Nigel Cawthorne: Stalinovy zločiny : vražedná kariéra rudého cara
Brána 2011
Koupily jsme ji ve slevě, kdybych za ni dala původní cenu Kč 499,- ... tloukla bych hlavou do zdi ještě teď.
Už si ani nepamatuju, kdy jsem četla knížku, která neměla text zarovnaný do bloku. Chybí rejstřík a bibliografie a celkově IMHO neodpovídá takové ceně.
s. 24
Ruský vůdce oči opět zavřel a až do svých posledních okamžiků je již neotevřel.
s. 25
V poslední minutě svého života otevřel oči a divoce se kolem sebe rozhlédl.
Salinovy strážci... (s. 21)
...car Mikuáš (s. 53)
...na polárnímkruhu... (s. 74)
...M. KIrova (s. 133)
...bylo jí umožněmo odejít... (s. 172)
...doživotní terst (s. 177)
...palčivý prolém (s. 179)
[Kirov] Proč se jeho dekret na str. 132 jmenuje „Kirovovův“ a ne „Kirovův“?
s. 197
V roce 1989 se Dubček znovu dostal na výsluní, když se komunistická strana vzdala svého monopolu na moc, ale 7. listopadu zahynul za podivných okolností na následky autonehody. To je matoucí, protože Dubček umřel až v roce 1992.
Jaime Reed: Osudová přitažlivost (Kronika kambionů 1)
Fragment 2014
Uprostřed byla trošinku nudnější, ale celkem vzato se mi líbila.
s. 11
Tvář mu zakrývaly pramínky světle hnědých vlasů...
s. 13
...jako by měl kolem tmavých vlasů zlatavou svatozář... ?
...a větře mi... (s. 61)
s. 122
„Ne, to je z Vrány. Skvělý film.“ Bez komentáře :-D
Lada Jánská: Navždy - Setkání
Netopejr 2014
Nedokázala jsem se dostat za s. 96. A kdybych dočetla, musela bych dát víc než jednoho čerta, protože tohle je opravdu PASKVIL.
Celý příběh je neskutečně nudný a povrchní. I když „příběh“ je silné slovo, je to sled nudných scén + jedno klišé za druhým + hrdinka je blbka. Takže nepřekvapí, že když se na s. 64 dozví, že její hrdina je „nemrtvý“ - její reakcí je - hele, já jsem si odřela nožičku a fakt to pálí. Dá se to omluvit tím, že netuší, co jsou nemrtví zač a nikdy o nich neslyšela? No tak mu netluče srdce, ale zachraňuje ji na každém kroku. A bolí ji nožka.
Ale hrdina pochopil, s kým má tu čest, takže se rozhodl důležité informace opakovat a moc tu její kuličkami naplněnou hlavinku nepřetěžovat.
s. 83
„A co teprve až ti povím, kdo jsem. Budeš se mě také bát jako těch žraloků?“ Co by jí mohl říct horšího? Když i sdělení, že je nemrtvý pro ni „nebylo důležité“ (s. 84).
s. 77 budí podezření, že se víc než inspirovala filmem Panna a netvor.
Shrnula bych to vlastními slovy autorky:
Všechno to bylo nějaké divné a všechno bylo špatně.
|