Bruce Leininger, Andrea Leininger a Ken Gross: Most času : neuvěřitelný příběh o chlapci, do něhož se reinkarnovala duše válečného pilota z druhé světové války
Ikar 2010
Nejde tady vůbec o reinkarnaci malého Jamese. Jde o samochválu Bruce na sebe sama. Opravdu mi ten člověk není vůbec sympatický. Knížka sama o sobě je dost mizerně napsaná a nudná, ale Bruceova samochvála tomu dala korunu.
s. 7 Poděkování
Kenu Grossovi za jeho nepopiratelný literární talent a vypravěčský um, díky němuž naše líčení událostí získalo patřičný náboj a přitažlivost. Ano? Ne.
Chtěla jsem vypisovat pasáže, ale bylo by to strašně dlouhé, tak mi budete muset věřit.
- pro oba to bylo druhé manželství, ale jelikož Bruce měl už čtyři děti z prvního manželství a Andrea ani jedno, tak se dohodli, že o Jamese se bude starat Andrea a nebude Bruce moc obtěžovat
- pak začal mít James noční můry, pravda 5x týdně, což na jednu stranu rodiče znepokojovalo, ale Bruce se hlavně potřeboval vyspat, protože měl důležitou práci
- neměla jsem pocit, že by se synovi nějak věnoval, přesto dvouleté dítě dávali spát místo v 8 až v 10, aby se mohl potěšit s otcem, kterého od rána neviděl
- nechápali, kde se vzala posedlost Jamese letadly. Baletka Andrea ani netušila, co je to přídavná nádrž. A od Bruce to taky mít nemohl. Ten se sice o letadla zajímal a každou návštěvu tahal do muzea letectví, ale to s tím přece nesouvisí
- Jamesův příběh je celkem známý a nebylo nutné oplácat to omáčkou kolem. Spousta nudného tlachání o renovaci domu, jídelníčku a rodině baletky. Skvělá matka a tři sestry se radily o všem. Andrea v podstatě trávila den tím, že se s rodinou vykecávala po telefonu. A když jí jednoho krásného dne ruplo v zádech, matka ji přijela zkontrolovat a řekla, že to zvládne. Takže Andrea lezla po čtyřech do patra a sendvič pro syna měla v puse, aby jí nezahynul hlady. Když začala obtěžovat rodinu s nočními můrami svého syna, odpověď vždy zněla, aby nepřeháněla
- konverzace manželů ze str. 82
Bruce: Já ti něco povím. Ať už jde o cokoli, přišlo to z tvé rodiny.
Andrea: Ty myslíš, že...
Bruce. Že co?
Andrea: Jak se proboha dobral k Japoncům?
Bruce: To skutečně nevím. Co hůř, kdo mu vykládal o přídavných nádržích? Odpověď má znít - manželka, která netuší, co to přídavné nádrže jsou
- ve chvíli, kdy manželé řeší problém a Bruce si chce něco zapsat, řekne manželce Přines a ona vyskočí a vykoná. Asi budu feministka
- Situaci manželé konzultovali v mailech s autorkou knihy o reinkarnacích dětí Carol Bowman. V březnu 2001 jí Andrea psala děkovný email, jak jí pomohla a v březnu 2002 když jí CB zavolala, tak si nemohla vybavit, kdo to vlastně je
- půl strany nudného popisu, kolik úsilí musel Bruce vynaložit, aby přečetl knihu CB
- rozvláčné líčení, jakou dietou se Andrea udržovala na váze 48 kg, než ztloustla na 60, ale začala chodit do fitka a zhubla na 54 kg.
- tohle jsem nepobrala. Bruce, otec pěti dětí, ví, že má práci na dobu určitou, splní úkol a půjde. Dostane šesti měsíční odstupné a konec. Práce skončí, už je 3 měsíce doma a Andrea velmi otravným způsobem naléhá, aby už konečně si začal něco hledat. Po 4 měsících to už nevydrží a aby měl od baby pokoj, začne si hledat práci. Přestože Andrea vyhrožuje, že nemá co jíst a Bruce živí 5 dětí, má spoustu času cestovat po různých místech a setkáních válečných veteránů
- Bruce dokonce musel lhát a předstírat, že píše knihu o letadlové lodi a tím obelhal všechny ty milé vitální staříky, kteří bojovali ve druhé světové. Ale jaké úsilí při psaní knihy musel vyvinout, to nelze slovy popsat. Zvlášť když měl doma dítě a nechápající ženu, která chtěla jíst (s. 174 A Andrea? Té v této badatelské sáze připadala pouze role netrpělivého statisty, jenž příliš nechápe význam toho, čeho se účastní.
- Zatímco s. 187 To byl celý Bruce. Jestliže mu někdo řekl, aby něco udělal, o něco se postaral, poslechl a bez ohledu na cokoli se do úkolu pustil. Jen připomínám, že už byl 4 měsíce nezaměstnaný, dosud nezačal s hledáním nové práce a tvrdil, že odjíždí hledat práci právě ve chvíli, kdy se na jejich domov řítil hurikán o síle 4 stupňů z 5. A ještě se divil, proč se Andrea diví, když to po něm přece chtěla, ne?
- s. 188 Osamocená Andrea s Jamesem na krku...
- s. 190 “Je lepší na dům dohlédnout a zabránit větším škodám. Kdyby to začalo být neudržitelné, sedneme do auta a zmizíme.“ Tedy v případě, že by se hurikán ze stupně 4 dostal na stupeň 5.
- Spoustu místa zaberou Bruceovi úvahy typu - jsem křesťan, jak mohu věřit v reinkarnaci a hlubokomyslné myšlénky. s. 245,246
Osobně jsem poznal sílu modlitby. Po rozpadu mého prvního manželství jsem se úpěnlivě modlil za druhou šanci. Byl jsem už duchovně silný a věděl jsem, co chci. Modlil jsem se a žádal Boha, aby mi seslal druhou ženu - přál jsem si Asiatku se zelenýma očima. A stalo se: Andrea má zelené oči a její matka je z poloviny Filipínka.
Shrnuto mohu říci, že se cítím být duchovně vyspělým křesťanem na cestě stálého duchovního vývoje. Takže když chcete ženicha mladého s kudrnatými vlasy nejste povrchní, ale duchovně vyspělí.
- pobavilo mě, že při natáčení televizního dokumentu žádala rodina s. 280,281 Dále bylo dohodnuto, že na obrazovce bude zatajena jejich totožnost, tedy žádná jména ani název města, v němž rodina žije. Než se díl vysílal, svěřila se Andrea učitelce mateřské školy. Po odvysílání dílu jim začali volat prapodivní lidé, přestože jejich totožnost měla být utajena. V jednom ranním rádiovém pořadu, kam přijali pozvání, je lidé obviňovali a oni si řekli, že „s mediálním vystupováním je konec“. Přesto si Bruce s. 302,302 A na pomoc svému úsilí si chtěl přizvat mocné médium - televizi. Díky dalšímu zviditelnění dostali nabídku natočit speciál Setkání s tajemnem a jet do Japonska. Což byl problém, protože Andrea měla závratě a musela dostat prášky, což se hodilo, protože jimi krmila celý štáb.
|