Registrace nového uživatele     Návod     Kluby     Hosting     Archív  Lopuchu     Lopuch.cz  

Tolik rozruchu
jen v Lopuchu

Lopuch.cz

Povinné ručení
Jméno:
Heslo:
Podpora LCD:
 
Klub Kája Mařík [ŽP: 8 týdnů] (kategorie Literatura) moderují muflonek, Anka.
Archiv
Domovská stránka aktualizována 21.11.2008 00:56

Pěkně vítám, to jsou k nám hosti. Tak se u nás posaďte, ať nám nevynesete spaní!


Řídících Márinka, I. díl, III. kapitola (Márinka u Šetlíků)

„Maminko, tak jsme chytli ježka. Véna ho nesl tetě, mají v černé kuchyni šváby,“ hlučně ohlašovala Márinka příčinu svého zpoždění.
Cíla myla nádobí, pan řídící už byl ve škole, paní řídící si brala žlutavou kongresovou zástěrku, vyšívanou květy kopretin.
„Maminko, ani se nehnul,“ trochu tišeji řekla Márinka.
„Hnul, nehnul,“ řekla paní řídící, „ale měl by se hýbat proutek na tvých zádech. Tohle je pořádek? V jednu se chodí k obědu? To bylo dnes naposled, Márinko! Oběd už ti asi vystydl. No, povídal tatínek, že už je nejvyšší čas, abys chodila do školy!“
Paní řídící jde do třídy, Cíla domývá nádobí a Márinka sedí nad talířem vychládající polévky a míchá. Pořád míchá.
„Jez, Márinko!“ pobízí ji Cíla.
„Já praženou nerada, Cílo. Je to samý škraloup.“
„No ovšem, když už dlouho stojí,“ podotýká Cíla.
„To asi měla teta Tonovic radost, když přinesl Véna ježka, viďte Cílo?“
„A to bych si nemyslila. Já bych spíš řekla, že paní berňová vyhodila Vénu i s ježkem.“
„Tak já už mám dost,“ hlásila Márinka odstrkujíc skoro plný talíř polévky. „Zaplať Pán Bůh! A to mám hlad!“
„No dám ti čočku,“ řekla Cíla.
„A za tu taky zaplať Pán Bůh! Helejte, Cílo, neříkala panímáma Šetlíkovic, abych tam přišla na slívy?“
„A říkala, to říkala.“
„Tak abych šla, Cílo, aby se panímáma neurazila.“
„Jen jdi, Márinko! A k večeři budeš mít, co’s nechala v poledne.“
Véna uháněl domů s ohromnou radostí. „Teti, nesu ježka na ty šváby v černé kuchyni!“ volal.
Paní berňová se zdvihla s lavičky: „A prach element, copak my máme u nás šváby? Hned se mi s tím někam kliď! A potom rovnou do školy! Neumíš-li přijít v poledne domů, nebudeš obědvat!“
Véna okouní u školy, zatím co Márinka už si pochutnává na slívách u Šetlíků. Cíla vidí Vénu s ježkem. „Véno, pojď sem! Teta tě vyhodila i s ježkem, viď? No, já to řekla hned. Ukaž, já ho zatím dám do komory! A heleď, tuhle je polévka, pospěš si! Márinka nejedla, a tuhle čočka. Honem, ať nedostaneš ve škole!“
Véna nedbá, že je polévka chladná. Chvatně ji dojídá a sní i talíř čočky. Skoro v běhu volá: „Tak zaplať Pán Bůh!“ a už otvírá dveře první třídy.
Pan řídící ptá se důrazně: „Copak, Véno, že tak pozdě?“
Véna se dívá panu řídícímu do očí a říká tiše: „Prosím, já dojídal po Márince polévku a talíř čočky. A toho ježka dala Cíla do komory.“ — — —

Ilustrační obrázek k anketě "Kde podle vás ležely literární samoty?"


Náš web o Kájovi: skolakkajamarik.cz Po stopách Káji Maříka (na Google Maps) Fotky z MaříConu 2008: Vinkler/Vlasta, Mirdule, Jitka, Ovi Ivoda Fotky z MaříConu 2007 

  Nastavení klubu     Nastavení práv     Homepage     Anketa     Přítomní     Oblíbené     Lopuch     Kategorie  
autor: 
text: 
vyplnit a 
Help
 Titulek, text příspěvku  
Opište pozpátku následující text bez prostředního znaku: byzbtxx
[ 1087 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
gormie 13.11.2008 13:46  6171
Ovi [6170]: Právě že ne, dělal jsem to v Adobe Flash, takže ve vektorech.
anonym 13.11.2008 13:04  6170
píše Ovi

Gormie, díky.
Šlo jenom o to zeditovat ten rastr v GIFu?

gormie 13.11.2008 11:14  6169
Ovi [6168]: Teď už se to doplnění rodokmenu podaří, konečně jsem znovu nainstaloval potřebný software.
anonym 13.11.2008 11:08  6168
píše Ovi

Gormie, tak tak - "hlavně ze začátku vlastně nepsala román, ale jen samostatné příhody, takže to moc neřešila".

Ale nedá mi to, a ještě to doplním...

Díl 1., kap. VIII. - PUTOVÁNÍ S HROMNIČKOU

Řekl pan řídící: "Pojď se mnou do Kytína, musím se podívat, co to pořád v těch varhanách skučí. Tys takový silák, zašlápneš mi."
To šel pan řídící kolem jejich hajnovny a maminka řekla: "Jen ať běží, pane řídící!"

Takže podle výše uvedeného textu by hajnovna musela ležet poblíž (lesní?) cesty z Lážova do Kytína, ne nutně v těsné blízkosti silnice z Lážova do Kytína.

A cestou zpátky: U šraňku (pozn. - zpravidla jsou tím myšleny závory, v tomto případě závora) rozběhl se Kája na jahody a hlasitě a jasně zazpíval si nápěv písně, kterou pan řídící prve hrál.

O šraňku na cestě (silnici?) do Kytína je zmínka znovu, to když stejček kostelníkovic přinesl na samoty svíčky určené k posvěcení v Kytíně se slovy: "Pozdrav Pán Bůh, paní hajná! Přišel jsem říct tomu vašemu klučinovi, aby mi vzal s sebou do Kytína svíčky. Mám již staré kosti, cesta daleká, on to unese. Mám jich letos jenom osm. Vzal jsem je hned s sebou. Beztoho si nadběhne do Kytína a u šraňku může počkat. To on pan farář ho sveze."

Takže na silnici mezi Lážovem a Kytínem, spíše blíže ke Kytínu než k Lážovu, byl šraněk (závora). O železniční závory se jednat nemohlo (železniční trať vede o kilometry dál), a autorka opakovaně píše v jednotném čísle (u šraňku). Mohlo by se tedy nejspíš jednat o závoru na začátku lesní cesty, pravděpodobně při vjezdu ze silnice do lesa?

Bohužel už se nepíše, odkud se Kája napojil na silnici do Kytína. Kdyby pokračoval doleva, samoty by ležely jižně silnice z Lážova do Kytína (v tom lesním trojúhelníku). Kdyby doprava, ležely by severně (mimo ten lesní trojúhelník), poblíž Stříbrné Lhoty. Škoda.

Ale pozor, přece jenom něco se z toho snad dá vydolovat.
Do Kytína vedou z Lážova dvě cesty, delší severní přes Stříbrnou Lhotu, a druhá je kratší, jižní, přímá, vedoucí většinou lesem. Od školy (pan řídící) i od kostela (kostelník) by člověk šel do Kytína určitě tou jižní přímou a kratší cestou. Poblíž ní by tedy měly ležet samoty... Jenže tudy se zase nechodí z Lážova na Rochoty...

No, moc šikovně nám s tím paní Manka zamotala šišky - je to neřešitelné :-)

Ovi

P.S.
Gormie, myslíte, že se podaří někdy doplnit do rodokmenu tu řeholnici Olgu, druhou sestru vzácné paní?
Díky předem

gormie 13.11.2008 09:46  6167
Ovi [6166]: Teda, klobouk dolů, máš to opravdu do podrobna promyšlené.
Je jasné, že si s nějakými vzdálenostmi autorka hlavu nedělala, ale podle mě nějakou přibližnou představu o umístění mít musela - aspoň podvědomou.
Ty časové nesrovnalosti nespíš vznikly proto, že hlavně ze začátku vlastně nepsala román, ale jen samostatné příhody, takže to moc neřešila.
anonym 13.11.2008 09:24  6166
píše Ovi

Ještě mi prosím dovolte pár drobností.

1.
Kolegyni Vydře: Díky za ohlas a za další informace. A jestli jsem dobře našel podle Vašich souřadnic to místo a pokud oba myslíme to samé, bylo by to severo-severo-západně od Stříbrné Lhoty. Je to už hodně v kopcích, 520 metrů n.m., tedy zhruba na stejné vrstevnici jako křížová cesta na Skalce, a tedy ještě výš, než je Skalecký kostelík. To si ale bohužel zásadně odporuje s mnoha dalšími údaji v díle, nehledě ani na to, že by pak bylo zcela nesmyslné chodit z lážovských samot na Skalku přes Lážov. To by totiž byla obrovská několikakilometrová zacházka, navíc s velkým klesáním a pak zase stoupáním, když by se dalo jít asi půl druhého kilometru pohodlně po vrstevnici - dokonce tam po té vrstevnici vede cesta. Třeba když se Kája s tatínkem a se Zdeňou shledali na začátku 2. dílu na Skalce s příbramskou paní profesorovou Černou a Lávíčkem, tak šli domů (na samoty) přes Lážov: ...děti byly u konce lipek (myšlena lipová alej pod Skalkou), Láďu už bolely nohy a Zdeňa mu říká: "Přejdeme tohle město (pozn. - Lážov) a potom hnedle budeme u nás".

2.
Ve 2. díle rochotský hajný Škrábek šel na Dobříš po trase Rochoty - lážovské samoty (v pořadí myslivna - hájovna) - Dobříš. Na rozcestí asi půl hodiny cesty od samot, kousek od silnice spojující Lážov s Dobříší, se však musel vrátit (zapomněl lejstro pro dobříšského pana lesmistra). To rozcestí bylo jenom kousek od té silnice, možná na dohled od ní (viz Kája: "Tuhle máme před sebou silnici jako mlat, po té přijdem na Dobříš jako nic." A rozběhl se pěšinou k silnici).
Tato informace by zase mohla svědčit proti variantě umístění lážovských samot do toho "lesního trojúhelníku", neboť jeho rozloha není tak veliká (jedině snad že by se lesní cesta ze samot k císařské silnici klikatila), a naopak by mohla potvrzovat variantu, kterou nadnesla Goldie, a sice že literární samoty byly situovány severněji od toho "lesního trojúhelníka", tedy spíše západním směrem od Lážova, poblíž spojnice Lážov - (Stříbrná Lhota) - Rochoty.

3.
A ještě k té zde již dříve zmíněné vzdálenosti Kytína a Lážova od lážovských samot. V prvním díle Kája půjde sám do Kytína nechat světit hromničky a "šel to honem povědět do lesovny. Zdeňa že by šla taky, ale vzácná paní řekla: Kdepak, děvenko, ty bys nedošla, to je moc daleko. Bolely by tě nožičky. Vždyť jsi po nemoci".
Kája tehdy chodil do první třídy, skončilo pololetí, bylo mu řekněme šest a půl až sedm let, Zdeňa ještě nechodila do školy, mohlo jí být asi pět a půl až šest roků, a hlavně nedávno prodělala těžkou nemoc, tehdy nezřídka i smrtelnou - spálu. A bylo to v době, kdy ještě Kája neměl tehdy neduživou Zdeňu v parádě, ještě ji neotužoval, ještě "z ní nedělal kluka a nevychovával ji podle svého". Do Lážova a zpět proto tehdy ještě děti neběhávaly, a proto se to ani nedá srovnávat - podle toho nelze usuzovat, že by musela být vzdálenost Kytína od samot větší než vzdálenost samot od Lážova.

Mimochodem, všimněme si, že ani takovou drobnost jako časovou posloupnost a kolizi dvou vzájemně zcela neslučitelných událostí si autorka ani vydavatel nepohlídali.

Kapitola VI. ZDEŇA STŮNĚ: "Koncem nezdravě teplého ledna rozstonala rozstonala se Zdeňa pánovic".
Kapitola VII. JAK KÁJA "VYKUŘOVAL": "Ve středu po Novém roce..."
Kapitola VIII. PUTOVÁNÍ S HROMNIČKOU: "Posledního ledna toho roku vesele pospíchal Kája odpoledne domů ze školy. Říkal si hlasitě: Dva dny prázdno! Zítra je neděle a v pondělí Hromnic".

Čili nejenom, že po konci ledna až řekněme polovině unora (doba Zdenina onemocnění spálou) následuje začátek ledna, ale v následující kapitole se opět dostáváme na začátek února, kdy Zdeňa leží se spálou horečkách a neví se, zda to vůbec přežije, tak zároveň má na smrt nemocná Zdeňa plno chuti jít taky s Kájou do Kytína, ale paní lesní s tím nesouhlasí, protože je to daleko a Zdeňu by bolely nožičky. Takže opravdu si autorka nedělala velkou starost s časovou návazností a s nelogičnostmi a někdy s až evidentními protimluvy. Oproti tomu je ne zcela jednoznačná lokalizace samot v díle myslím si docela prkotina, a lze se dokonce domnívat, že to byl pravděpodobně i autorčin záměr.

Abych ale třeba nevyvoval klamný dojem, že snad nemám autorku a její dílo rád, když na některé evidentní nedostatky poukazuju. To v žádném případě, tak tomu není, a mám a budu mít až do smrti Káju i Manku Wagnerovou-Černou zařazenu mezi své nejoblíbenější, ke kterým se člověk vždycky rád znovu a znovu vrací, hlavně ve chvílích, kdy mu třeba zrovna není do zpěvu :-)

Zdraví Ovi

goldie 12.11.2008 21:45  6165
OviMoc pekne shrnuti...souhlasim samozrejme s tim, ze autorka umisteni samot nemela presne naplanovane. A vyvijelo se zaroven s dilem. Napriklad hned na zacatku prvniho dilu, rika tatinek hajny, ze to maji hodinu cesty do skoly...ale potom uz behaji dve sesti-sedmilete deti do Lazova nekolikrat denne.

Osobe mi nejde ani tak o tom, presne urcit konkretni misto (byl by to i zazrak, pokud takove vubec existovalo i v autorcine mysli), ale spise o to, udelat si uceleny obrazek (ze vsech kokretnich citaci v textu), popripade zjistit nesrovnalosti...ale ze vseho nejvic je to hlavne zabava a diskuzi s ostatnimi marikology se clovek moc veci dozvi a nauci, veci, kterych jsem si treba pri cteni nevsimla nebo si je neuvedomila, nebo jsem je chapala jinak, nez ostatni ctenari...a to je na tom to nejlepsi.
anonym 12.11.2008 19:30  6164
OviLokalizace lážovských samot - přesně to bohužel už asi nikdy nezjistíme...

Goldie a Gormie, souhlasím, může to být i tak. A nezapomínejme na to, jak celé dílo (Kája) vznikalo. Velmi živelně, autorka zpočátku vůbec netušila, kam a jak se to vyvine. Jsou to sice všechno pouze moje domněnky, ale jsem přesvědčen, že tam nebyl zpočátku žádný předem daný přesný, podrobný a konzistentní "scénář", žádné definitivní postavy a jejich vzájemné vazby, žádné přesné lokalizace zmiňovaných reálií atd. O tom svědčí i množství nelogičností a někdy i nesrovnalostí, jak ostatně je myslím i někde (na druhém webu nebo v této diskusi) dokládáno. Takže i ten Myšov a Loškov (jeden výskyt v celém díle) může být čirá improvizace, na kterou pak autorka při dalším psaní už zapomněla. Jak to celé přesně bylo, to už ví pouze ona sama :-)

Takže vzhledem k tomu a nejenom proto, že literární lážovské samoty jsou vymyšlené, tak ohledně naděje na jejich přesnou lokalizaci je podle mě nejpravděpodobnější verze taková, že ani sama autorka neměla přesnou představu, kam je má konkrétně umístit. Jisté je však to, že to muselo být západně až jihozápadně od Lážova, že za Lážovem to bylo na samoty do vršku, a že před stoupáním bydlela stará kovářka. Vzdálenost od lážovských samot do středu Lážova (ke škole, ke kostelu, k obchodům na náměstí) by se asi dala odhadnout na cca 2 kilometry.

Pro lážovské samoty nacházející se mezi Stříbrnou Lhotou a lesovnou pana nadlesního a hajného Hardiána Škrábka na Rochotech hovoří možná jedna pasáž ve 4. díle, kde maminka hajná v zamyšlení rozjímá: "Kája! Nejmladší! Snad tenkrát teta Dvořákovic jinam s ním měla namířeno, snad s ním chtěla na Rochoty, ale cesta jí byla dlouhá, že ho donesla než do hajnovny". A zejména pak v 5. díle, kde paní kontrolorová říká: "Jen na skok, paní lesní. Jdeme na Rochoty, povídám Hedvičce, co by si paní lesní pomyslela, kdybychom nezašly!". Podle toho by lážovské samoty měly ležet velmi blízko (řádově maximálně pár stovek metrů) od cesty z Lážova na Rochoty.

Ale pro variantu lesní trojúhelník s vrcholy Lážov - Kytín - Malá Sv. Hora mluví taky hodně náznaků, a asi nejsilnějším argumentem na její podporu je ten citát z 5. dílu "...na ten do cípu složený šáteček, jak pěkně vykruhuje jej prostřední a zadní rybník vpravo a zahrady ostře vlevo...Tam za těmi rybníky, kam nedohlédne, tam červenají se dvě střechy. Ta jedna u nich doma, ta druhá tam, kde je teď Zdeňa" a z toho vyplývající poloha lážovských samot na prodloužené spojnici Skalka - Zadní rybník.

V žádném případě (není pro to opora ani na jednom místě v celém díle) však nemůžeme lážovské samoty umístit na Skalku, byť předobrazem bodrého vzácného pána, literárního lesního Rédla, byla zřejmě skutečná postava pana lesního Rygala, osobního to spisovatelčina přítele obývajícího myslivnu nacházející se na Skalce.

Takže zhruba tak nějak plus minus toto všechno víme, ale přesně vlastně nevíme vůbec nic. Podobně jako s mnoha dalšími informacemi, názvy, letopočty apod. Ale myslím si, že je to nakonec možná i dobře, protože takto můžeme snáze snít a nechávat volný průchod svým představám :-)

Srdečně vás všechny moc a moc zdraví a na jednoznačném souhlasu se svými vývody samozřejmě netrvá Ovi

vydra 12.11.2008 19:21  6163
Umístění samotZdravím, dneska jsem pátrala opět po umístění samot. Už se mi to dlouho přemílá v hlavě a tak jsem zkusila mimojiné zabrousit na web Kytína - odkaz historie a zkusila jsem na mapách turistickou mapu. Obojí velmi zajímavé odkazy. Lhotka - dnes Stříbrná Lhota vznikla oficielně až 1864 a o 20 let mladší jje cesta z Mníšku do Kytína. Turistická mapa je taky velmi zajímavá, ta historická mi přijde velmi nepřesná. Ale musím souhlasit s Goldie i s Ovim, argumenty obou jsou ty samé, co napadly mě. Soustředila jsem se hlavně na ty, které se často opakují a ty jsem brala jako nejvěrohodnější. Zkouším tedy tipnout místo: Loc: 49°52'21.293"N, 14°13'58.475"E
Snad se mi to už nesmaže ....
goldie 12.11.2008 18:41  6162
OviCo ale nepasuje do toho jihozapadu je, ze pani lesni nechce pustit Zdenu do Kytina, ze je to moc daleko, ale do Lazova ji posle s Kajou i pro svecenou vodu bez problemu. Z toho nasvedcuje, ze Kytin musi byt od samot mnohem dale nez Lazov, a kdyz se podivam na lesni porost i z te stare mapy, tak kolem jihozapadu by byl Kytim chte nechte bliz samotam nez Lazov.
gormie 12.11.2008 18:39  6161
Třeba je ten Myšov taky jen nějaké místní označení - třeba nějakého kopce, nebo části lesa ... Vůbec to přece nemusí být vesnice.
goldie 12.11.2008 18:39  6160
Gormiety fotky by to rozhodne chtelo, mohly by se treba pouzit i ty stare z Legendy, treba ta myslivna ale i stare fotky namesti apod. a k tomu vedle pro porovnani fotky moderni.
goldie 12.11.2008 18:31  6159
OviSouhlasim...s temi Rochoty pak kdyz spravcovic a kontrolorovic se rozchazeli, tak "pani kontrolorova s Hedvickou, chte necthe, musely se vypravit na opacnou stranu" (to jest, kdyz prece rikaly, ze jdou na Rochoty). Je pravda, ze samoty by pravdepodobne mely lezet na jihozapade Mnisku, ale na druhou stranu, co me mate, je ze tam neni moc lesnateho porostu...a prece v Kajovi se porad mluvi o lesich, lesich a zase lesich...ale jak rikam, okoli znam jen z map, takze kdo vi...o tom spojeni Mysov - Stribrna Lhotka jsem taky uvazovala, ale zase o Mysove, pokud vim, se zminuje jen jednou prave v te ukazce se svate hory...takze kdovi, jestli to nebyl jen takovy autorcin "ulet"...jinak by se prece Mysov musel zminovat vickrat, kdyz kolikrat za den behaly deti do Lazova...dalsi moznost Stribrne Lhotky by byl Loskov...hned v druhe kapitole prvniho dilu, jak Kaja utika ze skoly, potka strejcka hajneho z Loskova...
gormie 12.11.2008 12:22  6158
Jitka [6157]: Aha, pravda, už i vzpomínám.
jitka 12.11.2008 10:56  6157
GormieAhoj Gormie, propadla se poddolovaná hájovna, která stála cca 5-10 minut cesty ze Skalky dolů ze svahu, Rygálova lesovna dosud stojí, je to budova ve skaleckém komplexu, ale zůstalo z ní jen pár obvodových zdí a komín.

[ 1087 ] <Novější  <<<Nejnovější  Nejstarší>>>  Starší>  
Povinné ručení porovnání

(c) 2001-2011 Lopuch.cz   
Kontakt