Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Něco navíc v zeleném?
A proč ne...

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 21.11.2008 00:56

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: treaonj
[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
zizalka 13.11.2008 20:39  6181
Wow, vy jste se teda rozjeli! Nemůžete sem dát (prosím) odkaz na souřadnice lokalizace samot, která v probíhající debatě "vede"?! Já se přiznám, že to nestíhám sledovat, budu si to muset projít někdy v klidu, až budu mít víc času.

Goldie, pan Krása argumentuje ještě tím, že v Kájovi jsou zmíněny lokality Haltýř a Na Trubách, jako místa, přes která běží Kája a Zdeňa z Lážova na samoty. Kde je Haltýř mi v Mníšku ukazovala Jitka, a kde se říká "Na Trubách" mi zhruba vysvětlovala, ale nevím, kde se tyhle (panem Krásou v Legendě) zmiňované pasáže nacházejí v knize a nakolik by se vám zdály věrohodné.
kvitko kvitko Co mi vypadne - z ruky:-) 13.11.2008 20:11  6179
Sanatorium si moc nepamatuju, kde se v knize vyskytlo. Myslíš, že by mohlo jít o v Nové vsi pod Pleší, kde je dodnes?
kvitko kvitko Co mi vypadne - z ruky:-) 13.11.2008 20:09  6178
"U šraňku" je v lese kousek od Skalky místo. Je to rozcestník turistických tras. Občas tam chodím. Je to sice hlavní lesní cesta, ale spíš na druhou stranu od Kytína. Spíš do Dobřichovic nebo velkou oklikou do Řevnic. Ostatně, na mapy.cz turistických trasách je to k vidění.
vydra 13.11.2008 18:15  6177
OviK Olze - taky mě to včera napadlo, když jsem to četla :-)))
K samotám - poloha je samozřejmě orientační, možná jsem ji mohla dát trochu víc jihovýchodně, ale už ne o moc, bylo by to zase moc blízko Lhotě. Dost jsem se orientovala podle posledních dílů a podle často se opakujícího slova průseky. Tam už podle mě mnoho nekoliduje častá změna polohy a v hodně dílech se opakuje cesta na nádraží a do Řevnic a výhledy ze Skalky. I to sanatorium by sedělo na druhé straně dálnice :-) Lesních cest je tam moc a není bohužel nikde řečeno, které tam byly už dříve. Proto si myslím, že ty, které jsou v mapě, ty budou pravděpodobně nejstarší a nejvíce vyšlapané. Takže mi vychází, že paní Wágnerová měla v nějakém tomto úseku lesa oblíbené místo a tam posadila hajovnu i lesovnu a různé ojedinělé popisy cestování přizpůsobovala ději, proto máme tak široké rozpětí polohy. Ještě mě tak napadlo, myslíte, že by tohle mohla být velká louže? :-) Loc: 49°52'8.004"N, 14°14'55.896"E
tom2 13.11.2008 18:08  6176
Goldie 6173Zdravím- napadá /rychle musím totiž něco naspat,než mne někdo předběhne, to je doslova dedukční smršť- myslím ale,že se ubíráte správným směrem/
Nyní k věci. Neměl Kytín a Lážov jen jednoho duchovního správce?? Nebo nezastupoval pan farář z Lážova nějaký čas pana faráře z Kytína? Je přeci zřejmé, že od šraňku měl svést Káju pan farář z Lážova v bričce - nikoliv náhodně jedoucí doktor v autě.
Přikláním se též k myšlence, že hájovna a myslivna ležela poměrně blízko Lážova. Vždyť by strejček kostelníkovic nešel do hájovny s hromničkami a posléze by tam měl jít znovu vyzvednout posvěcené - to by mohl zajít rovnou do Kytína.
Odhaduji, že myslivna a hájovna ležela nejdále na úrovni, kde se říká Na Madlence a možná ještě blíže k Lážovu směrem k Zlatému vrchu. Hluboký les mohl být spisovatelkou přimyšlen.
Nyní by měli zavzpomínat pamětníci, zda Paní Manka neměla někde v tomto místě své obíbené útočiště, zda tam někde nepásla kozu, nechodila na rande, nebo tak něco...
Mějte se všichni fajn
goldie 13.11.2008 17:46  6175
šraňk II.taky jsem se dozvěděla, že přeneseně se šraňk používal i pro rozcestí...hlavní a nejběžnější je ovšem ta závora, nebo jiná zábrana, ohraničení...takže to mohlo být rozcestí, závora, nebo i třeba dřevařská pila (místo, kde se svážely stromy a řezaly na kusy vhodné pro dopravu). Takže jsme zase moudřejší, jenom se to komplikuje...
goldie 13.11.2008 17:24  6174
šraňkTaky jsme doma říkali šraňky závorám, tak jsem si taky představovala,k že u šraňku čekal Kája tedy u závory. Ale tohle jsem našla na webové stránce zálesáků...a šraňk je taky nástroj na broušení pily...tedy u šraňku mohlo být místo (třeba i tenkrát historické), kde se nacházela nějaká bruska na velké dřevařské pily, které používali ke kácení stromů v lese...takže by to ani nemusela být závora, ale na druhou stranu, klidně to ta závora být mohla
Broušení pily: -zarovnání zubů na stejnou výšku, upravení rozchodu zubů tzv. šraňk, nabroušení odvrácených plošek na stejnou stranu vykloněných zubů
goldie 13.11.2008 16:49  6173
OviVida, to mě nenapadlo, že ty díly nejsou seřazeny chronologicky. Já jsem to vždycky brala jako ucelený příběh, takže jsem si řekla, jednou běží Zdeňa do Lážova pro svěcenou vodu a měsíc po tom nesmí jít do Lážova a tu nemoc jsem vůbec mezi to nepřipočítala...takže beru zpět to, že tahle událost poukazuje na delší vzdálenost mezi Kytínem a Lážovem...ovšem...hned mě napadá další věc, která by tomu mohla nasvědčovat. Kytín měl v Kájově době už samostatnou školu i kostel (to jde vyvodit i z historie obce Kytína)...a přece Kája chodí nakupovat, do školy a do kostela do Lážova...z toho by také šlo usuzovat, že Kytín je dál od samot než Lážov, přece jinak by logicky každý člověk raději šel do bližšího městečka než do vzdálenějšího...a opravdu, Kytín se snad objevuje v textu jen v té příhodě s hromničkou. Teď mě napadá, proč vlastně světily hromničky v Kytíně místo v Lážově? Nebo proč nesvětili v obou? Napadá někoho něco?
anonym 13.11.2008 15:26  6172
OK a ď

Ovi

gormie 13.11.2008 13:46  6171
Ovi [6170]: Právě že ne, dělal jsem to v Adobe Flash, takže ve vektorech.
anonym 13.11.2008 13:04  6170
píše Ovi

Gormie, díky.
Šlo jenom o to zeditovat ten rastr v GIFu?

gormie 13.11.2008 11:14  6169
Ovi [6168]: Teď už se to doplnění rodokmenu podaří, konečně jsem znovu nainstaloval potřebný software.
anonym 13.11.2008 11:08  6168
píše Ovi

Gormie, tak tak - "hlavně ze začátku vlastně nepsala román, ale jen samostatné příhody, takže to moc neřešila".

Ale nedá mi to, a ještě to doplním...

Díl 1., kap. VIII. - PUTOVÁNÍ S HROMNIČKOU

Řekl pan řídící: "Pojď se mnou do Kytína, musím se podívat, co to pořád v těch varhanách skučí. Tys takový silák, zašlápneš mi."
To šel pan řídící kolem jejich hajnovny a maminka řekla: "Jen ať běží, pane řídící!"

Takže podle výše uvedeného textu by hajnovna musela ležet poblíž (lesní?) cesty z Lážova do Kytína, ne nutně v těsné blízkosti silnice z Lážova do Kytína.

A cestou zpátky: U šraňku (pozn. - zpravidla jsou tím myšleny závory, v tomto případě závora) rozběhl se Kája na jahody a hlasitě a jasně zazpíval si nápěv písně, kterou pan řídící prve hrál.

O šraňku na cestě (silnici?) do Kytína je zmínka znovu, to když stejček kostelníkovic přinesl na samoty svíčky určené k posvěcení v Kytíně se slovy: "Pozdrav Pán Bůh, paní hajná! Přišel jsem říct tomu vašemu klučinovi, aby mi vzal s sebou do Kytína svíčky. Mám již staré kosti, cesta daleká, on to unese. Mám jich letos jenom osm. Vzal jsem je hned s sebou. Beztoho si nadběhne do Kytína a u šraňku může počkat. To on pan farář ho sveze."

Takže na silnici mezi Lážovem a Kytínem, spíše blíže ke Kytínu než k Lážovu, byl šraněk (závora). O železniční závory se jednat nemohlo (železniční trať vede o kilometry dál), a autorka opakovaně píše v jednotném čísle (u šraňku). Mohlo by se tedy nejspíš jednat o závoru na začátku lesní cesty, pravděpodobně při vjezdu ze silnice do lesa?

Bohužel už se nepíše, odkud se Kája napojil na silnici do Kytína. Kdyby pokračoval doleva, samoty by ležely jižně silnice z Lážova do Kytína (v tom lesním trojúhelníku). Kdyby doprava, ležely by severně (mimo ten lesní trojúhelník), poblíž Stříbrné Lhoty. Škoda.

Ale pozor, přece jenom něco se z toho snad dá vydolovat.
Do Kytína vedou z Lážova dvě cesty, delší severní přes Stříbrnou Lhotu, a druhá je kratší, jižní, přímá, vedoucí většinou lesem. Od školy (pan řídící) i od kostela (kostelník) by člověk šel do Kytína určitě tou jižní přímou a kratší cestou. Poblíž ní by tedy měly ležet samoty... Jenže tudy se zase nechodí z Lážova na Rochoty...

No, moc šikovně nám s tím paní Manka zamotala šišky - je to neřešitelné :-)

Ovi

P.S.
Gormie, myslíte, že se podaří někdy doplnit do rodokmenu tu řeholnici Olgu, druhou sestru vzácné paní?
Díky předem

gormie 13.11.2008 09:46  6167
Ovi [6166]: Teda, klobouk dolů, máš to opravdu do podrobna promyšlené.
Je jasné, že si s nějakými vzdálenostmi autorka hlavu nedělala, ale podle mě nějakou přibližnou představu o umístění mít musela - aspoň podvědomou.
Ty časové nesrovnalosti nespíš vznikly proto, že hlavně ze začátku vlastně nepsala román, ale jen samostatné příhody, takže to moc neřešila.
anonym 13.11.2008 09:24  6166
píše Ovi

Ještě mi prosím dovolte pár drobností.

1.
Kolegyni Vydře: Díky za ohlas a za další informace. A jestli jsem dobře našel podle Vašich souřadnic to místo a pokud oba myslíme to samé, bylo by to severo-severo-západně od Stříbrné Lhoty. Je to už hodně v kopcích, 520 metrů n.m., tedy zhruba na stejné vrstevnici jako křížová cesta na Skalce, a tedy ještě výš, než je Skalecký kostelík. To si ale bohužel zásadně odporuje s mnoha dalšími údaji v díle, nehledě ani na to, že by pak bylo zcela nesmyslné chodit z lážovských samot na Skalku přes Lážov. To by totiž byla obrovská několikakilometrová zacházka, navíc s velkým klesáním a pak zase stoupáním, když by se dalo jít asi půl druhého kilometru pohodlně po vrstevnici - dokonce tam po té vrstevnici vede cesta. Třeba když se Kája s tatínkem a se Zdeňou shledali na začátku 2. dílu na Skalce s příbramskou paní profesorovou Černou a Lávíčkem, tak šli domů (na samoty) přes Lážov: ...děti byly u konce lipek (myšlena lipová alej pod Skalkou), Láďu už bolely nohy a Zdeňa mu říká: "Přejdeme tohle město (pozn. - Lážov) a potom hnedle budeme u nás".

2.
Ve 2. díle rochotský hajný Škrábek šel na Dobříš po trase Rochoty - lážovské samoty (v pořadí myslivna - hájovna) - Dobříš. Na rozcestí asi půl hodiny cesty od samot, kousek od silnice spojující Lážov s Dobříší, se však musel vrátit (zapomněl lejstro pro dobříšského pana lesmistra). To rozcestí bylo jenom kousek od té silnice, možná na dohled od ní (viz Kája: "Tuhle máme před sebou silnici jako mlat, po té přijdem na Dobříš jako nic." A rozběhl se pěšinou k silnici).
Tato informace by zase mohla svědčit proti variantě umístění lážovských samot do toho "lesního trojúhelníku", neboť jeho rozloha není tak veliká (jedině snad že by se lesní cesta ze samot k císařské silnici klikatila), a naopak by mohla potvrzovat variantu, kterou nadnesla Goldie, a sice že literární samoty byly situovány severněji od toho "lesního trojúhelníka", tedy spíše západním směrem od Lážova, poblíž spojnice Lážov - (Stříbrná Lhota) - Rochoty.

3.
A ještě k té zde již dříve zmíněné vzdálenosti Kytína a Lážova od lážovských samot. V prvním díle Kája půjde sám do Kytína nechat světit hromničky a "šel to honem povědět do lesovny. Zdeňa že by šla taky, ale vzácná paní řekla: Kdepak, děvenko, ty bys nedošla, to je moc daleko. Bolely by tě nožičky. Vždyť jsi po nemoci".
Kája tehdy chodil do první třídy, skončilo pololetí, bylo mu řekněme šest a půl až sedm let, Zdeňa ještě nechodila do školy, mohlo jí být asi pět a půl až šest roků, a hlavně nedávno prodělala těžkou nemoc, tehdy nezřídka i smrtelnou - spálu. A bylo to v době, kdy ještě Kája neměl tehdy neduživou Zdeňu v parádě, ještě ji neotužoval, ještě "z ní nedělal kluka a nevychovával ji podle svého". Do Lážova a zpět proto tehdy ještě děti neběhávaly, a proto se to ani nedá srovnávat - podle toho nelze usuzovat, že by musela být vzdálenost Kytína od samot větší než vzdálenost samot od Lážova.

Mimochodem, všimněme si, že ani takovou drobnost jako časovou posloupnost a kolizi dvou vzájemně zcela neslučitelných událostí si autorka ani vydavatel nepohlídali.

Kapitola VI. ZDEŇA STŮNĚ: "Koncem nezdravě teplého ledna rozstonala rozstonala se Zdeňa pánovic".
Kapitola VII. JAK KÁJA "VYKUŘOVAL": "Ve středu po Novém roce..."
Kapitola VIII. PUTOVÁNÍ S HROMNIČKOU: "Posledního ledna toho roku vesele pospíchal Kája odpoledne domů ze školy. Říkal si hlasitě: Dva dny prázdno! Zítra je neděle a v pondělí Hromnic".

Čili nejenom, že po konci ledna až řekněme polovině unora (doba Zdenina onemocnění spálou) následuje začátek ledna, ale v následující kapitole se opět dostáváme na začátek února, kdy Zdeňa leží se spálou horečkách a neví se, zda to vůbec přežije, tak zároveň má na smrt nemocná Zdeňa plno chuti jít taky s Kájou do Kytína, ale paní lesní s tím nesouhlasí, protože je to daleko a Zdeňu by bolely nožičky. Takže opravdu si autorka nedělala velkou starost s časovou návazností a s nelogičnostmi a někdy s až evidentními protimluvy. Oproti tomu je ne zcela jednoznačná lokalizace samot v díle myslím si docela prkotina, a lze se dokonce domnívat, že to byl pravděpodobně i autorčin záměr.

Abych ale třeba nevyvoval klamný dojem, že snad nemám autorku a její dílo rád, když na některé evidentní nedostatky poukazuju. To v žádném případě, tak tomu není, a mám a budu mít až do smrti Káju i Manku Wagnerovou-Černou zařazenu mezi své nejoblíbenější, ke kterým se člověk vždycky rád znovu a znovu vrací, hlavně ve chvílích, kdy mu třeba zrovna není do zpěvu :-)

Zdraví Ovi


[ 1089 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
Povinné ručení porovnání

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt