo není na hlídce, je tady stále vyrušován: když se podává jídlo, musejí všichni vstát.
Horní kóje je třeba zvednout a dolní vyklidit, aby si na ni lordi mohli sednout. Když se ve čtyřech hlavních ,,štelují“ torpéda, změní se tato místnost ve strojovnu. Kóje se musejí sklopit a závěsná lůžka odsunout.
Pod zvednutými podlahami jsou umístěna rezervní torpéda pro příďové torpédomety. Dokud nejsou podruhé nabité, není na přídi k hnutí. Pro námořníky tedy znamená každé vystřelené torpédo větší možnost pohybu. Alespoň jednu výhodu však tento prostor má: nikdo tudy neprochází.
Teď to tady ještě vypadá jako ve zpustošeném skladišti: kožené uniformy, záchranné přístroje, svetry, pytle s bramborami, konvice na čaj, kýbly, rozmotaná lana, bochníky chleba . . .
Nedovedu si představit, že tohle všechno má někam zmizet, aby tu zbylo místo pro jedenadvacet námořníků a mechanika torpéd, který jako jediný poddůstojník žije tady, přímo na svém pracovišti.
Vypadá to, že všechno, pro co nenašli místo, naházeli do této části lodi.
Když tam vejdu, loďmistr právě prohání dva námořníky: ,,Hoďte sebou, tu bednu se salátem mezi torpéda! Zatracený svinstvo! Salát! Nejsme přece zelinářství!“ Loďmistr mi stísněný prostor v ponorce předvádí jako zvláštní atrakci. Chová se, jako by to byla jeho zásluha.
,,Jedno jde tady vždycky na účet druhýho,“ řekne. ,,Vemte si třeba záchody: jsou tady dva, ale do jednoho musíme naskládat proviant. Takže to znamená: víc místa pro jídlo, ale míň na sraní.“
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 18.12.2011 02:25  2830
Ivan Martin Jirous – DagmarceVíš vždyť víš
oči vyplakat
dovede si každý

Jenom
něha a láska
jsou navždy
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 18.12.2011 02:16  2829
Stephen CoveyVětšina stresu nepochází z toho, že toho máme moc. Největší stres vzniká ze všeho započatého a přitom nedokončeného.
kittyj 3.12.2011 22:51  2828
Charles Bukowski - Let Notlet not the people be your
foundation
not the young girls,
not the old girls,
not the young men,
not the old men,
not those in-between,
not any of these,
let not the people be your
foundation

rather
build on sand
build on landfills,
build over cesspools,
build over graveyards,
build even over water,
but don’t build on the
people

they are the bad bet,
the worst bet you can make.

build it elsewhere,
anywhere else,
anywhere
but on the people
the headless, heartless
mass
mucking up the
centuries
the days,
the nights,
the towns, the cities, the
nations,
the earth,
the stratosphere,
mucking up the
light,
mucking up
all chance,
here,
totally mucking
it up
then
now
tomorrow.

anything,
compared to the people,
is a foundation worth
searching for.

anything.
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 6.11.2011 02:10  2827
Vladimír Holan – Poslední Poslední list se třese na platanu,
neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné.
... ...
List nemusí tě, Bože, prosit o nic,
dal jsi mu růst a on to nepokazil.

Ale já...
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 6.11.2011 02:02  2826
Daniel Pennac – Jako románČas na čtení

Ano, ale odkud mám tu hodinu čtení denně vzít z denního rozvrhu? Ubrat kamarádům? Televizi? Dopravě? Večerům v rodinném kruhu? Úkolům?
Kde najít čas na čtení?
Vážný problém.
Který žádným problémem není.
Jakmile vyvstane otázka času na čtení, znamená to, že není chuť. Neboť podíváme-li se na to blíž, čas číst nemá nikdy nikdo. Ani malí, ani mládež, ani velcí. Život je neustálou překážkou čtení.
"Číst? To bych rád, ale to víte, práce, děti, dům, nemám prostě čas..."
"Jak vám závidím, že máte čas číst!"
Ale jak to, že tamhleta, která chodí do práce, chodí na nákupy, vychovává děti, řídí auto, miluje tři muže, chodí k zubaři a příští týden se stěhuje, si najde na čtení čas, a tenhle cudný svobodný mládenec ne?
Čas na čtení je vždy čas kradený. (Ostatně stejně jako čas na psaní nebo na milování.)
Ukradený z čeho?
Řekněme, že z povinnosti žít.
To je nejspíš důvod, proč největší knihovnou na světě je metro - onen okoralý symbol výše zmíněné povinnosti.
Čas na čtení stejně jako čas na lásku rozšiřuje čas na žití.
Kdybychom měli na lásku pohlížet z hlediska svého časového rozvrhu, kdo by se jí odvážil? Kdo má čas na to být zamilovaný? Kdo však kdy viděl zamilovaného, který si neudělá čas na milování?
Nikdy jsem neměl čas na čtení, ale nic mi nikdy nemohlo zabránit, abych dočetl román, který se mi líbí.
Čtení nesouvisí s organizováním společenského času, čtení je stejně jako láska způsobem bytí.
Otázkou není, zda mám či nemám čas číst (čas, který mi ostatně nikdo nedá), nýbrž zda si dopřeju nebo odepřu potěšení být čtenářem.
domi Domi When things go wrong don´t go with them 24.10.2011 10:38  2825
Jacques PepinThere is no greater love then the love of cooking. One always cooks for another.
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 5.9.2011 20:37  2824
King Stephen - Nezbytné věciAle ložnice byla prázdná, zrovna tak jako kuchyň i obývací pokoj. Polštáře i přikrývky ležely na podlaze jako vlastně skoro vždy; Lester byl jedním z těch mládenců, kteří jsou natolik nabití energií a duchem svatým, že nejsou schopni každé ráno prostě se jen posadit a vstát z postele; do dne se vřítí, dychtící ho ne pouze uvítat, nýbrž napadnout ho, srazit na kolena a donutit ho kašlat krev.
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 5.9.2011 16:14  2823
Blog zabývající se úryvky literárních dělhttp://lecafevoltaire.blogspot.com/

"Literární vlna v literárním časoprostoru. Nechte se fascinovat a fascinujte další! Na e-mail cabaretvoltaire@email.cz posílejte úryvky z literatury všeho druhu, které nemusíte shledávat přímo fascinujícími, ale třeba jste si jen řekli "tohle je vážně dobrý...""
tygricka Tygricka někdy dravá Tygřice... 21.7.2011 13:19  2822
"I want to go back to the day we firt met."

Nevím, z koho je to citát, ale vyvolává ve mě zajímavé asociace.
nula nula všetko je tak, ako má byť 3.5.2011 20:46  2821
Adrienne Rich: Sbohemdání beze smutkuMá zvířená přání. Tvé zamrzlé rty.
Mluvnice mě zradila a napadla.
Vymáhaná slohová cvičení.
Bezpředmětné poznámky.

Dali mi drogu zpomalující hojení ran.

Chci, abys pochopil, dříve než odejdu:
že opakování je vlastně smrt
neschopnost kritiky lokalizovat bolest
plakátek v autobusu, na kterém stálo:
Mám své tělo pod kontrolou

Červený květ na hřbitově umělých věnců.

Poslední pokus: jazyk je dialekt zvaný metafora.
Tyto představy obstojí bez poznámek: vlasy, ledovec, záblesk.
Když myslím na krajinu, myslím na čas.
Když mluvím o cestě, myslím navždycky.
Mohla bych říct: ty hory mají svůj význam
nic víc bych říct nemohla.

Dělat něco úplně obyčejného, po svém.
pingu pingu Nothing good ever ends. - zvu Vás do klubu Kate Winslet. 20.4.2011 16:47  2820
Josef ČapekJediným skutečným bohatstvím člověkovým je jeho osobnost. Může mu být tím nejpodstatnějším zdrojem životního štěstí: je-li zdravá a harmonická, jsou-li její konflikty s okolním životem plodné, vede-li ho bezpečně v činu i v myšlení.
rooz Rooz Za polem je les a ten je plný kostí... 9.3.2011 14:01  2819
Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád"Pro Achmeda ja sem Pandžara!" vyletěla slečna Tarnovská. "V hinduickym duchovním světu bereme všichni nové mena!"
"Na to nemusíte do hinduickýho světu. Stačí do basy, tam je fůra lidů s falešnejma menama."
"Djúúú!" plácl se obdivně do lící pan Pinsky.
"Kaplan!" vykřikla Olga Tarnovská. "Znáte vy, co je duchovno?!"
"Já znám jen slušný slova," řekl pan Kaplan.

Možná potřeboval být jiný. Možná potřeboval přetvořit svět k obrazu svého srdce. A možná - zachvěl se pedagog - věděl ten zvrácený génius od samého počátku, že ...

Tilsbury... Jak jiný to byl svět. Profesor Parkhill se ponořil do proudu příjemných vzpomínek: krásný areál, vždy uklizený, zelený, klidný a harmonický, široká řeka, na jaře rozvodněná, školní rybník, podobný za jasných zimních dnů vyleštěnému zrcadlu, pěšina přes hlavní prostranství, vyhrazená jen velmožům z nejvyššího ročníku... Byly to šťastné dny ve šťastném světě, ve světě vzdáleném tisíce mil a roků.

Ani přijít pozdě nedokázal jen tak - aby tomu nedodal lesku světové premiéry. Podle úsměvu, s nímž teď shlížel na reptající lůzu, by člověk řekl, že jeho zpoždění volá po veřejné oslavě.
nula nula všetko je tak, ako má byť 4.3.2011 21:19  2818
Sonet o h¾adaní seba od Jána Kostru.Ak seba h¾adáš, h¾adaj sám.
Nepomôžu ti zrkadielka
obdivných očú. Iba strelka
ukazujúca k samotám.

Tam k pustatinám. Áno, tam,
kde neotvorí tajné dvierka
vyčkávajúca tešite¾ka.
Tam k priepadliskám. Na dno jám.

Ak seba h¾adáš, h¾adaj v sebe.
Úporne h¾adaj. O vode a chlebe.
A potom bez vody a bez chleba.

Bez slova h¾adaj. H¾adaj nemý.
Nič iné nájsť ti netreba,
ak sa chceš stratiť ako semä v zemi.

[ 237 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt