Karolína Becková: Dotknout se duhy
Jan Vašut 2017
I v ráji jsou hadi
Jako každovečerně, mohla by napsat dobrou knížku, kdyby propracovala postavy, děj, vyhnula se patetickým výkřikům do tmy a opustila celá dvě schémata, kterých se drží zuby nehty. No... asi vlastně nemohla.
*spoiler*
Pobavil mě už začátek, kdy se hrdinka dozví, že její neteř v Maroku unesli. V podstatě její první reakce je, že matka: „Koukám, že ještě ani nezačala vařit oběd.“ (s. 12).
Na s. 15 ovládla situaci a v očích Lili zahlédla úctu. Uklidnila nákup a dala se do vaření. Ale kde najít recept na kuřecí řízky? Sice u nich vařila vždycky matka Ela, ale hrdinka nemá ve 23 letech ani představu, jak udělat kuřecí řízek. Nicméně dobrá věc se podařila (s pomocí časopisu a metody „přiměřeně“).
s. 17 ...taková vůně, že ji ucítila i zdrcená Ela ve svém pokoji. Zarazila se a na chvíli zapomněla na pláč. Vzpomněla si, že ve všem tom rozrušení úplně hodila za hlavu přípravu oběda.
O hrdince si matka myslí, že není normální, potřebuje chlapce a založit rodinu. Aby přestala uklízet, protože zbytek rodiny by preferoval brodit se po kolena ve špíně.
Lily a Ela kuly pikle a rozhodly se požádat Bětina otce, který ji přes 15 let neviděl, aby se jí začal věnovat. Což by za nepatrnou úplatu mohl udělat. Otec se jí opravdu věnovat začal, ale ze svých sobeckých pohnutek. Ale jestli to bylo na popud Ely... těžko říct.
s. 62
Dospěla k nezvratnému závěru, že lodičky na vysokém podpatku jsou jen dalším z nástrojů mužského světa sloužících k porobení žen. Až tak?
s. 63
„Stále abstinentka?“
Na s. 33 s ní pil vermut. Na s. 59 pila víno... takže to asi abstinentka nebude.
Na s. 113 se dožaduje snídaně, což jim v restauraci přijde divné, protože místní ráno pijí jenom kávu.
Autorka nemá jasno v tom, jestli hrdinka kávu pije nebo ne. Většinu knížky v podstatě nesnídala a teď nutně potřebuje snídani a diví se?
Stíny bílých nocí
s. 167
Říkalo se o něm například, že vykupuje vajíčka na Moravě po třech korunách za kus a prodává je v Praze po koruně za kus a ještě na tom šíleně vydělává
Kolegyně tvrdí, že jde o nadsázku. Já si tím tak jistá nejsem.
Autorka neudrží myšlenku, což jsem ochotná tolerovat jenom Samu Eastlandovi.
V „Hadech“ Lili poslali (s. 12), tady ji přivedl Fraňo (s. 168), pokoj byl plný žen (s. 13), teď to byla oslava narozenin (s. 165), jestli jí bylo 15 nebo 16, to není zas tak důležité, ale:
s. 176 „Mám dvě dcery, jedna je stejně stará jako ty..“
s. 14 V době, kdy se u nich Lily objevila, jí bylo 18.
Na s. 13 na sobě měla „bělostné dlouhé šaty bez rukávů“, na s. 168 halenku a sukni.
Taky se nedokáže rozhodnout, jestli má „nejzelenější oči“ (s. 13), zelenomodré oči (s. 167, 216, 306) nebo „zelené oči“ (s. 188).
Aniž bych to chtěla zlehčovat, scéna na s. 214/215, která měla dojmout nejedno srdéčko, ukázala hrdinčinu prázdnou hlavičku v plné nahotě. Když se jí Boris svěřil, že byl ve válce v Afghanistánu, tak „myslela, že války, že války... Určitě musel na vlastní oči vidět hrozné a šokující věci“. A nebála se zeptat: „A zabili vás hodně?“ No né asi, výlet s překvapením to asi nebyl.
Pak přišel prudký závan pravdy, oči splynuly, stopy žáru i mrazu současně, srdce se třepetalo, touha jako stepní požár, neviditelné pouto, jež překračuje hranice pozemského světa, plameny žádostivé touhy, erupce světla, tepla a hvězd... (s. 215-217). 
Raye Morgan: Setkání po létech
Desire 4/95
Emma Darcy: Velké riziko
Romance 7/93
 
|
Registrace nového uživatele 
